Nor Edvard Munch je jedním z nejvýznamnějších malířů v dějinách moderního umění. Kromě toho je spolu s Vincent van Gogh a Paul Gauguin průkopníkem expresionismu, uměleckého stylu, jehož kořeny tkví v pozdním impresionismu. Základní myšlenkou bylo přímé vyjádření vnitřních pocitů jako protiklad k poněkud povrchnímu zobrazení v impresionismu. Expresionističtí umělci se snažili ve svých obrazech vyjádřit hluboké, vášnivé prožitky, jako je strach, radost, smutek, hněv nebo zklamání, aby se diváka emocionálně dotkli. Mnoho let před nástupem expresionismu namaloval Munch jeden ze svých nejslavnějších obrazů. Výkřik se zapsal do dějin umění jako první expresionistický obraz.
Edvard se narodil v roce 1863 jako syn vojenského lékaře. Vyrůstá v Oslu. Jeho matka předčasně umírá. Jeho otec trpí duševní chorobou. Později umírá i jeho sestra. Mimořádně formativní zážitek z dětství, který mladého malíře neminul beze stopy. Trpí nervozitou, později stejně jako jeho otec onemocní depresí. V dospělosti až příliš často utápí svůj žal v alkoholu. Cítí se pronásledovaný, má záchvaty úzkosti a ubližuje si. V roce 1880 se vědomě rozhoduje pro uměleckou dráhu. Opustí studium techniky a přidá se ke skupině bohémů. Skupina složená z malířů, spisovatelů a dalších intelektuálů se společně obrací proti konzervativní buržoazii a společenské morálce. Formuluje manifest pro mladé umělce, který vyvolává senzaci mezi obyvatelstvem.
Jeho umělecký vývoj také postupuje. Má talent. Studuje v Oslu a získává několik stipendií na další vzdělávání v Evropě. Jeho styl se vyznačuje spontánní prací se štětcem a hrubými tvary. Své zážitky interpretuje vlastním abstraktním způsobem. Ve svých obrazech sází na výrazné, silné barvy, které na diváka často působí kontrastně. Zároveň nikdy nereprodukuje realitu přirozeným způsobem. Pořádá vlastní výstavy, na kterých představuje svá díla veřejnosti. Na své první výstavě v Berlíně, kde představil 55 obrazů ve Verein Berliner Künstler, vyvolal jeden z největších uměleckých skandálů. Příběh je dodnes známý jako Munchův případ. Tyto události sehrály klíčovou roli v dalším vývoji německého umění, neboť Munchovy provokace předznamenaly počátek modernismu v Německu. Krátce poté začal jeho malířský průlom v Evropě. Jeho úspěch však opakovaně zastiňovaly depresivní fáze života, během nichž se jednou střelil do prstů. V obraze "Maratova smrt" zpracovává své pocity z těchto dnů. Následují nervová zhroucení. Znovu a znovu mění své bydliště. Dojíždí po evropských velkoměstech Paříži, Londýně Berlíně a rodném norském městě. Umírá v Norsku během nepokojů druhé světové války ve věku 81 let.
Nor Edvard Munch je jedním z nejvýznamnějších malířů v dějinách moderního umění. Kromě toho je spolu s Vincent van Gogh a Paul Gauguin průkopníkem expresionismu, uměleckého stylu, jehož kořeny tkví v pozdním impresionismu. Základní myšlenkou bylo přímé vyjádření vnitřních pocitů jako protiklad k poněkud povrchnímu zobrazení v impresionismu. Expresionističtí umělci se snažili ve svých obrazech vyjádřit hluboké, vášnivé prožitky, jako je strach, radost, smutek, hněv nebo zklamání, aby se diváka emocionálně dotkli. Mnoho let před nástupem expresionismu namaloval Munch jeden ze svých nejslavnějších obrazů. Výkřik se zapsal do dějin umění jako první expresionistický obraz.
Edvard se narodil v roce 1863 jako syn vojenského lékaře. Vyrůstá v Oslu. Jeho matka předčasně umírá. Jeho otec trpí duševní chorobou. Později umírá i jeho sestra. Mimořádně formativní zážitek z dětství, který mladého malíře neminul beze stopy. Trpí nervozitou, později stejně jako jeho otec onemocní depresí. V dospělosti až příliš často utápí svůj žal v alkoholu. Cítí se pronásledovaný, má záchvaty úzkosti a ubližuje si. V roce 1880 se vědomě rozhoduje pro uměleckou dráhu. Opustí studium techniky a přidá se ke skupině bohémů. Skupina složená z malířů, spisovatelů a dalších intelektuálů se společně obrací proti konzervativní buržoazii a společenské morálce. Formuluje manifest pro mladé umělce, který vyvolává senzaci mezi obyvatelstvem.
Jeho umělecký vývoj také postupuje. Má talent. Studuje v Oslu a získává několik stipendií na další vzdělávání v Evropě. Jeho styl se vyznačuje spontánní prací se štětcem a hrubými tvary. Své zážitky interpretuje vlastním abstraktním způsobem. Ve svých obrazech sází na výrazné, silné barvy, které na diváka často působí kontrastně. Zároveň nikdy nereprodukuje realitu přirozeným způsobem. Pořádá vlastní výstavy, na kterých představuje svá díla veřejnosti. Na své první výstavě v Berlíně, kde představil 55 obrazů ve Verein Berliner Künstler, vyvolal jeden z největších uměleckých skandálů. Příběh je dodnes známý jako Munchův případ. Tyto události sehrály klíčovou roli v dalším vývoji německého umění, neboť Munchovy provokace předznamenaly počátek modernismu v Německu. Krátce poté začal jeho malířský průlom v Evropě. Jeho úspěch však opakovaně zastiňovaly depresivní fáze života, během nichž se jednou střelil do prstů. V obraze "Maratova smrt" zpracovává své pocity z těchto dnů. Následují nervová zhroucení. Znovu a znovu mění své bydliště. Dojíždí po evropských velkoměstech Paříži, Londýně Berlíně a rodném norském městě. Umírá v Norsku během nepokojů druhé světové války ve věku 81 let.
Stránka 1 / 8