Stránka 1 / 2
Boris Dmitrijevič Grigorjev byl ruský malíř a básník. Narodil se v Rybinsku v létě roku 1886. Město se nachází v ústí řeky Volhy, 280 km severně od Moskvy. Po absolvování střední školy se Boris přestěhoval do Moskvy, kde studoval na umělecké akademii. Po několika letech přestoupil na Císařskou akademii umění v Petrohradě, kde pokračoval ve studiu. Petrohradskou akademii umění založil v roce 1757 ruský hrabě Ivan Ivanovič Šuvalov. Ten byl významným představitelem osvícenství a velkou měrou se zasloužil o založení Moskevské univerzity. Grigorjev během studií navštěvoval řadu kurzů u slavných ruských malířů, grafiků a ilustrátorů, jako byli Kardovskij, Archipov a Kiseljov, kteří vždy ovlivňovali tvorbu mladého malíře.
Po ukončení studia se Grigorjev přestěhoval do Evropy. Nějaký čas strávil v Paříži, kde navštěvoval kurzy na Académie de la Grande Chaumière. Pařížská umělecká akademie se dodnes nachází v 6. obvodu a založily ji dvě ženy, Švýcarka Martha Stettlerová a její přítelkyně z Pobaltí Alice Dannenbergová. V té době to byla zvláštnost, protože na počátku 20. století ještě nebylo běžné, aby ženy vedly podniky, akademie nebo školy. V roce 1913 se Boris Grigorjev vrátil do Petrohradu. Byla to doba bohémské éry. Grigorjev se stal členem umělecké skupiny "Mir Iskusstva". Sdružení založil Sergej Djagilev a na počátku 20. století mělo rozhodující vliv na kulturní život v Rusku. Ve skupině umělců rozvíjí svou vášeň pro literaturu. Členové ho povzbuzují. Kromě nových obrazů tak napsal i svou první novelu. Název byl "Young Rays". Mezi jeho intelektuálními přáteli našla nadšené čtenáře.
V letech 1916-1918 namaloval Grigorjev řadu obrazů o ruském venkovském obyvatelstvu. Ve svých obrazech se zaměřil na někdy velkou chudobu lidí, ale také na sílu ruského zemědělství. Známý umělecký kritik Alexander Benois komentoval sérii obrazů slovy: "Působivě umělecky ztvárnil podstatu Ruska před revolucí." Následně Boris Grigorjev přijal své první pedagogické místo na "První státní dílně volného umění" v Moskvě. Velmi rychle však narazil na odpor svých studentů. S Grigorjevovým výkonem nebyli spokojeni a malíře odvolali z funkce. Studenti byli členy nového hnutí nazvaného Skupina bez učitelů, které chtělo převzít větší kontrolu nad svým vzděláváním. Grigorjev ukončil svou učitelskou práci a přestěhoval se do Evropy, kde žil opět ve Francii, ale také v Německu a Finsku. Poté cestuje po Severní a Jižní Americe. Stále zpracovává nové dojmy v obrazech, ale také opakovaně píše texty a novely. Zemřel v zimě 1939 v Cagnes-sur-Mer ve Francii.
Boris Dmitrijevič Grigorjev byl ruský malíř a básník. Narodil se v Rybinsku v létě roku 1886. Město se nachází v ústí řeky Volhy, 280 km severně od Moskvy. Po absolvování střední školy se Boris přestěhoval do Moskvy, kde studoval na umělecké akademii. Po několika letech přestoupil na Císařskou akademii umění v Petrohradě, kde pokračoval ve studiu. Petrohradskou akademii umění založil v roce 1757 ruský hrabě Ivan Ivanovič Šuvalov. Ten byl významným představitelem osvícenství a velkou měrou se zasloužil o založení Moskevské univerzity. Grigorjev během studií navštěvoval řadu kurzů u slavných ruských malířů, grafiků a ilustrátorů, jako byli Kardovskij, Archipov a Kiseljov, kteří vždy ovlivňovali tvorbu mladého malíře.
Po ukončení studia se Grigorjev přestěhoval do Evropy. Nějaký čas strávil v Paříži, kde navštěvoval kurzy na Académie de la Grande Chaumière. Pařížská umělecká akademie se dodnes nachází v 6. obvodu a založily ji dvě ženy, Švýcarka Martha Stettlerová a její přítelkyně z Pobaltí Alice Dannenbergová. V té době to byla zvláštnost, protože na počátku 20. století ještě nebylo běžné, aby ženy vedly podniky, akademie nebo školy. V roce 1913 se Boris Grigorjev vrátil do Petrohradu. Byla to doba bohémské éry. Grigorjev se stal členem umělecké skupiny "Mir Iskusstva". Sdružení založil Sergej Djagilev a na počátku 20. století mělo rozhodující vliv na kulturní život v Rusku. Ve skupině umělců rozvíjí svou vášeň pro literaturu. Členové ho povzbuzují. Kromě nových obrazů tak napsal i svou první novelu. Název byl "Young Rays". Mezi jeho intelektuálními přáteli našla nadšené čtenáře.
V letech 1916-1918 namaloval Grigorjev řadu obrazů o ruském venkovském obyvatelstvu. Ve svých obrazech se zaměřil na někdy velkou chudobu lidí, ale také na sílu ruského zemědělství. Známý umělecký kritik Alexander Benois komentoval sérii obrazů slovy: "Působivě umělecky ztvárnil podstatu Ruska před revolucí." Následně Boris Grigorjev přijal své první pedagogické místo na "První státní dílně volného umění" v Moskvě. Velmi rychle však narazil na odpor svých studentů. S Grigorjevovým výkonem nebyli spokojeni a malíře odvolali z funkce. Studenti byli členy nového hnutí nazvaného Skupina bez učitelů, které chtělo převzít větší kontrolu nad svým vzděláváním. Grigorjev ukončil svou učitelskou práci a přestěhoval se do Evropy, kde žil opět ve Francii, ale také v Německu a Finsku. Poté cestuje po Severní a Jižní Americe. Stále zpracovává nové dojmy v obrazech, ale také opakovaně píše texty a novely. Zemřel v zimě 1939 v Cagnes-sur-Mer ve Francii.