Stránka 1 / 13
George Cruikshank byl úspěšný britský kreslíř a ilustrátor. Cruikshankův otec Isaac byl jedním z předních britských karikaturistů. George Cruikshank objevil svůj zájem o umění a ilustraci poměrně brzy. Ve 12 letech vytvořil své první ilustrace. V té době šlo ještě o poměrně malé projekty, například pro penzistické časopisy, blahopřání, pouliční balady a losy. Později se George Cruikshank naučil uměleckým nástrojům jako učeň a asistent svého otce. Ve svých 31 letech se více zaměřil na knižní ilustrace. Mezi jeho úspěšné knižní ilustrace patří ilustrace k vydání Grimmových pohádek. Popularitu si získal zejména díky ilustracím řady děl Charlese Dickense, například Olivera Twista. Občas dokonce hrál v Dickensově amatérském divadelním souboru. Kolem vzniku Dickensova díla v roce 1871 se vedly intenzivní spory. Cruishank napsal dopis deníku The Times. V něm uvedl, že velká část zápletky byla původně jeho. Dickens popřel, že by nebyl autorem díla. Cruishank nebyl prvním ilustrátorem, který na Dickensovo výhradní autorství vrhl pochybné světlo. Nedlouho poté se přátelství, které je kdysi pojilo, zhoršilo.
Na počátku jeho umělecké kariéry byly jeho často sociálně kritické karikatury. Popularitu si získal kresbami typického anglického života. V roce 1819 ilustroval satiru "The political house that Jack built" od Williama Honea. Jeho první velké dílo, "Život Pierce Egana v Londýně", mu pomohlo prorazit jako umělci. V pozdějších politických tiscích otevřeně útočil na anglickou královskou rodinu a přední britské politiky. Královská rodina se pokusila zastavit jeho tvůrčí činnost tím, že mu nabídla úplatek 100 liber, pokud v budoucnu přestane vytvářet karikatury členů britské koruny. James Gillray byl jedním z nejúspěšnějších britských karikaturistů. Po jeho smrti v roce 1815 byl George Cruikshank ve společnosti považován za důstojného nástupce. Smrt jeho otce, který v roce zemřel na alkohol, byla pro Cruikshanka těžkou, ne-li traumatizující zkušeností. Dlouhá léta s tím bojoval. Pravděpodobně proto se v roce 1847 připojil k hnutí, které prosazovalo abstinenci od alkoholu. Jeho osobní zkušenosti ovlivnily i jeho uměleckou tvorbu. Díky jeho ilustracím měly velký úspěch traktáty "Láhev" a "Děti opilců". Soukromý život umělce je dnes považován za mimořádně pikantní. V letech 1827-1849 byl ženatý s Mary Ann Walkerovou. Po její smrti se o dva roky později oženil s Elizou Widdisonovou. Nebyl své ženě věrný. Se svou milenkou Adelaide Attreeovou měl jedenáct nemanželských dětí. Attree byl bývalým umělcovým domácím sluhou. Tato skutečnost se však stala známou až po jeho smrti. George Cruikshank zemřel v roce 1878 ve svém rodném městě Londýně.
George Cruikshank byl úspěšný britský kreslíř a ilustrátor. Cruikshankův otec Isaac byl jedním z předních britských karikaturistů. George Cruikshank objevil svůj zájem o umění a ilustraci poměrně brzy. Ve 12 letech vytvořil své první ilustrace. V té době šlo ještě o poměrně malé projekty, například pro penzistické časopisy, blahopřání, pouliční balady a losy. Později se George Cruikshank naučil uměleckým nástrojům jako učeň a asistent svého otce. Ve svých 31 letech se více zaměřil na knižní ilustrace. Mezi jeho úspěšné knižní ilustrace patří ilustrace k vydání Grimmových pohádek. Popularitu si získal zejména díky ilustracím řady děl Charlese Dickense, například Olivera Twista. Občas dokonce hrál v Dickensově amatérském divadelním souboru. Kolem vzniku Dickensova díla v roce 1871 se vedly intenzivní spory. Cruishank napsal dopis deníku The Times. V něm uvedl, že velká část zápletky byla původně jeho. Dickens popřel, že by nebyl autorem díla. Cruishank nebyl prvním ilustrátorem, který na Dickensovo výhradní autorství vrhl pochybné světlo. Nedlouho poté se přátelství, které je kdysi pojilo, zhoršilo.
Na počátku jeho umělecké kariéry byly jeho často sociálně kritické karikatury. Popularitu si získal kresbami typického anglického života. V roce 1819 ilustroval satiru "The political house that Jack built" od Williama Honea. Jeho první velké dílo, "Život Pierce Egana v Londýně", mu pomohlo prorazit jako umělci. V pozdějších politických tiscích otevřeně útočil na anglickou královskou rodinu a přední britské politiky. Královská rodina se pokusila zastavit jeho tvůrčí činnost tím, že mu nabídla úplatek 100 liber, pokud v budoucnu přestane vytvářet karikatury členů britské koruny. James Gillray byl jedním z nejúspěšnějších britských karikaturistů. Po jeho smrti v roce 1815 byl George Cruikshank ve společnosti považován za důstojného nástupce. Smrt jeho otce, který v roce zemřel na alkohol, byla pro Cruikshanka těžkou, ne-li traumatizující zkušeností. Dlouhá léta s tím bojoval. Pravděpodobně proto se v roce 1847 připojil k hnutí, které prosazovalo abstinenci od alkoholu. Jeho osobní zkušenosti ovlivnily i jeho uměleckou tvorbu. Díky jeho ilustracím měly velký úspěch traktáty "Láhev" a "Děti opilců". Soukromý život umělce je dnes považován za mimořádně pikantní. V letech 1827-1849 byl ženatý s Mary Ann Walkerovou. Po její smrti se o dva roky později oženil s Elizou Widdisonovou. Nebyl své ženě věrný. Se svou milenkou Adelaide Attreeovou měl jedenáct nemanželských dětí. Attree byl bývalým umělcovým domácím sluhou. Tato skutečnost se však stala známou až po jeho smrti. George Cruikshank zemřel v roce 1878 ve svém rodném městě Londýně.