Švýcarský umělec Ferdinand Hodler byl posedlý v pozitivním slova smyslu. Jako malíř vždy hledal řád přírody, který leží mimo viditelné. Touha dobrat se pravdy je důvodem, proč Hodler na počátku 20. století přešel k sériovému ztvárnění některých motivů. Stejně jako před ním Paul Cézanne opakovaně zobrazoval nové variace svých koupajících se a několikrát se mu stala námětem Montagne Sainte-Victoire, i Hodler se opakovaně věnoval určitým tématům. Patří mezi ně i Ženevské jezero, které umělec zobrazil celkem šestkrát ze švýcarské vesnice Chexbres.

V tomto smyslu je obraz Ženevské jezero z roku 1905 "Pohled od Chexbres" výmluvný. V jiném ohledu se však malba olejem na plátně vymyká z umělcovy tvorby jako celku. Hodler zastával názor, že bytí je prostoupeno symetriemi a opakováním. Tento názor šel ruku v ruce s formálními možnostmi symbolismu na jedné straně a secese na straně druhé. To Hodlerovi umožnilo použít stylistické prvky typické pro secesi, jako jsou dekorativní linie a rostlinné ornamenty, k vyjádření své představy o řádu ve světě.

Poněkud jinak je tomu v případě "Ženevského jezera, viděného z Chexbres". Obraz je kompozičně i malířsky méně přísný než řada jiných Hodlerových obrazů. Například v porovnání s obrazem "Thunské jezero se symetrickým odrazem" Hodler nevnucoval obsah obrazu do přísného obrazového řádu. Pohled na Ženevské jezero je detailem skutečnosti, louka v popředí obrazu a mys uprostřed se zdají být okopírovány ze skutečnosti. Při zobrazování mraků autor nanejvýš vychází z přísné obrazové estetiky jiných krajinných zobrazení. Tímto motivem Hodler dosahuje podobného stupně abstrakce jako na obraze "Thunské jezero". Nápadné je také pravidelné uspořádání mraků. Především jejich odraz ve vodě odráží symetrii typickou pro Hodlera.

---

Ženevské jezero, při pohledu z Chexbres · Ferdinand Hodler
Kunstmuseum, Basel, Switzerland / Bridgeman Images