Otec Philipa Wilsona Steera byl malíř. Byla to však hospodyně Margaret Jonesová, zvaná "Jane", později paní Raynesová, která dala dvouletému Philipovi krabici akvarelů a podnítila tak jeho vášeň pro umění.
V roce 1922 vytvořil Philip Wilson Steer malířský pomník své nevlastní ženě, když vystavil její portrét v Královské akademii. Kdysi mladé Velšance, která v době umělcova narození vstoupila do služeb rodiny Steerových jako dětská chůva, později se vdala, rychle ovdověla a poté se vrátila do Steerových služeb jako kuchařka, je v této době 83 let. Dnes je portrét staré dámy v černém, s bílým krajkovým čepcem, těžkýma, odpočívajícíma rukama oteklýma od práce a přímým, otevřeným pohledem, uložen pod názvem Paní Raynesová v londýnské Tate Gallery.
Steer se narodil v roce 1860 v Birkenheadu a zhruba od 18 let studoval kresbu a malbu u Johna Kempa na umělecké škole v Gloucesteru. Akademie ho odmítla, a tak už v roce 1882 odešel do Paříže, kde studoval nejprve na Julianské akademii a později od roku 1883 na École des Beaux Arts u Cabanela. Steerovým prvním vystaveným dílem byl portrét pana Bicka, švagra Johna Kempa. Obraz byl pravděpodobně namalován v Gloucesteru v roce 1881. Vidíme bělovousého čtenáře novin, který si zřejmě prohlíží titulky článků, aby byl v obraze o aktuálním dění: Co válka? Jaká válka? - Válka, o níž se zmiňuje název Steerova obrazu, je zřejmě válka v Súdánu, která začala v roce 1881 po povstání mahdistů a táhla se deset let, dokud se do konfliktu nenechala stále více zatáhnout i Velká Británie a od roku 1896 sama proti mahdistům vojensky zasáhla. V první polovině 19. století byl tento druh historických obrazů jedním z mála způsobů, jak se britská veřejnost mohla seznámit se svým zámořským impériem. V tomto kontextu byla historická malba Philipa Wilsona Steera také formou dokumentace.
V roce 1927 Steer ztratil zrak na jedno oko, ale pokračoval v malování, většinou akvarely, nikoliv olejomalby. Jeho kompozice se tak staly lehčími, téměř abstraktními. Je to Angličan, který se zasloužil o spojení stylu francouzského impresionismu s malířskou tradicí Wilsona, Gainsborougha, Turnera nebo Constabla. Prvotním impulsem k tomu byly jeho pobyty v Paříži, kde měl Steer v letech 1882-1883 možnost zhlédnout výstavy Moneta, Pissarra a Renoira.
Steer se nikdy neoženil. Kromě několika hodin strávených každodenní procházkou, hrou šachů nebo rozhovorem s přáteli neustále maloval. Málo četl a nerad psal. Byl bystrým pozorovatelem a kritikem, ale vždy skromný a plný pochopení pro úsilí ostatních umělců. Od roku 1940 se musel malování vzdát úplně. Zemřel 18. března 1942 v Londýně.
Otec Philipa Wilsona Steera byl malíř. Byla to však hospodyně Margaret Jonesová, zvaná "Jane", později paní Raynesová, která dala dvouletému Philipovi krabici akvarelů a podnítila tak jeho vášeň pro umění.
V roce 1922 vytvořil Philip Wilson Steer malířský pomník své nevlastní ženě, když vystavil její portrét v Královské akademii. Kdysi mladé Velšance, která v době umělcova narození vstoupila do služeb rodiny Steerových jako dětská chůva, později se vdala, rychle ovdověla a poté se vrátila do Steerových služeb jako kuchařka, je v této době 83 let. Dnes je portrét staré dámy v černém, s bílým krajkovým čepcem, těžkýma, odpočívajícíma rukama oteklýma od práce a přímým, otevřeným pohledem, uložen pod názvem Paní Raynesová v londýnské Tate Gallery.
Steer se narodil v roce 1860 v Birkenheadu a zhruba od 18 let studoval kresbu a malbu u Johna Kempa na umělecké škole v Gloucesteru. Akademie ho odmítla, a tak už v roce 1882 odešel do Paříže, kde studoval nejprve na Julianské akademii a později od roku 1883 na École des Beaux Arts u Cabanela. Steerovým prvním vystaveným dílem byl portrét pana Bicka, švagra Johna Kempa. Obraz byl pravděpodobně namalován v Gloucesteru v roce 1881. Vidíme bělovousého čtenáře novin, který si zřejmě prohlíží titulky článků, aby byl v obraze o aktuálním dění: Co válka? Jaká válka? - Válka, o níž se zmiňuje název Steerova obrazu, je zřejmě válka v Súdánu, která začala v roce 1881 po povstání mahdistů a táhla se deset let, dokud se do konfliktu nenechala stále více zatáhnout i Velká Británie a od roku 1896 sama proti mahdistům vojensky zasáhla. V první polovině 19. století byl tento druh historických obrazů jedním z mála způsobů, jak se britská veřejnost mohla seznámit se svým zámořským impériem. V tomto kontextu byla historická malba Philipa Wilsona Steera také formou dokumentace.
V roce 1927 Steer ztratil zrak na jedno oko, ale pokračoval v malování, většinou akvarely, nikoliv olejomalby. Jeho kompozice se tak staly lehčími, téměř abstraktními. Je to Angličan, který se zasloužil o spojení stylu francouzského impresionismu s malířskou tradicí Wilsona, Gainsborougha, Turnera nebo Constabla. Prvotním impulsem k tomu byly jeho pobyty v Paříži, kde měl Steer v letech 1882-1883 možnost zhlédnout výstavy Moneta, Pissarra a Renoira.
Steer se nikdy neoženil. Kromě několika hodin strávených každodenní procházkou, hrou šachů nebo rozhovorem s přáteli neustále maloval. Málo četl a nerad psal. Byl bystrým pozorovatelem a kritikem, ale vždy skromný a plný pochopení pro úsilí ostatních umělců. Od roku 1940 se musel malování vzdát úplně. Zemřel 18. března 1942 v Londýně.
Stránka 1 / 2