Gustave Courbet je jedním z malířů 19. století, kteří způsobili revoluci v malířství a trvale ovlivnili umělce následujících generací. Byl nekompromisní a striktně odmítal řídit své umění konvencemi a vkusem masového publika. Courbet opovrhoval elitářskou akademicko-symbolistickou malbou své doby. Spíše usiloval o demokraticko-realistický způsob malby, kterým vyjadřoval smyslovou realitu na jedné straně a základní ideální pravdu na straně druhé. Tímto a také svým přímým, tah štětce zdůrazňujícím malířským stylem položil základy malířství impresionistů.

Obraz "Žena ve vlnách" dokončil Courbet v roce 1868, tedy uprostřed svého realistického období. Obraz sice esteticky poukazuje na budoucnost, ale obsahuje i tradiční prvky. Žena v jezeře je jako motiv neurčitá. Mohla by to být prostá žena z lidu, v tom případě by Courbet naplnil svůj demokratický a sociální aspekt. Na druhou stranu má postava mytologické a romantické rysy zároveň, což autor dává najevo naznačenou nádherou vlasů a manýristickou pózou. Je to klasický a nadčasový motiv koupajícího se, na který zde Courbet odkazuje a který zaujal mnoho umělců po něm, především Paula Cézanna a Pierra-Augusta Renoira.

Tím, že se Courbet rozhodl téma provokovat, se opět postavil proti akademickým konvencím své doby. Žena je umístěna v popředí místnosti a dominuje tak celé kompozici. Vrhá se do očí diváka, stejně jako jednotlivé části jejího nahého horního těla, které malíř ukazuje provokativním způsobem. Zatímco skloněná hlava a zasněný pohled ji ukotvují v říši mytologie, její bujná ňadra a chlupy v podpaží jsou z tohoto světa. Podobně i ostatní prostorové a obrazové prvky jsou z tohoto světa. Ponuré pozadí a osvětlení popředí dodávají výjevu napínavou dramatičnost, zatímco zobrazení vody a vln svědčí o Courbetově realistickém smyslu pro detail.

---

Žena ve vlnách · Gustave Courbet