Pierre Bonnard, narozený v roce 1867 nedaleko Paříže, se svými světlem zalitými barevnými obrazy řadí mezi postimpresionisty. Malíř, který původně studoval práva, se v roce 1888 připojil ke skupině Nabis. Ti odkazovali na Paul Gauguin, přikládali velký význam dekorativním prvkům a cítili spojení s designem a grafikou.
Bonnard stále více nacházel svůj vlastní malířský jazyk, který harmonizoval veselou barevnou paletu s dvojrozměrnými formami. "Kytice divokých květin" z roku 1922 ukazuje jeho smysl pro detail, kdy rozvlnil ubrus, pozadí i jednotlivé květy do nádherných barevných faset. Zde jde o cit pro krásu čerstvé kytice květin a vnímání prostředí, které má zase dekorativní prvky. Do skupiny Bonnardových děl patří také portréty: "Teddy Godeski schreibt" (Teddy Godeski píše) se věnuje nejen dolů hledící soustředěné ženské postavě, ale také ornamentálnímu pozadí. Ústředními body jsou žlutý polštářek a zrcadlový obraz.
Bonnard nebyl extrovertní umělec. Žil na různých místech, vždy maloval akty, zátiší a pohledy z okna. K jeho oblíbeným motivům patří také domácí scény, které ukazují smysl pro výjimečnost každodenního života, jako například "Snídaně" z let 1932 a 1936. Bonnard používá ohňostroj barev, aby na plátno přenesl pocit toho, co se děje ve světlem naplněné místnosti. Výrazný červený ubrus s velkou konvicí nejprve přitáhne pohled do středu obrazu a pak se z okna rozprostře do dálky na svěží zelenou krajinu se žlutým domem. Důležitější než barvy reality jsou pocity a ohniska, které mohou barvy vytvořit.
Pierre Bonnard, narozený v roce 1867 nedaleko Paříže, se svými světlem zalitými barevnými obrazy řadí mezi postimpresionisty. Malíř, který původně studoval práva, se v roce 1888 připojil ke skupině Nabis. Ti odkazovali na Paul Gauguin, přikládali velký význam dekorativním prvkům a cítili spojení s designem a grafikou.
Bonnard stále více nacházel svůj vlastní malířský jazyk, který harmonizoval veselou barevnou paletu s dvojrozměrnými formami. "Kytice divokých květin" z roku 1922 ukazuje jeho smysl pro detail, kdy rozvlnil ubrus, pozadí i jednotlivé květy do nádherných barevných faset. Zde jde o cit pro krásu čerstvé kytice květin a vnímání prostředí, které má zase dekorativní prvky. Do skupiny Bonnardových děl patří také portréty: "Teddy Godeski schreibt" (Teddy Godeski píše) se věnuje nejen dolů hledící soustředěné ženské postavě, ale také ornamentálnímu pozadí. Ústředními body jsou žlutý polštářek a zrcadlový obraz.
Bonnard nebyl extrovertní umělec. Žil na různých místech, vždy maloval akty, zátiší a pohledy z okna. K jeho oblíbeným motivům patří také domácí scény, které ukazují smysl pro výjimečnost každodenního života, jako například "Snídaně" z let 1932 a 1936. Bonnard používá ohňostroj barev, aby na plátno přenesl pocit toho, co se děje ve světlem naplněné místnosti. Výrazný červený ubrus s velkou konvicí nejprve přitáhne pohled do středu obrazu a pak se z okna rozprostře do dálky na svěží zelenou krajinu se žlutým domem. Důležitější než barvy reality jsou pocity a ohniska, které mohou barvy vytvořit.
Stránka 1 / 11