Salomon van Ruysdael (1600 - 1670), původním jménem Salomon de Goyer, byl nizozemský malíř. Spolu s Jan van Goyen je ve své vlasti považován za jednoho z průkopníků naturalistické krajinomalby počátku 17. století. Solomonův otec Jakob van Goyer pracoval se dřevem a vyráběl rámy a nábytek. Přestože jeho otec nechal syny studovat latinu a medicínu, Solomon i jeho starší bratr Isaac se rozhodli stát se krajináři. Když se bratři přestěhovali do Haarlemu, oba si změnili příjmení na Ruysdael. Oba se také s určitým časovým odstupem stali členy slavného haarlemského cechu svatého Lukáše, k němuž patřilo mnoho slavných nizozemských malířů. V roce 1648 se nakonec stal také předsedou cechu.
Ve svých raných dílech Ruysdael často maloval zimní výjevy a stejně jako Van Goyen byl silně ovlivněn dílem malíře Esaias van de Velde, který byl pravděpodobně Šalamounovým učitelem. Protože Salomon na rozdíl od svého bratra Isaaca nepodepisoval všechny své obrazy, je nejstarší z jeho děl datováno rokem 1626. Ve svých pozdějších dílech Ruysdael maloval především říční a říční krajiny, jako například v dílech "Říční krajina s přívozem" nebo "Vody s plachetnicí". Zde se orientoval na Pieter Molijn a Jan Porcellis. Za svými obrazy často cestoval z Haarlemu do okolí Utrechtu, Leidenu, Alkmaaru nebo Dodrechtu. Nezřídka spojoval krajiny, které viděl, do jednoho obrazu. Na sklonku své tvorby, v letech 1659 až 1662, namaloval Ruysdael také několik zátiší.
Odborníci se shodují, že Ruysdaelův umělecký vývoj dosáhl vrcholu od roku 1645. Na jedné straně se v jeho dílech objevilo mnohem více detailů a jistoty v používání barev. Na druhou stranu změnil úhel pohledu a nyní maluje mnohem expanzivněji. Od této doby také stále více používal světelné efekty a dekorativní prvky. V této době se někteří členové cechu, jako například Jan Both, vrátili ze studijní cesty v Itálii. Lze tedy předpokládat, že Ruysdael byl ovlivněn jejich znalostmi. Salomon Ruysdael měl stejně jako jeho bratr Izák UMĚLECKOU POKLADNU4, kterou oba pojmenovali po svém otci Jakub. Salomon je prý oba vycvičil, přičemž jeho synovec se stal nejúspěšnějším z jeho žáků.
Salomon van Ruysdael (1600 - 1670), původním jménem Salomon de Goyer, byl nizozemský malíř. Spolu s Jan van Goyen je ve své vlasti považován za jednoho z průkopníků naturalistické krajinomalby počátku 17. století. Solomonův otec Jakob van Goyer pracoval se dřevem a vyráběl rámy a nábytek. Přestože jeho otec nechal syny studovat latinu a medicínu, Solomon i jeho starší bratr Isaac se rozhodli stát se krajináři. Když se bratři přestěhovali do Haarlemu, oba si změnili příjmení na Ruysdael. Oba se také s určitým časovým odstupem stali členy slavného haarlemského cechu svatého Lukáše, k němuž patřilo mnoho slavných nizozemských malířů. V roce 1648 se nakonec stal také předsedou cechu.
Ve svých raných dílech Ruysdael často maloval zimní výjevy a stejně jako Van Goyen byl silně ovlivněn dílem malíře Esaias van de Velde, který byl pravděpodobně Šalamounovým učitelem. Protože Salomon na rozdíl od svého bratra Isaaca nepodepisoval všechny své obrazy, je nejstarší z jeho děl datováno rokem 1626. Ve svých pozdějších dílech Ruysdael maloval především říční a říční krajiny, jako například v dílech "Říční krajina s přívozem" nebo "Vody s plachetnicí". Zde se orientoval na Pieter Molijn a Jan Porcellis. Za svými obrazy často cestoval z Haarlemu do okolí Utrechtu, Leidenu, Alkmaaru nebo Dodrechtu. Nezřídka spojoval krajiny, které viděl, do jednoho obrazu. Na sklonku své tvorby, v letech 1659 až 1662, namaloval Ruysdael také několik zátiší.
Odborníci se shodují, že Ruysdaelův umělecký vývoj dosáhl vrcholu od roku 1645. Na jedné straně se v jeho dílech objevilo mnohem více detailů a jistoty v používání barev. Na druhou stranu změnil úhel pohledu a nyní maluje mnohem expanzivněji. Od této doby také stále více používal světelné efekty a dekorativní prvky. V této době se někteří členové cechu, jako například Jan Both, vrátili ze studijní cesty v Itálii. Lze tedy předpokládat, že Ruysdael byl ovlivněn jejich znalostmi. Salomon Ruysdael měl stejně jako jeho bratr Izák UMĚLECKOU POKLADNU4, kterou oba pojmenovali po svém otci Jakub. Salomon je prý oba vycvičil, přičemž jeho synovec se stal nejúspěšnějším z jeho žáků.
Stránka 1 / 1