Kolem roku 1560 vytvořil Pieter Bruegel starší obraz, který byl později pojmenován "Dětské hry". Z perspektivy ptáka sedícího na střeše nebo člověka vyhlížejícího z okna vyšší budovy se divák dívá na dění v okolí. Nejen hry, z nichž některé jsou již zapomenuty, ale i zvyky a tradice jsou zde zachyceny obrazově. To, že potomci nosí oblečení pro dospělé, se zdá být záměrné.

Děti se koupou v potoce za vesnicí. Jeden z nich používá jako plovací zařízení prasečí močový měchýř. Chlapec se snaží vylézt na strom. Na oplocené louce cvičí několik dětí stojky a kotrmelce a na místě, kde jsou obvykle uvázáni koně, provádí dvojice chlapců gymnastické cviky na vysoké hrazdě. Obdivovat můžete i ranou formu freerunningu, kdy se jeden z chlapců pokouší vyběhnout na zeď. Nechybí ani skákání přes překážky, skákání na obruči a chůze na chůdách. Dívka balancuje na koštěti a chlapec trénuje žonglování s talířem a čepicí. Někteří chlapci si na rovné ploše za domem šlehají topy. Děti se baví hrami jako bouchání do hrnce, boules, kuličky a slepecká hra. Stále jsou zde zastoupeny také hry házení kloboukem a kibble kabble, téměř zapomenuté typy her.

Samozřejmě nesmí chybět rytířské a bojové hry. Tam se někteří snaží navzájem shodit z lavičky, zápasí a tahají se za vlasy, dokonce je k vidění i boj o kopí. Druhem bojového výcviku je také muškaření, kterému se věnuje chlapec na pravém okraji obrázku. Další se pokusí ptáka zastřelit. Nejpozději zde poznáváme motto.

Velká část her je cvičením pro pozdější život. Hrady z písku, stavebnice a koníček jsou nezapomenutelnou klasikou. "Otec, matka, dítě" a dobře zásobený domeček pro panenky jsou také všeobecně známé. Pilná "prodavačka" rozemele cihlu, kterou pečlivě zváží a naplní do malého sáčku. Pravděpodobně ji dostala od "zedníků", kteří začali stavět, ale teď dávají přednost kočičímu boji. Na náměstí je vidět křestní průvod a svatba s okvětními lístky růží a korunovanou nevěstou. Dvě děti hrají na hudební nástroje: jedna dívka před chlapcem s koníkem a druhá za červeným plotem s chrastítkem v ruce.
Dívky na trávníku před potokem se točí v kruzích jako derviši a pak si dřepnou. Jde o to, kdo dokáže sukni dokonale zakroužit.

Dole vlevo si dvě dívky hrají s kloubními kostmi koz nebo ovcí. Mohlo by se jednat o druh hry v kostky zvané astragal. Tyto kosti se však používaly také k věštění. Některé děti si takové kosti postavily pro hru, jakousi formu házení na cíl, kterou lze chápat jako předchůdce bowlingu. Před branou si chlapci zřídili laboratoř. Ze šustí vyrobili typické špičaté klobouky kouzelníků. Zde studují svět zvířat. Zda si prostřední z nich procvičuje výrobu mýdlových bublin nebo vyfukování žáby, necháváme na fantazii pozorovatele. Malá holčička se obrátí na "pány kouzelníky" kvůli svému točícímu se vršku. V komoře v domě se houpe dívka, do které strká chlapec. Z okna se někdo dívá na náměstí přes masku dospělého.

V umělcově době bylo zacházení s exkrementy mnohem volnější, jak dokládá dívka čůrající na zeď vlevo nahoře. Vlevo dole se dítě snaží hromádku pečlivě vytvarovat do pěkného tvaru.

Na tomto obrázku jistě najdete další motivy!

---

Dětské hry · Pieter Bruegel the Elder