Peter Lely se narodil jako Pieter van der Faes ve vestfálském městě Soest, které tehdy patřilo k Nizozemsku. Později si dal jméno Lely podle heraldické lilie, která zdobila štít domu jeho otce v Haagu. Lely nejprve studoval v Haarlemu jako žák Pieter de Grebber. S pomocí svého učitele byl nakonec v roce 1637 přijat do cechu sv. Lukáše. Pravděpodobně kolem roku 1643 přišel Lely do Londýna. Zde se zpočátku zabýval mytologickými a náboženskými tématy a vytvořil také několik portrétů. Jeho styl byl silně ovlivněn Anthony van Dyck a holandským barokem. Tento styl byl v té době v Anglii velmi populární. Jelikož van Dyck zemřel jen několik let předtím, Lely dostal dobrou příležitost a rychle se prosadil jako oficiální dvorní portrétista. I po popravě Karla I. a nastolení dočasné republiky si Lely dokázal udržet své postavení.
Po obnovení monarchie v roce 1660 byl Lely opět jmenován oficiálním dvorním malířem. Tentokrát sloužil pod Karlem II., který mu nabídl penzi ve výši 200 liber ročně, což byla stejná částka, jakou v té době pobíral van Dyck. Lely získal také anglické občanství. Jako dvorní portrétista měl tolik zakázek, že sám maloval pouze tváře svých modelů. Dokončení obrazů pak přenechal svým žákům a asistentům. Tímto způsobem mohl Lely během své kariéry vytvořit značné množství obrazů. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili Nicolas de Largillière, John Greenhill a William Wessing. Mezi Lelyho nejvýznamnější portréty patří série deseti portrétů dvorních dam, které jsou dnes známé jako Windsorské krásky. Z jeho mytologických námětů vyniká zejména "Nymfy u fontány". Je to především proto, že Lely vytvářel obrazy tohoto typu jen zřídka. Lely zemřel při práci u svého stojanu. Maloval portrét vévodkyně ze Somersetu. Jen o rok dříve ho král Karel II. povýšil do rytířského stavu.
Lely byl nejen oblíbeným a talentovaným umělcem své doby. Byl také velkým znalcem a sběratelem umění. Obzvláště si oblíbil staré mistry, jako jsou Veronese, Tizian, Rubens a Claude Lorrain. Po popravě Karla I., kdy byla jeho umělecká sbírka rozpuštěna Commonwealthem, nakoupil mnoho děl. Lely připravil mezzotintu také v Anglii. Jedná se o proces tisku z hloubky vyvinutý v Nizozemsku. Chtěl využít tiskařského procesu ke zvýšení nákladu svých vlastních děl.
Peter Lely se narodil jako Pieter van der Faes ve vestfálském městě Soest, které tehdy patřilo k Nizozemsku. Později si dal jméno Lely podle heraldické lilie, která zdobila štít domu jeho otce v Haagu. Lely nejprve studoval v Haarlemu jako žák Pieter de Grebber. S pomocí svého učitele byl nakonec v roce 1637 přijat do cechu sv. Lukáše. Pravděpodobně kolem roku 1643 přišel Lely do Londýna. Zde se zpočátku zabýval mytologickými a náboženskými tématy a vytvořil také několik portrétů. Jeho styl byl silně ovlivněn Anthony van Dyck a holandským barokem. Tento styl byl v té době v Anglii velmi populární. Jelikož van Dyck zemřel jen několik let předtím, Lely dostal dobrou příležitost a rychle se prosadil jako oficiální dvorní portrétista. I po popravě Karla I. a nastolení dočasné republiky si Lely dokázal udržet své postavení.
Po obnovení monarchie v roce 1660 byl Lely opět jmenován oficiálním dvorním malířem. Tentokrát sloužil pod Karlem II., který mu nabídl penzi ve výši 200 liber ročně, což byla stejná částka, jakou v té době pobíral van Dyck. Lely získal také anglické občanství. Jako dvorní portrétista měl tolik zakázek, že sám maloval pouze tváře svých modelů. Dokončení obrazů pak přenechal svým žákům a asistentům. Tímto způsobem mohl Lely během své kariéry vytvořit značné množství obrazů. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili Nicolas de Largillière, John Greenhill a William Wessing. Mezi Lelyho nejvýznamnější portréty patří série deseti portrétů dvorních dam, které jsou dnes známé jako Windsorské krásky. Z jeho mytologických námětů vyniká zejména "Nymfy u fontány". Je to především proto, že Lely vytvářel obrazy tohoto typu jen zřídka. Lely zemřel při práci u svého stojanu. Maloval portrét vévodkyně ze Somersetu. Jen o rok dříve ho král Karel II. povýšil do rytířského stavu.
Lely byl nejen oblíbeným a talentovaným umělcem své doby. Byl také velkým znalcem a sběratelem umění. Obzvláště si oblíbil staré mistry, jako jsou Veronese, Tizian, Rubens a Claude Lorrain. Po popravě Karla I., kdy byla jeho umělecká sbírka rozpuštěna Commonwealthem, nakoupil mnoho děl. Lely připravil mezzotintu také v Anglii. Jedná se o proces tisku z hloubky vyvinutý v Nizozemsku. Chtěl využít tiskařského procesu ke zvýšení nákladu svých vlastních děl.
Stránka 1 / 4