Období kolem roku 1800 se vyznačovalo vědeckým výzkumem a technickými vynálezy, ale také válkami a občanskými nepokoji. Život Charlese Hamiltona Smithe tuto konstelaci odráží a svým způsobem se mu ji podařilo vykreslit.
Smith se narodil ve Flandrech, později se usadil v Plymouthu a tam také zemřel.Školní docházku zahájil ve velmi mladém věku v Richmondu nedaleko Londýna. To znamenalo, že se již podíval za hranice své vlámské vlasti. Politické nepokoje ve Flandrech ho však přivedly zpět, a tak byl v roce 1787, v pouhých dvanácti letech, přijat na rakouskou dělostřeleckou a ženijní akademii v dnešních belgických městech Mechelen a Louvain. Jeho vojenská služba ho zavedla do britské armády, ale jeho široký zájem o historii, archeologii a přírodovědu se zároveň ukládal do kreseb a spisů. Byly jich tisíce. Ve vědecké studii o anglických uniformách, s níž spojil hledisko barev s ohledem na střelbu ze střelných zbraní, spojil jedno s druhým. Používání moderních střelných zbraní zvýšilo střeleckou zdatnost. Smith dospěl u britské armády k závěru, že šedé a zelené uniformy jsou ochrannější než povinné červené. Doporučení byla brána vážně: Zelená byla vybrána pro lehkou pěchotu. Svůj zájem o britské kostýmy rozvíjel i v dalších obrazových ztvárněních, a to jak civilních, tak vojenských oděvů na britských ostrovech. A opět uměl spojit svůj historický zájem a vojenské zájmy, když se na jedné straně zaměřil na historické kostýmy Britů a na druhé straně přenesl na papír současné uniformy britské armády a jejích spojenců. Výsledkem jsou také rozsáhlá obrazová díla. Svou všestrannost a znalost historických oděvů dále prokázal při práci na divadelních kostýmech, ale také při spolupráci s architektem Charlesem Barrym na návrhu interiéru přestavěného Westminsterského paláce v Londýně.
Ačkoli byl kosmopolita, jeho vojenská služba v britské armádě zřejmě do značné míry vyhovovala jeho zájmům. Pracovní cesty do Evropy, Indie, Karibiku, Spojených států a Kanady ho přiměly zobrazovat nejen uniformy, ale také divokou přírodu a krajinu nejrůznějších oblastí. Ať už zblízka, nebo zdálky: v jeho dílech se vždy projevuje jeho badatelský duch, pečlivý pozorovací talent a kreslířské nadání.
Charles Hamilton Smith nebyl umělcem v pravém slova smyslu. Neměl žádné umělecké vzdělání, ale své dovednosti získal jako autodidakt. Slovem i obrazem dokumentoval, co viděl nebo co chtěl zachytit jako vzpomínku. Jeho rozsáhlé dílo je autentickým svědectvím své doby, a to i díky své bohatosti.
Období kolem roku 1800 se vyznačovalo vědeckým výzkumem a technickými vynálezy, ale také válkami a občanskými nepokoji. Život Charlese Hamiltona Smithe tuto konstelaci odráží a svým způsobem se mu ji podařilo vykreslit.
Smith se narodil ve Flandrech, později se usadil v Plymouthu a tam také zemřel.Školní docházku zahájil ve velmi mladém věku v Richmondu nedaleko Londýna. To znamenalo, že se již podíval za hranice své vlámské vlasti. Politické nepokoje ve Flandrech ho však přivedly zpět, a tak byl v roce 1787, v pouhých dvanácti letech, přijat na rakouskou dělostřeleckou a ženijní akademii v dnešních belgických městech Mechelen a Louvain. Jeho vojenská služba ho zavedla do britské armády, ale jeho široký zájem o historii, archeologii a přírodovědu se zároveň ukládal do kreseb a spisů. Byly jich tisíce. Ve vědecké studii o anglických uniformách, s níž spojil hledisko barev s ohledem na střelbu ze střelných zbraní, spojil jedno s druhým. Používání moderních střelných zbraní zvýšilo střeleckou zdatnost. Smith dospěl u britské armády k závěru, že šedé a zelené uniformy jsou ochrannější než povinné červené. Doporučení byla brána vážně: Zelená byla vybrána pro lehkou pěchotu. Svůj zájem o britské kostýmy rozvíjel i v dalších obrazových ztvárněních, a to jak civilních, tak vojenských oděvů na britských ostrovech. A opět uměl spojit svůj historický zájem a vojenské zájmy, když se na jedné straně zaměřil na historické kostýmy Britů a na druhé straně přenesl na papír současné uniformy britské armády a jejích spojenců. Výsledkem jsou také rozsáhlá obrazová díla. Svou všestrannost a znalost historických oděvů dále prokázal při práci na divadelních kostýmech, ale také při spolupráci s architektem Charlesem Barrym na návrhu interiéru přestavěného Westminsterského paláce v Londýně.
Ačkoli byl kosmopolita, jeho vojenská služba v britské armádě zřejmě do značné míry vyhovovala jeho zájmům. Pracovní cesty do Evropy, Indie, Karibiku, Spojených států a Kanady ho přiměly zobrazovat nejen uniformy, ale také divokou přírodu a krajinu nejrůznějších oblastí. Ať už zblízka, nebo zdálky: v jeho dílech se vždy projevuje jeho badatelský duch, pečlivý pozorovací talent a kreslířské nadání.
Charles Hamilton Smith nebyl umělcem v pravém slova smyslu. Neměl žádné umělecké vzdělání, ale své dovednosti získal jako autodidakt. Slovem i obrazem dokumentoval, co viděl nebo co chtěl zachytit jako vzpomínku. Jeho rozsáhlé dílo je autentickým svědectvím své doby, a to i díky své bohatosti.
Stránka 1 / 2