Alfred Dedreux, narozený 23. května 1810 v Paříži jako Pierre de Dreux, byl známý francouzský malíř, který žil a tvořil ve stejném městě až do své smrti 5. března 1860. Dedreux proslul svými portréty koní, byl uznáván jako pozoruhodný umělec v uměleckých kruzích pařížského salonu 19. století a později pracoval jako dvorní malíř císaře Napoléona III. Jeho díla, zejména portréty koní, jsou mezi milovníky umělecké grafiky dodnes velmi žádaná. Dedreux se narodil jako syn Pierra-Anne Dedreuxe, architekta a pozdějšího nositele Římské ceny. Vyrůstal v umělecky nadané rodině. Jeho strýc Pierre Joseph Dedreux Dorcy byl malíř a jeho sestra Louise Marie Becq de Fouquières byla významnou malířkou. V letech 1817-1819 navštěvoval Dedreux spolu s matkou a mladší sestrou Thérèse-Elisabeth svého otce, který tehdy žil v Římě. Po návratu do Paříže pokračoval ve své umělecké kariéře.
Dedreux byl silně ovlivněn Theodore Gericault, blízkým rodinným přítelem. V pouhých 13 letech vytvořil Dedreux kresbu s názvem "Un maquignon", která je dnes k vidění v Louvru a částečně vychází z Géricaultova díla "Cheval Cauchois". Géricault portrétoval mladého Dedreuxe a jeho sestru Élisabeth v roce 1818. Formální malířské vzdělání získal Dedreux nejprve u svého strýce a později v Léon Cogniet. Po vyučení se Dedreux ve své tvorbě zaměřil především na zobrazování koní. V roce 1831 debutoval na pařížském Salonu a svá díla zde pravidelně vystavoval až do roku 1859, kde se jim dostalo velkého uznání. Velmi oblíbená byla jeho jezdecká vyobrazení a portréty, příležitostně se věnoval i historickým obrazům. Za vlády krále Ludvíka Filipa byla Dedreuxova vyobrazení anglických plnokrevníků i motivy buldoků, chrtů a kočárů mezi veřejností velmi žádaná. Mnohé z těchto motivů dnes zdobí umělecké tisky, které jsou ceněny po celém světě.
Po revoluci v roce 1848 strávil Dedreux nějaký čas v Londýně, kde se setkal se svými kolegy malíři Eugene Louis Lami a Pierre Gavarni. Do Paříže se vrátil v roce 1852, v roce korunovace Napoleona III. francouzským císařem. Císařský pár ho pověřil namalováním několika jezdeckých portrétů a on v tomto období pracoval na několika dílech s jezdeckými motivy. V roce 1857 byl jmenován rytířem Čestné legie a v roce 1856 na objednávku francouzského státu namaloval obraz Le Combat de cavalerie d'Eupatoria, který je dnes bohužel považován za ztracený. Přesná příčina smrti Alfreda Dedreuxa zůstává záhadou. Historik umění Charles Blanc původně tvrdil, že Dedreux zemřel při pádu z koně, ale v roce 1865 toto tvrzení opravil a prohlásil, že Dedreux zemřel v souboji. Bez ohledu na okolnosti své smrti zanechal Dedreux nezapomenutelný umělecký odkaz, který ho označuje za jednoho z nejpozoruhodnějších francouzských malířů 19. století.
Alfred Dedreux, narozený 23. května 1810 v Paříži jako Pierre de Dreux, byl známý francouzský malíř, který žil a tvořil ve stejném městě až do své smrti 5. března 1860. Dedreux proslul svými portréty koní, byl uznáván jako pozoruhodný umělec v uměleckých kruzích pařížského salonu 19. století a později pracoval jako dvorní malíř císaře Napoléona III. Jeho díla, zejména portréty koní, jsou mezi milovníky umělecké grafiky dodnes velmi žádaná. Dedreux se narodil jako syn Pierra-Anne Dedreuxe, architekta a pozdějšího nositele Římské ceny. Vyrůstal v umělecky nadané rodině. Jeho strýc Pierre Joseph Dedreux Dorcy byl malíř a jeho sestra Louise Marie Becq de Fouquières byla významnou malířkou. V letech 1817-1819 navštěvoval Dedreux spolu s matkou a mladší sestrou Thérèse-Elisabeth svého otce, který tehdy žil v Římě. Po návratu do Paříže pokračoval ve své umělecké kariéře.
Dedreux byl silně ovlivněn Theodore Gericault, blízkým rodinným přítelem. V pouhých 13 letech vytvořil Dedreux kresbu s názvem "Un maquignon", která je dnes k vidění v Louvru a částečně vychází z Géricaultova díla "Cheval Cauchois". Géricault portrétoval mladého Dedreuxe a jeho sestru Élisabeth v roce 1818. Formální malířské vzdělání získal Dedreux nejprve u svého strýce a později v Léon Cogniet. Po vyučení se Dedreux ve své tvorbě zaměřil především na zobrazování koní. V roce 1831 debutoval na pařížském Salonu a svá díla zde pravidelně vystavoval až do roku 1859, kde se jim dostalo velkého uznání. Velmi oblíbená byla jeho jezdecká vyobrazení a portréty, příležitostně se věnoval i historickým obrazům. Za vlády krále Ludvíka Filipa byla Dedreuxova vyobrazení anglických plnokrevníků i motivy buldoků, chrtů a kočárů mezi veřejností velmi žádaná. Mnohé z těchto motivů dnes zdobí umělecké tisky, které jsou ceněny po celém světě.
Po revoluci v roce 1848 strávil Dedreux nějaký čas v Londýně, kde se setkal se svými kolegy malíři Eugene Louis Lami a Pierre Gavarni. Do Paříže se vrátil v roce 1852, v roce korunovace Napoleona III. francouzským císařem. Císařský pár ho pověřil namalováním několika jezdeckých portrétů a on v tomto období pracoval na několika dílech s jezdeckými motivy. V roce 1857 byl jmenován rytířem Čestné legie a v roce 1856 na objednávku francouzského státu namaloval obraz Le Combat de cavalerie d'Eupatoria, který je dnes bohužel považován za ztracený. Přesná příčina smrti Alfreda Dedreuxa zůstává záhadou. Historik umění Charles Blanc původně tvrdil, že Dedreux zemřel při pádu z koně, ale v roce 1865 toto tvrzení opravil a prohlásil, že Dedreux zemřel v souboji. Bez ohledu na okolnosti své smrti zanechal Dedreux nezapomenutelný umělecký odkaz, který ho označuje za jednoho z nejpozoruhodnějších francouzských malířů 19. století.
Stránka 1 / 1