Edouard Manet byl modernistický malíř, jehož dílo mělo zásadní význam pro přechod od realismu k impresionismu. Manet se narodil do rodiny z vyšší společenské vrstvy s vysokým politickým vlivem. Jeho otec byl náčelníkem štábu ministerstva spravedlnosti a umožnil synovi získat odpovídající vzdělání. Maneta však škola příliš nebavila a byl spíše neprospívajícím studentem. Jeho strýc v něm probudil zájem o umění a často s ním navštěvoval Louvre. Poradil mu, aby navštěvoval speciální umělecký kurz, kde se spřátelil s Antonínem Proustem. Manetovi rodiče byli proti jeho touze stát se umělcem a navrhli mu studium práv. To však opět nevyhovovalo Manetovým představám. Na radu svého otce odjel do Ria de Janeira jako učeň na výcvikovou loď. Protože však dvakrát neuspěl u přijímacích zkoušek na námořní školu, rodiče nakonec ustoupili a dovolili mu studovat umění. V 18 letech se Manet stal učněm klasického malíře Thomase Coutura a zůstal u něj šest let. V tomto období také podnikl několik studijních cest do Německa, Itálie a Nizozemska. Na těchto cestách se setkal s umělci Fransem Halsem, Diegem Velázquezem a Franciscem José de Goyou, kteří ho významně ovlivnili.
Po ukončení školení si Manet otevřel vlastní ateliér, kde se věnoval motivům ve stylu realismu Gustava Courbeta. Jeho dílo Olympia, které bylo vystaveno na pařížském salonu, vzbudilo mimořádný rozruch. Dílo vyvolalo skandál a prudké rozhořčení návštěvníků i uměleckých kritiků. Mladí alternativní umělci jako Courbet, Monet, Cézanne a Gauguin se postavili na obranu díla a vzdali mu zvláštní hold. Manet proto vystavil některé ze svých obrazů odmítnutých pařížským Salonem v alternativním Salonu odmítnutých obrazů. Na rozdíl od jádra impresionistů byl však Manet přesvědčen, že by se neměli zcela oddělit od tradičního salonu. Z tohoto důvodu nadále pravidelně zasílal svá díla do pařížského Salonu. Manets byl úzce spjat s impresionisty, ovlivnil mnoho umělců a sám od nich převzal mnoho prvků na oplátku, ale nikdy se nechtěl cítit součástí této skupiny.
Manet se oženil se Suzanne Leenhoffovou, která byla o dva roky starší než on, a po desetiletém vztahu spolu měli syna. Manetův otec tehdy najal nizozemského umělce, aby dával lekce klavíru jeho dvěma synům. V jeho dílech mu seděla manželka, syn a později švagrová, impresionistická malířka Berthe Morisot, stejně jako další kolegové umělci a velké osobnosti jeho doby, kteří patřili mezi jeho přátele. Manet se také rád inspiroval pozorováním lidí v každodenních situacích na rušných místech. V posledních letech svého života maloval Manet častěji zátiší. Zemřel ve věku 51 let na komplikace způsobené syfilidou a revmatismem.
Edouard Manet byl modernistický malíř, jehož dílo mělo zásadní význam pro přechod od realismu k impresionismu. Manet se narodil do rodiny z vyšší společenské vrstvy s vysokým politickým vlivem. Jeho otec byl náčelníkem štábu ministerstva spravedlnosti a umožnil synovi získat odpovídající vzdělání. Maneta však škola příliš nebavila a byl spíše neprospívajícím studentem. Jeho strýc v něm probudil zájem o umění a často s ním navštěvoval Louvre. Poradil mu, aby navštěvoval speciální umělecký kurz, kde se spřátelil s Antonínem Proustem. Manetovi rodiče byli proti jeho touze stát se umělcem a navrhli mu studium práv. To však opět nevyhovovalo Manetovým představám. Na radu svého otce odjel do Ria de Janeira jako učeň na výcvikovou loď. Protože však dvakrát neuspěl u přijímacích zkoušek na námořní školu, rodiče nakonec ustoupili a dovolili mu studovat umění. V 18 letech se Manet stal učněm klasického malíře Thomase Coutura a zůstal u něj šest let. V tomto období také podnikl několik studijních cest do Německa, Itálie a Nizozemska. Na těchto cestách se setkal s umělci Fransem Halsem, Diegem Velázquezem a Franciscem José de Goyou, kteří ho významně ovlivnili.
Po ukončení školení si Manet otevřel vlastní ateliér, kde se věnoval motivům ve stylu realismu Gustava Courbeta. Jeho dílo Olympia, které bylo vystaveno na pařížském salonu, vzbudilo mimořádný rozruch. Dílo vyvolalo skandál a prudké rozhořčení návštěvníků i uměleckých kritiků. Mladí alternativní umělci jako Courbet, Monet, Cézanne a Gauguin se postavili na obranu díla a vzdali mu zvláštní hold. Manet proto vystavil některé ze svých obrazů odmítnutých pařížským Salonem v alternativním Salonu odmítnutých obrazů. Na rozdíl od jádra impresionistů byl však Manet přesvědčen, že by se neměli zcela oddělit od tradičního salonu. Z tohoto důvodu nadále pravidelně zasílal svá díla do pařížského Salonu. Manets byl úzce spjat s impresionisty, ovlivnil mnoho umělců a sám od nich převzal mnoho prvků na oplátku, ale nikdy se nechtěl cítit součástí této skupiny.
Manet se oženil se Suzanne Leenhoffovou, která byla o dva roky starší než on, a po desetiletém vztahu spolu měli syna. Manetův otec tehdy najal nizozemského umělce, aby dával lekce klavíru jeho dvěma synům. V jeho dílech mu seděla manželka, syn a později švagrová, impresionistická malířka Berthe Morisot, stejně jako další kolegové umělci a velké osobnosti jeho doby, kteří patřili mezi jeho přátele. Manet se také rád inspiroval pozorováním lidí v každodenních situacích na rušných místech. V posledních letech svého života maloval Manet častěji zátiší. Zemřel ve věku 51 let na komplikace způsobené syfilidou a revmatismem.
Stránka 1 / 14