Stránka 1 / 3
Britský malíř Ford Madox Brown se na nás nespokojeně dívá s téměř našpulenými rty z jednoho ze svých nejslavnějších obrazů. Předlohou pro "Poslední Angličan" (1852-55) byl nejen on sám, ale také jeho druhá žena Emma a jejich malá dcera Catherine Emily. Zatímco blonďatá dívka zlomyslně vykukuje zpoza ženiných zad a zakusuje se do jablka, žena se zamyšleně dívá do dálky. Loď, ve které je, se houpe na vlnách, prší a je zima. Bílé útesy Doveru se pomalu ztrácejí v dálce.
Aby byl Madox Brown schopen zobrazit přesné výrazy tváře, nechal svou rodinu sedět venku za špatného počasí a modelovat. Proto samozřejmě dokázal smutný výraz své ženy reprodukovat velmi realisticky. A zdá se, že i sám malíř ztratil v anglickém deštivém počasí veselost. Malíř měl tuto snahu o až extrémně naturalistické a realistické zobrazení společnou s prerafaelitskými umělci, kteří v polovině 19. století vyvolali v Anglii rozruch. Také tato skupina umělců, jejíž hnací silou byl malíř a básník Dante Gabriel Rossetti, chtěla ve svých dílech za každou cenu zůstat věrná přírodě a malovat ji se všemi jejími detaily. Ford Madox Ford projevil tento zájem o realistické a realistické zobrazení již na počátku své tvorby. Již ve 40. letech 19. století studoval na University College London mrtvoly, aby poznal lidské tělo a mohl ho nakonec namalovat takové, jaké skutečně je. Pro svůj realistický styl malby je proto přirovnáván k německému malíři Adolfu Menzelovi, který je považován za určujícího představitele realismu 19. století. Ford Madox Brown vytvářel obrazy s historickými náměty, ale také zvěčnil na plátně témata své doby. Sám byl velmi sociálně angažovaný, a proto se v některých svých dílech zabývá i současnými společenskými problémy.
Ford Madox Brown měl blízké a dlouholeté přátelství s Dantem Gabrielem Rossettim. Jeho nejstarší dcera Emma Lucy z prvního manželství dokonce nějakou dobu žila v rodině Rossettiových a nakonec se provdala za Dantova bratra. Umělecky se však Ford Madox Brown a Dante Gabriel Rossetti ne vždy shodovali. V roce 1848 byl Rossetti krátce žákem Forda Madoxe Browna, který ho učil malovat. Svobodomyslný Rossetti se však nakonec nedokázal smířit se starými akademickými metodami výuky, které prosazoval Madox Brown. Jako hlava prerafaelitů Rossetti odmítal právě tuto akademickou malbu. To byl možná jeden z důvodů, proč se Ford Madox Brown k této skupině umělců nepřidal. Chtěl zůstat nezávislý, nebýt vázán manifestem a malovat, co a jak chce. Madox Brown však od prerafaelitů převzal používání zářivých barev.
Britský malíř Ford Madox Brown se na nás nespokojeně dívá s téměř našpulenými rty z jednoho ze svých nejslavnějších obrazů. Předlohou pro "Poslední Angličan" (1852-55) byl nejen on sám, ale také jeho druhá žena Emma a jejich malá dcera Catherine Emily. Zatímco blonďatá dívka zlomyslně vykukuje zpoza ženiných zad a zakusuje se do jablka, žena se zamyšleně dívá do dálky. Loď, ve které je, se houpe na vlnách, prší a je zima. Bílé útesy Doveru se pomalu ztrácejí v dálce.
Aby byl Madox Brown schopen zobrazit přesné výrazy tváře, nechal svou rodinu sedět venku za špatného počasí a modelovat. Proto samozřejmě dokázal smutný výraz své ženy reprodukovat velmi realisticky. A zdá se, že i sám malíř ztratil v anglickém deštivém počasí veselost. Malíř měl tuto snahu o až extrémně naturalistické a realistické zobrazení společnou s prerafaelitskými umělci, kteří v polovině 19. století vyvolali v Anglii rozruch. Také tato skupina umělců, jejíž hnací silou byl malíř a básník Dante Gabriel Rossetti, chtěla ve svých dílech za každou cenu zůstat věrná přírodě a malovat ji se všemi jejími detaily. Ford Madox Ford projevil tento zájem o realistické a realistické zobrazení již na počátku své tvorby. Již ve 40. letech 19. století studoval na University College London mrtvoly, aby poznal lidské tělo a mohl ho nakonec namalovat takové, jaké skutečně je. Pro svůj realistický styl malby je proto přirovnáván k německému malíři Adolfu Menzelovi, který je považován za určujícího představitele realismu 19. století. Ford Madox Brown vytvářel obrazy s historickými náměty, ale také zvěčnil na plátně témata své doby. Sám byl velmi sociálně angažovaný, a proto se v některých svých dílech zabývá i současnými společenskými problémy.
Ford Madox Brown měl blízké a dlouholeté přátelství s Dantem Gabrielem Rossettim. Jeho nejstarší dcera Emma Lucy z prvního manželství dokonce nějakou dobu žila v rodině Rossettiových a nakonec se provdala za Dantova bratra. Umělecky se však Ford Madox Brown a Dante Gabriel Rossetti ne vždy shodovali. V roce 1848 byl Rossetti krátce žákem Forda Madoxe Browna, který ho učil malovat. Svobodomyslný Rossetti se však nakonec nedokázal smířit se starými akademickými metodami výuky, které prosazoval Madox Brown. Jako hlava prerafaelitů Rossetti odmítal právě tuto akademickou malbu. To byl možná jeden z důvodů, proč se Ford Madox Brown k této skupině umělců nepřidal. Chtěl zůstat nezávislý, nebýt vázán manifestem a malovat, co a jak chce. Madox Brown však od prerafaelitů převzal používání zářivých barev.