Zejména díky svému smyslu pro barvu a dobrému citu pro kontury se Brit John Hoppner stal jedním z nejoblíbenějších portrétistů své doby. Jako syn komorné královny Charlotty, která se narodila v Německu, vyrůstal přímo na anglickém královském dvoře. Jeho velký zájem o umění a zejména o malířství nezůstal bez povšimnutí vládnoucího krále Jiřího III., který ho podporoval a umožnil mu studovat na Královské akademii umění. Tato neobvyklá kariéra otevřela Johnu Hoppnerovi některé dveře a pomohla mu k tomu, aby mohl později malovat portréty předních anglických hlav. Než se však prosadil jako portrétista vyšší anglické společnosti, věnoval se krajinomalbě, kterou brzy odložil ve prospěch lukrativnější a prestižnější portrétní malby.
Díky svým vysoce ceněným úspěchům získal několik ocenění od Královské akademie umění a následně dostal možnost vystavovat svá díla v jejích prostorách. Toho také velmi intenzivně využíval a až do své smrti v roce 1810 prezentoval v Akademii asi 160 různých obrazů. John Hoppner byl proto stále častěji vyzýván k malování portrétů královské rodiny, a proto brzy vystřídal slavného Joshuu Reynoldse na pozici oficiálního dvorního malíře. Přestože zastával tuto exponovanou pozici, po celý život soupeřil s rovněž velmi oblíbeným portrétistou sirem Thomasem Lawrencem. Jeho vliv na královském dvoře byl však poměrně velký díky jeho velmi uceleným portrétům, které často zobrazovaly sedící osoby velmi příznivě. Svědčí o tom například skutečnost, že byl schopen pokračovat ve výkonu svých povinností u dvora navzdory kritice své tchyně, americké sochařky Patience Wrightové, ohledně role Angličanů v americké válce za nezávislost.
Po stylistické stránce působí díla Johna Hoppnera silným vlivem benátské renesance a velmi dobrou znalostí anatomie, takže jeho díla jsou velmi realistická a realistická. Nejraději maloval olejovými barvami na plátno, ale vyznal se i v litografii a rytině. Z jeho četných portrétů, na nichž jsou zachyceni členové královské rodiny i slavné osobnosti té doby, jako například lord Nelson nebo Joseph Haydn, vynikají zejména portréty žen a dětí, které jsou velmi detailní a živé. V souladu s dobovým vkusem zobrazoval své modely obvykle ve vznešených a reprezentativních pózách. Zvláštností jeho malby je však skutečnost, že do popředí vždy staví charisma portrétovaných osob, což dává jeho dílům zcela jedinečný charakter. Jeho umělecký talent předal i svému synovi Richardu Belgrave Hoppnerovi, který byl velmi uznávaným malířem námořních motivů.
Zejména díky svému smyslu pro barvu a dobrému citu pro kontury se Brit John Hoppner stal jedním z nejoblíbenějších portrétistů své doby. Jako syn komorné královny Charlotty, která se narodila v Německu, vyrůstal přímo na anglickém královském dvoře. Jeho velký zájem o umění a zejména o malířství nezůstal bez povšimnutí vládnoucího krále Jiřího III., který ho podporoval a umožnil mu studovat na Královské akademii umění. Tato neobvyklá kariéra otevřela Johnu Hoppnerovi některé dveře a pomohla mu k tomu, aby mohl později malovat portréty předních anglických hlav. Než se však prosadil jako portrétista vyšší anglické společnosti, věnoval se krajinomalbě, kterou brzy odložil ve prospěch lukrativnější a prestižnější portrétní malby.
Díky svým vysoce ceněným úspěchům získal několik ocenění od Královské akademie umění a následně dostal možnost vystavovat svá díla v jejích prostorách. Toho také velmi intenzivně využíval a až do své smrti v roce 1810 prezentoval v Akademii asi 160 různých obrazů. John Hoppner byl proto stále častěji vyzýván k malování portrétů královské rodiny, a proto brzy vystřídal slavného Joshuu Reynoldse na pozici oficiálního dvorního malíře. Přestože zastával tuto exponovanou pozici, po celý život soupeřil s rovněž velmi oblíbeným portrétistou sirem Thomasem Lawrencem. Jeho vliv na královském dvoře byl však poměrně velký díky jeho velmi uceleným portrétům, které často zobrazovaly sedící osoby velmi příznivě. Svědčí o tom například skutečnost, že byl schopen pokračovat ve výkonu svých povinností u dvora navzdory kritice své tchyně, americké sochařky Patience Wrightové, ohledně role Angličanů v americké válce za nezávislost.
Po stylistické stránce působí díla Johna Hoppnera silným vlivem benátské renesance a velmi dobrou znalostí anatomie, takže jeho díla jsou velmi realistická a realistická. Nejraději maloval olejovými barvami na plátno, ale vyznal se i v litografii a rytině. Z jeho četných portrétů, na nichž jsou zachyceni členové královské rodiny i slavné osobnosti té doby, jako například lord Nelson nebo Joseph Haydn, vynikají zejména portréty žen a dětí, které jsou velmi detailní a živé. V souladu s dobovým vkusem zobrazoval své modely obvykle ve vznešených a reprezentativních pózách. Zvláštností jeho malby je však skutečnost, že do popředí vždy staví charisma portrétovaných osob, což dává jeho dílům zcela jedinečný charakter. Jeho umělecký talent předal i svému synovi Richardu Belgrave Hoppnerovi, který byl velmi uznávaným malířem námořních motivů.
Stránka 1 / 2