Franz Defregger měl pro svůj život připraveno něco velmi zvláštního. Jako syn ze zemědělské rodiny plánoval dům a farmu prodat, jakmile ji zdědí. Franz se chtěl o výtěžek podělit se svými dvěma sestrami. Franz Defregger chtěl opustit známé prostředí. Amerika ovládla touhy mladého muže, který se odpoutal od majetku, k němuž byl připoután. Sen Franze Defreggera vyšel naprázdno, a tak se vrátil do rodného Bavorska a začal se učit sochařem v Innsbrucku. Bylo to dalekosáhlé rozhodnutí, neboť od této chvíle se umění mělo stát jeho životním cílem a pomoci mu ke slávě, pověsti a značnému jmění.
Franz Defregger je považován za umělce mnichovské školy. Přestože si malíř prohloubil svá studia v Paříži, zůstal úzce spjat s Královskou akademií v Mnichově. Za vlády Ludvíka I. se akademie stala centrem evropského umění až do 20. století. Mnichovská škola představuje ideál dokonalého napodobení skutečnosti, který existuje již od Aristotela. Díla jsou naturalistická, patří do žánru krajinomalby a často mají historický odkaz. Franz Defregger se raději věnoval motivům, které znal od dětství. Velmi citlivě zachytil život tyrolských zemědělců. Divák cítí, že autor nevnímal motiv jako cizí. Každá postava vykazuje individuální rysy, které vynikají i na četných portrétech. Tváře se známkami života, vrásky, brokovnice, dýmky a pečlivě zahalené látky jsou náznaky, které ukazují, jaká osoba se za portrétem skrývá. Vedle selských scén se Defregger věnoval i historickým událostem. Tyrolské lidové povstání z roku 1809 je v jeho díle opakovaným prvkem. Expresivní, bez patosu a monumentální velkoleposti dřívějších historických obrazů, Franz Defregger inscenuje zážitky a proniká k jádru událostí.
Malíř Franz Defregger přesunul své životní centrum do Mnichova. Společně s Gabriel Cornelius Ritter von Max a Hans Makart pracoval několik let pro studio Karl Theodor von Piloty. Piloty byl nejen malířem historie, ale také profesorem a ředitelem Královské akademie umění a jednou z vůdčích osobností propagace umění. V Mnichově se vytvořil úzký okruh umělců a mentorů, kteří se těšili přízni královských úřadů. Defreggerovy obrazy se prodávaly velmi rychle. Za svá historická vyobrazení obdržel malíř Řád za zásluhy bavorské koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Franz Defregger měl soukromý dům v Mnichově a rezidenci v Bolzanu. Defregger dokázal svou prací vydělat milionové jmění. Za Defreggerova života byly přijaty základní prvky autorského práva pro umělce, což je jistě jedním z důvodů malířova velkého bohatství.
Franz Defregger měl pro svůj život připraveno něco velmi zvláštního. Jako syn ze zemědělské rodiny plánoval dům a farmu prodat, jakmile ji zdědí. Franz se chtěl o výtěžek podělit se svými dvěma sestrami. Franz Defregger chtěl opustit známé prostředí. Amerika ovládla touhy mladého muže, který se odpoutal od majetku, k němuž byl připoután. Sen Franze Defreggera vyšel naprázdno, a tak se vrátil do rodného Bavorska a začal se učit sochařem v Innsbrucku. Bylo to dalekosáhlé rozhodnutí, neboť od této chvíle se umění mělo stát jeho životním cílem a pomoci mu ke slávě, pověsti a značnému jmění.
Franz Defregger je považován za umělce mnichovské školy. Přestože si malíř prohloubil svá studia v Paříži, zůstal úzce spjat s Královskou akademií v Mnichově. Za vlády Ludvíka I. se akademie stala centrem evropského umění až do 20. století. Mnichovská škola představuje ideál dokonalého napodobení skutečnosti, který existuje již od Aristotela. Díla jsou naturalistická, patří do žánru krajinomalby a často mají historický odkaz. Franz Defregger se raději věnoval motivům, které znal od dětství. Velmi citlivě zachytil život tyrolských zemědělců. Divák cítí, že autor nevnímal motiv jako cizí. Každá postava vykazuje individuální rysy, které vynikají i na četných portrétech. Tváře se známkami života, vrásky, brokovnice, dýmky a pečlivě zahalené látky jsou náznaky, které ukazují, jaká osoba se za portrétem skrývá. Vedle selských scén se Defregger věnoval i historickým událostem. Tyrolské lidové povstání z roku 1809 je v jeho díle opakovaným prvkem. Expresivní, bez patosu a monumentální velkoleposti dřívějších historických obrazů, Franz Defregger inscenuje zážitky a proniká k jádru událostí.
Malíř Franz Defregger přesunul své životní centrum do Mnichova. Společně s Gabriel Cornelius Ritter von Max a Hans Makart pracoval několik let pro studio Karl Theodor von Piloty. Piloty byl nejen malířem historie, ale také profesorem a ředitelem Královské akademie umění a jednou z vůdčích osobností propagace umění. V Mnichově se vytvořil úzký okruh umělců a mentorů, kteří se těšili přízni královských úřadů. Defreggerovy obrazy se prodávaly velmi rychle. Za svá historická vyobrazení obdržel malíř Řád za zásluhy bavorské koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Franz Defregger měl soukromý dům v Mnichově a rezidenci v Bolzanu. Defregger dokázal svou prací vydělat milionové jmění. Za Defreggerova života byly přijaty základní prvky autorského práva pro umělce, což je jistě jedním z důvodů malířova velkého bohatství.
Stránka 1 / 1