Je známý svými portréty a freskami. Jules-Élie Delaunay byl významným francouzským umělcem devatenáctého století. Jules-Élie Delaunay se narodil v Nantes v departementu Loire-Atlantique a ve dvaceti letech se zapsal na pařížskou École des Beaux-arts, kde studoval mezi uznávanými umělci své doby.
Prvního významného úspěchu dosáhl Jules-Élie Delaunay v roce 1853, kdy za obraz Jésus chassant les vendeurs du Temple (Ježíš odhání chrámové prodavače) získal "druhou velkou cenu Říma" (stipendium zřízené francouzskou vládou pro nejzasloužilejší studenty umění, které mu umožnilo strávit čtyři roky v Římě). O několik let později, v roce 1856, získal opět druhou Velkou cenu Říma za obraz Le Retour du jeune Tobie (Návrat mladého Tobiáše). Během svého pobytu v Římě se odklonil od Rafaelova ideálu dokonalosti a obrátil se k pravdivosti a strohosti malířství 15. století. Byl malířem devatenáctého století. Přesto byl klasickým malířem a jednou z jeho největších inspirací byl nepochybně Ingres. Mezi díla, pro která je nejvíce připomínán, patří malba kostela svatého Mikuláše v Nantes. Vytvořil také 5 panelů pro pařížskou Operu (Apollo, Orfeus, Amphion) a 12 obrazů pro místnost Státní rady v Palais Royal.
Vyzdobil také čestné schodiště na pařížské radnici a vytvořil četné panely s výjevy ze života svatých Ženevy a Attily pro chrámovou loď Pantheonu. Na posledním z nich Delaunay pracoval tak intenzivně, že byl a stále je po 15 letech nedokončený. V roce 1879 byl Delaunay zvolen do Akademie výtvarných umění a v roce 1889 byl jmenován vedoucím ateliéru na pařížské škole výtvarných umění. Delaunay, který se přátelil se zámožným milovníkem hudby Ernestem Legouvé, vedl hodiny výtvarné výchovy jeho synovce (z něhož se později stal malíř George Desvallières). Delaunay a Desvallières se spřátelili natolik, že v roce 1884 společně odcestovali do Ticina. Tam ho Delaunay seznámil s Gustavem Moreauem. Moreau a Delaunay byli svědky na svatbě George Desvallièrese a Marguerite Lefebvre v roce 1890. Jules-Élie Delaunay zemřel 5. září 1891 ve svém pařížském domě v ulici Notre-Dame-de-Lorette 58 v 9. obvodu 3 a byl pohřben na hřbitově Miséricorde v Nantes.
Je známý svými portréty a freskami. Jules-Élie Delaunay byl významným francouzským umělcem devatenáctého století. Jules-Élie Delaunay se narodil v Nantes v departementu Loire-Atlantique a ve dvaceti letech se zapsal na pařížskou École des Beaux-arts, kde studoval mezi uznávanými umělci své doby.
Prvního významného úspěchu dosáhl Jules-Élie Delaunay v roce 1853, kdy za obraz Jésus chassant les vendeurs du Temple (Ježíš odhání chrámové prodavače) získal "druhou velkou cenu Říma" (stipendium zřízené francouzskou vládou pro nejzasloužilejší studenty umění, které mu umožnilo strávit čtyři roky v Římě). O několik let později, v roce 1856, získal opět druhou Velkou cenu Říma za obraz Le Retour du jeune Tobie (Návrat mladého Tobiáše). Během svého pobytu v Římě se odklonil od Rafaelova ideálu dokonalosti a obrátil se k pravdivosti a strohosti malířství 15. století. Byl malířem devatenáctého století. Přesto byl klasickým malířem a jednou z jeho největších inspirací byl nepochybně Ingres. Mezi díla, pro která je nejvíce připomínán, patří malba kostela svatého Mikuláše v Nantes. Vytvořil také 5 panelů pro pařížskou Operu (Apollo, Orfeus, Amphion) a 12 obrazů pro místnost Státní rady v Palais Royal.
Vyzdobil také čestné schodiště na pařížské radnici a vytvořil četné panely s výjevy ze života svatých Ženevy a Attily pro chrámovou loď Pantheonu. Na posledním z nich Delaunay pracoval tak intenzivně, že byl a stále je po 15 letech nedokončený. V roce 1879 byl Delaunay zvolen do Akademie výtvarných umění a v roce 1889 byl jmenován vedoucím ateliéru na pařížské škole výtvarných umění. Delaunay, který se přátelil se zámožným milovníkem hudby Ernestem Legouvé, vedl hodiny výtvarné výchovy jeho synovce (z něhož se později stal malíř George Desvallières). Delaunay a Desvallières se spřátelili natolik, že v roce 1884 společně odcestovali do Ticina. Tam ho Delaunay seznámil s Gustavem Moreauem. Moreau a Delaunay byli svědky na svatbě George Desvallièrese a Marguerite Lefebvre v roce 1890. Jules-Élie Delaunay zemřel 5. září 1891 ve svém pařížském domě v ulici Notre-Dame-de-Lorette 58 v 9. obvodu 3 a byl pohřben na hřbitově Miséricorde v Nantes.
Stránka 1 / 1