Soutine se narodil v Bělorusku v roce 1893. Již v raném dětství nakreslil Soutine několik skic a někdy své umělecké výtvory přenesl i na stěny domu. Židovská rodina, z níž Soutine pocházel, žila v chudých poměrech. Mladý Soutine si byl brzy vědom toho, že ve své vlasti nebude mít příležitost rozvinout svou kreativitu a talent. Ve čtrnácti letech se Soutine přestěhoval do Minsku se svým přítelem Michelem Kikoïnem, který byl rovněž bělorusko-francouzským malířem. Na druhý pokus byl přijat na vilniuskou Akademii umění, kterou absolvoval v roce 1913. Většinu svého života strávil v Paříži, s výjimkou tří let, kdy se přestěhoval do francouzských Pyrenejí.
Vzhledem k tomu, že Soutine odešel do Paříže ihned po ukončení studií, je označován za bělorusko-francouzského malíře. V Paříži strávil hodně času v Louvru, kde čerpal inspiraci. Soutine si našel cestu k expresionismu, zejména díky vlivu Paul Cézanne, Vincent van Gogh a Pierre Bonnard. Soutine se proslavil přibližně 200 obrazy, které vytvořil během tří let svého pobytu ve francouzských Pyrenejích. Rozsáhlá a dynamická práce štětcem a ponuré apokalyptické krajiny jsou jeho poznávacím znamením. Krátce poté se o některá jeho díla začal zajímat americký lékař a sběratel umění Albert C. Barnes a další sběratelé. Tím se Soutinova finanční situace poprvé v jeho dosavadním životě zlepšila.
Jeho pozdější tvorba se vyznačuje mírnějším zkreslením a tlumenější emocionalitou. Tyto nové vlivy jsou inspirovány především Rembrandt. Soutine se chtěl od svých dřívějších děl zcela distancovat, a proto velkou část děl z tohoto období dokonce zničil. Soutine zemřel 9. srpna 1943 v Paříži. Mezi smutečními hosty na jeho pohřbu byli Pablo Picasso, Max Jacob a Jean Cocteau.
Soutine se narodil v Bělorusku v roce 1893. Již v raném dětství nakreslil Soutine několik skic a někdy své umělecké výtvory přenesl i na stěny domu. Židovská rodina, z níž Soutine pocházel, žila v chudých poměrech. Mladý Soutine si byl brzy vědom toho, že ve své vlasti nebude mít příležitost rozvinout svou kreativitu a talent. Ve čtrnácti letech se Soutine přestěhoval do Minsku se svým přítelem Michelem Kikoïnem, který byl rovněž bělorusko-francouzským malířem. Na druhý pokus byl přijat na vilniuskou Akademii umění, kterou absolvoval v roce 1913. Většinu svého života strávil v Paříži, s výjimkou tří let, kdy se přestěhoval do francouzských Pyrenejí.
Vzhledem k tomu, že Soutine odešel do Paříže ihned po ukončení studií, je označován za bělorusko-francouzského malíře. V Paříži strávil hodně času v Louvru, kde čerpal inspiraci. Soutine si našel cestu k expresionismu, zejména díky vlivu Paul Cézanne, Vincent van Gogh a Pierre Bonnard. Soutine se proslavil přibližně 200 obrazy, které vytvořil během tří let svého pobytu ve francouzských Pyrenejích. Rozsáhlá a dynamická práce štětcem a ponuré apokalyptické krajiny jsou jeho poznávacím znamením. Krátce poté se o některá jeho díla začal zajímat americký lékař a sběratel umění Albert C. Barnes a další sběratelé. Tím se Soutinova finanční situace poprvé v jeho dosavadním životě zlepšila.
Jeho pozdější tvorba se vyznačuje mírnějším zkreslením a tlumenější emocionalitou. Tyto nové vlivy jsou inspirovány především Rembrandt. Soutine se chtěl od svých dřívějších děl zcela distancovat, a proto velkou část děl z tohoto období dokonce zničil. Soutine zemřel 9. srpna 1943 v Paříži. Mezi smutečními hosty na jeho pohřbu byli Pablo Picasso, Max Jacob a Jean Cocteau.
Stránka 1 / 3