Stránka 1 / 5
Francouz Hubert Robert byl malíř, který se narodil v květnu 1733 v Paříži. O jeho dětství je bohužel známo jen málo. Jeho otec byl údajně vysokým úředníkem v Paříži. Ve dvanácti letech začal studovat na univerzitě, jezuitské Collège de Navarre, kterou v roce 1304 založila Johanka Navarrská, manželka francouzského krále. Zde se mladý Hubert učil nejen malovat, ale také logice, gramatice a teologii. Oblíbeným Hubertovým učitelem se stal francouzský sochař René-Michel Slodtz. S velkým zájmem sledoval jeho výklady o různých perspektivách a neustále své kresby o něco vylepšoval. Říká se, že jen díky Slodtzovým poučným lekcím se Hubert Robert rozhodl pro dráhu malíře.
Po šesti letech na pařížské univerzitě odešel do Říma. Zde žil celkem jedenáct let a vybudoval si zde velký okruh přátel a známých. Patřili k nim někteří významní umělci, malíři a spisovatelé té doby. Na jeho další vývoj měli pravděpodobně zvláštní vliv Giovanni Battista Piranesi a Giovanni Paolo Pannini, kteří rovněž žili v Římě. Piranesi začal svou kariéru jako rytec a poté pracoval jako archeolog a architekt. Pannini byl naopak známý římský malíř vedut.
Po pobytu v Římě se Hubert Robert vrátil do rodné Paříže. Psal se rok 1793 a Hubert slavil šedesáté narozeniny v neklidné době. Blížil se velký teror Francouzské revoluce. Začátkem roku členové jakobínské strany před zraky veřejnosti gilotinovali francouzského krále Ludvíka XVI. Po celé zemi padli za oběť krvavému teroru lidé, které jakobíni považovali za odpůrce revoluce. Téhož roku byl uvězněn i Robert. Byl držen ve věznicích Saint-Pélagie a Saint-Lazare v Paříži. Osvobozen byl až po Robespierrově pádu, tedy v létě 1794. Francouzská revoluce však měla pokračovat dalších pět let. Robert se připojil k jakobínům a stal se členem Národního konventu. "Národní konvent" byl revolučním zastupitelským orgánem lidu. Konvent byl nahrazen Národním shromážděním, které bylo prvním národním parlamentem v Evropě. Francouzská revoluce skončila přijetím Deklarace práv člověka a občana v roce 1799. Monarchie se stala minulostí a občané mohli napříště ve svobodných volbách rozhodovat o vývoji své země. Francouzská revoluce je jednou z nejvýznamnějších událostí v dlouhé historii Evropy. Hubert Robert prožil první klidná léta po revoluci a počátek 19. století. Zemřel v roce 1808 ve věku 75 let v rodné Paříži.
Francouz Hubert Robert byl malíř, který se narodil v květnu 1733 v Paříži. O jeho dětství je bohužel známo jen málo. Jeho otec byl údajně vysokým úředníkem v Paříži. Ve dvanácti letech začal studovat na univerzitě, jezuitské Collège de Navarre, kterou v roce 1304 založila Johanka Navarrská, manželka francouzského krále. Zde se mladý Hubert učil nejen malovat, ale také logice, gramatice a teologii. Oblíbeným Hubertovým učitelem se stal francouzský sochař René-Michel Slodtz. S velkým zájmem sledoval jeho výklady o různých perspektivách a neustále své kresby o něco vylepšoval. Říká se, že jen díky Slodtzovým poučným lekcím se Hubert Robert rozhodl pro dráhu malíře.
Po šesti letech na pařížské univerzitě odešel do Říma. Zde žil celkem jedenáct let a vybudoval si zde velký okruh přátel a známých. Patřili k nim někteří významní umělci, malíři a spisovatelé té doby. Na jeho další vývoj měli pravděpodobně zvláštní vliv Giovanni Battista Piranesi a Giovanni Paolo Pannini, kteří rovněž žili v Římě. Piranesi začal svou kariéru jako rytec a poté pracoval jako archeolog a architekt. Pannini byl naopak známý římský malíř vedut.
Po pobytu v Římě se Hubert Robert vrátil do rodné Paříže. Psal se rok 1793 a Hubert slavil šedesáté narozeniny v neklidné době. Blížil se velký teror Francouzské revoluce. Začátkem roku členové jakobínské strany před zraky veřejnosti gilotinovali francouzského krále Ludvíka XVI. Po celé zemi padli za oběť krvavému teroru lidé, které jakobíni považovali za odpůrce revoluce. Téhož roku byl uvězněn i Robert. Byl držen ve věznicích Saint-Pélagie a Saint-Lazare v Paříži. Osvobozen byl až po Robespierrově pádu, tedy v létě 1794. Francouzská revoluce však měla pokračovat dalších pět let. Robert se připojil k jakobínům a stal se členem Národního konventu. "Národní konvent" byl revolučním zastupitelským orgánem lidu. Konvent byl nahrazen Národním shromážděním, které bylo prvním národním parlamentem v Evropě. Francouzská revoluce skončila přijetím Deklarace práv člověka a občana v roce 1799. Monarchie se stala minulostí a občané mohli napříště ve svobodných volbách rozhodovat o vývoji své země. Francouzská revoluce je jednou z nejvýznamnějších událostí v dlouhé historii Evropy. Hubert Robert prožil první klidná léta po revoluci a počátek 19. století. Zemřel v roce 1808 ve věku 75 let v rodné Paříži.