Jean-Baptiste Armand Guillaumin byl francouzský impresionistický malíř a litograf. Vyrůstal v poměrně skromných poměrech jako syn dělníka. Guillaumin neměl potřebné finanční prostředky na klasické umělecké vzdělání. V 15 letech pracoval v obchodě se spodním prádlem svého strýce a později na francouzské železnici. Své skutečné vášni, umění, se tak mohl věnovat jen ve volném čase a dále se vzdělával autodidakticky. V roce 1861 si konečně mohl dovolit navštěvovat Académie Suisse. Zde se seznámil s Paul Cézanne a Camille Jacob Pissarro, s nimiž ho po celý život pojilo hluboké přátelství. Guillaumin nikdy nedosáhl takové slávy a uznání jako Cézanne nebo Pissaro, ale údajně měl na jejich díla silný vliv. Například pro svůj první tisk použil Cézanne Guillauminův obraz. Spolu se Cézannem a Pissarem byl Guillaumin také pravidelným vystavovatelem na salonu Refusé. Několikrát vystavoval také na Salonu nezávislých.
Guillaumin byl hluboce zakořeněn v impresionistické scéně. Ve svých raných dílech se výrazně orientoval na Édouard Manet. Jeho pozdější práce byly naopak velmi barevné a připomínaly styl Claude Monet. Navzdory jeho velkému talentu však v Guillauminově životě vždy hrály zásadní roli finance, které zpočátku jeho uměleckou činnost značně brzdily. Dlouhá léta musel pokračovat v práci na odboru veřejných prací a na rozdíl od svých přátel si nemohl dovolit věnovat se zcela umění. Seznámení s Vincent van Gogh bylo pro Guillaumina prvním krokem k finanční nezávislosti. Van Gogha zaujal Guillauminův zvláštní cit pro přírodu a ovlivnil ho v jeho tvorbě. Doporučil Guillaumina svému bratrovi Theovi van Goghovi, který obchodoval s uměním. Ten mohl některá Guillauminova díla se ziskem prodat. Teprve v roce 1891 se však Guillaumin mohl plně věnovat malování a nemusel se již starat o peníze. Ve státní loterii totiž překvapivě vyhrál 100 000 franků. Poté se okamžitě vzdal práce na silničním úřadě.
Získané peníze mu nakonec umožnily usadit se v Crozantu, místě, které bylo velmi oblíbené u mnoha malířů jeho doby. Tam se také stal ředitelem École de Crozant. Ve více než stovce svých děl zobrazil dojmy z okolního regionu Creuse. Podnikl také několik cest do Provence, Auvergne a Nizozemska, kde vytvořil několik krajinomaleb. Kromě krajinomalby se Guillaumin věnoval také zátiší, portrétům a pastelu. Zatímco jeho raná díla lze zařadit do impresionismu, jeho pozdější tvorba byla více ovlivněna fauvismem. Guillaumin byl ženatý se svou sestřenicí Marií-Joséphine Charretonovou. Přežil všechny ostatní umělce impresionistického hnutí a zemřel ve věku 86 let.
Jean-Baptiste Armand Guillaumin byl francouzský impresionistický malíř a litograf. Vyrůstal v poměrně skromných poměrech jako syn dělníka. Guillaumin neměl potřebné finanční prostředky na klasické umělecké vzdělání. V 15 letech pracoval v obchodě se spodním prádlem svého strýce a později na francouzské železnici. Své skutečné vášni, umění, se tak mohl věnovat jen ve volném čase a dále se vzdělával autodidakticky. V roce 1861 si konečně mohl dovolit navštěvovat Académie Suisse. Zde se seznámil s Paul Cézanne a Camille Jacob Pissarro, s nimiž ho po celý život pojilo hluboké přátelství. Guillaumin nikdy nedosáhl takové slávy a uznání jako Cézanne nebo Pissaro, ale údajně měl na jejich díla silný vliv. Například pro svůj první tisk použil Cézanne Guillauminův obraz. Spolu se Cézannem a Pissarem byl Guillaumin také pravidelným vystavovatelem na salonu Refusé. Několikrát vystavoval také na Salonu nezávislých.
Guillaumin byl hluboce zakořeněn v impresionistické scéně. Ve svých raných dílech se výrazně orientoval na Édouard Manet. Jeho pozdější práce byly naopak velmi barevné a připomínaly styl Claude Monet. Navzdory jeho velkému talentu však v Guillauminově životě vždy hrály zásadní roli finance, které zpočátku jeho uměleckou činnost značně brzdily. Dlouhá léta musel pokračovat v práci na odboru veřejných prací a na rozdíl od svých přátel si nemohl dovolit věnovat se zcela umění. Seznámení s Vincent van Gogh bylo pro Guillaumina prvním krokem k finanční nezávislosti. Van Gogha zaujal Guillauminův zvláštní cit pro přírodu a ovlivnil ho v jeho tvorbě. Doporučil Guillaumina svému bratrovi Theovi van Goghovi, který obchodoval s uměním. Ten mohl některá Guillauminova díla se ziskem prodat. Teprve v roce 1891 se však Guillaumin mohl plně věnovat malování a nemusel se již starat o peníze. Ve státní loterii totiž překvapivě vyhrál 100 000 franků. Poté se okamžitě vzdal práce na silničním úřadě.
Získané peníze mu nakonec umožnily usadit se v Crozantu, místě, které bylo velmi oblíbené u mnoha malířů jeho doby. Tam se také stal ředitelem École de Crozant. Ve více než stovce svých děl zobrazil dojmy z okolního regionu Creuse. Podnikl také několik cest do Provence, Auvergne a Nizozemska, kde vytvořil několik krajinomaleb. Kromě krajinomalby se Guillaumin věnoval také zátiší, portrétům a pastelu. Zatímco jeho raná díla lze zařadit do impresionismu, jeho pozdější tvorba byla více ovlivněna fauvismem. Guillaumin byl ženatý se svou sestřenicí Marií-Joséphine Charretonovou. Přežil všechny ostatní umělce impresionistického hnutí a zemřel ve věku 86 let.
Stránka 1 / 2