Jean-Baptiste Oudry byl francouzský rokokový malíř, rytec a návrhář gobelínů. Oudry pocházel z umělecké rodiny a malířskému umění se začal věnovat již v mládí. Jeho otec Jacques Oudry byl malíř, obchodník s uměním a od roku 1706 ředitel Académie Saint Luc. Spolu s Královskou akademií patřila k nejznámějším a nejvlivnějším uměleckým školám v zemi. Oudry se pravděpodobně naučil první techniky od svého otce a poté navštěvoval kurzy na akademiích Saint Luc a Royale. V letech 1704-1707 se učil u Michela Serra, příbuzného Hyacinta Raugauda. Oudry se poté učil u Nicolase de Largillierra, Raugaudova největšího rivala a jednoho z nejuznávanějších portrétistů pařížské společnosti. Ve svých 22 letech byl Oudry oficiálně přijat za člena Académie Saint Luc.
Ačkoli Oudryho vzdělání kladlo důraz na portrétní malbu, od počátku se více zajímal o obrazy zvířat a zátiší ve stylu holandských malířů Franse Snyderse nebo Jana Fyta. Prostřednictvím svého přítele malíře Jeana-Baptisty Massého se seznámil s markýzem Beringhenem, který mu zadal namalování několika obrazů. Markýz byl natolik spokojen, že Oudryho krátce nato doporučil králi Ludvíku XV. Oudry pro něj v roce 1730 namaloval obraz "Král Ludvík XV. loví jelena v lese Saint-Germain". Poté Oudry namaloval mnoho dalších loveckých výjevů nebo svých milovaných loveckých psů. Oudryho pověst se brzy rozšířila po celém světě a měl mnoho obdivovatelů a zákazníků, například ruského cara, švédskou nebo dánskou královskou rodinu. Jeho největším klientem mimo Francii byl Kristián Ludvík II. z Meklenburska-Schwerinu. Mimo jiné si objednal sérii obrazů zvířat v životní velikosti ze zoologické zahrady ve Versailles. Navzdory mnoha zakázkám ze zahraničí Oudry raději zůstal ve Francii.
Ve 23 letech se Oudry oženil s Marií-Margueritou Froissé, dcerou výrobce zrcadel. Pravděpodobně se s ní seznámil, když dával hodiny malování jejímu otci. Marie-Marguerite se také zajímala o umění a chodila na hodiny ke svému manželovi. Manželé měli 13 dětí, ale pouze 5 z nich se dožilo dospělosti. Oudry utrpěl v rychlém sledu dvě mrtvice. Z posledního se nezotavil a zůstal ochrnutý na jednu stranu. Jeho dnes pravděpodobně nejznámější dílo "Bílá kachna" bylo v 90. letech 20. století nahlášeno jako ukradené. Oudry byl nejen talentovaným malířem, ale od poloviny 20. let 17. století byl také velmi úspěšný v navrhování tapiserií, z nichž obzvláště úspěšná byla "Les Amusements Champêtres".
Jean-Baptiste Oudry byl francouzský rokokový malíř, rytec a návrhář gobelínů. Oudry pocházel z umělecké rodiny a malířskému umění se začal věnovat již v mládí. Jeho otec Jacques Oudry byl malíř, obchodník s uměním a od roku 1706 ředitel Académie Saint Luc. Spolu s Královskou akademií patřila k nejznámějším a nejvlivnějším uměleckým školám v zemi. Oudry se pravděpodobně naučil první techniky od svého otce a poté navštěvoval kurzy na akademiích Saint Luc a Royale. V letech 1704-1707 se učil u Michela Serra, příbuzného Hyacinta Raugauda. Oudry se poté učil u Nicolase de Largillierra, Raugaudova největšího rivala a jednoho z nejuznávanějších portrétistů pařížské společnosti. Ve svých 22 letech byl Oudry oficiálně přijat za člena Académie Saint Luc.
Ačkoli Oudryho vzdělání kladlo důraz na portrétní malbu, od počátku se více zajímal o obrazy zvířat a zátiší ve stylu holandských malířů Franse Snyderse nebo Jana Fyta. Prostřednictvím svého přítele malíře Jeana-Baptisty Massého se seznámil s markýzem Beringhenem, který mu zadal namalování několika obrazů. Markýz byl natolik spokojen, že Oudryho krátce nato doporučil králi Ludvíku XV. Oudry pro něj v roce 1730 namaloval obraz "Král Ludvík XV. loví jelena v lese Saint-Germain". Poté Oudry namaloval mnoho dalších loveckých výjevů nebo svých milovaných loveckých psů. Oudryho pověst se brzy rozšířila po celém světě a měl mnoho obdivovatelů a zákazníků, například ruského cara, švédskou nebo dánskou královskou rodinu. Jeho největším klientem mimo Francii byl Kristián Ludvík II. z Meklenburska-Schwerinu. Mimo jiné si objednal sérii obrazů zvířat v životní velikosti ze zoologické zahrady ve Versailles. Navzdory mnoha zakázkám ze zahraničí Oudry raději zůstal ve Francii.
Ve 23 letech se Oudry oženil s Marií-Margueritou Froissé, dcerou výrobce zrcadel. Pravděpodobně se s ní seznámil, když dával hodiny malování jejímu otci. Marie-Marguerite se také zajímala o umění a chodila na hodiny ke svému manželovi. Manželé měli 13 dětí, ale pouze 5 z nich se dožilo dospělosti. Oudry utrpěl v rychlém sledu dvě mrtvice. Z posledního se nezotavil a zůstal ochrnutý na jednu stranu. Jeho dnes pravděpodobně nejznámější dílo "Bílá kachna" bylo v 90. letech 20. století nahlášeno jako ukradené. Oudry byl nejen talentovaným malířem, ale od poloviny 20. let 17. století byl také velmi úspěšný v navrhování tapiserií, z nichž obzvláště úspěšná byla "Les Amusements Champêtres".
Stránka 1 / 3