Oči malého Erika Theodora Werenskiolda se poprvé otevřely světu 11. února 1855 v norském Eidskogu. Norské světlo a krajina formovaly jeho duši i uměleckou tvorbu. Jeho živé ilustrace pro Asbjørnsenovu a Moeovu sbírku Norske Folkeeventyr a nezapomenutelné kresby pro norské vydání knihy Snorriho Sturlasona Heimskringla jsou jen malou ukázkou Werenskioldovy tvorby. Stejně jako sama příroda, jejíž věčnou krásu zachycujeme v našich uměleckých tiscích, byl i Werenskioldův malířský a ilustrátorský génius nevyčerpatelný. Syn velitele pevnosti v Kongsvingeru Werenskiold vyrůstal v přísném a disciplinovaném prostředí. Jeho vzdělání začalo na národní škole v Kongsvingeru a pokračovalo na proslulé latinské škole Haralda Aarse a Petera Vosse v Christianii. Pod kritickým dohledem malíře Adolph Tidemand se Werenskiold konečně chopil štětce. První výtvarné dovednosti získal v kreslířské škole v Christianii pod vedením norského sochaře Julia Middelthuna a ve studiu pokračoval v ateliéru malíře Axel Hjalmar Ender. Stejně jako naše precizní a kvalitní umělecké tisky odráží jeho životní cesta vášeň pro umění, kterou charakterizuje disciplína, odhodlání a neustálá snaha o zdokonalování.
Werenskiold našel svou inspiraci v Mnichově, tehdejší metropoli umění, kde se dále vzdělával. Tam objevil převahu francouzské plenérové malby, zejména děl Charles Francois Daubigny, nad německou ateliérovou malbou. Vážná nemoc mu ochromila pravou ruku a vytrhla ho z živé mnichovské umělecké scény. Po intenzivním boji a pobytech ve Švýcarsku, Horním Bavorsku a Tyrolsku znovu získal zdraví a umělecké síly. Přestěhoval se do Paříže a znovu se ponořil do pestrého světa umění. Werenskiold se nakonec vrátil do Norska a inspiraci našel v létě v Telemarku, obklopen přírodními krásami. Werenskiold po sobě zanechal bohatou sbírku obrazů zobrazujících prostý život zemědělců uprostřed idylické norské krajiny. Jeho láska k ilustraci, probuzená v Mnichově, rozkvetla v jeho vlasti. Ve spolupráci s Theodor Kittelsen ilustroval norské lidové pohádky a dobrodružné příběhy pro děti, které posilovaly norské národní povědomí a vzbuzovaly hlubokou náklonnost v lidských srdcích. Za své vynikající úspěchy byl Werenskiold oceněn norským národním uměleckým platem a velkokřížem norského královského řádu svatého Olava. Erik Theodor Werenskiold zemřel 23. listopadu 1938 a zanechal po sobě nedostižný umělecký odkaz, který je dodnes obdivován. Naše vysoce kvalitní umělecké tisky Werenskioldových mistrovských děl odrážejí hlubokou úctu a oddanost, s níž chceme tento odkaz uchovat a sdílet. Bohatství a hloubka jeho uměleckých děl nám poskytuje nevyčerpatelný zdroj inspirace a umožňuje nám vytvářet každý umělecký tisk se stejnou vášní a oddaností, jakou Werenskiold projevoval v každém ze svých obrazů.
Oči malého Erika Theodora Werenskiolda se poprvé otevřely světu 11. února 1855 v norském Eidskogu. Norské světlo a krajina formovaly jeho duši i uměleckou tvorbu. Jeho živé ilustrace pro Asbjørnsenovu a Moeovu sbírku Norske Folkeeventyr a nezapomenutelné kresby pro norské vydání knihy Snorriho Sturlasona Heimskringla jsou jen malou ukázkou Werenskioldovy tvorby. Stejně jako sama příroda, jejíž věčnou krásu zachycujeme v našich uměleckých tiscích, byl i Werenskioldův malířský a ilustrátorský génius nevyčerpatelný. Syn velitele pevnosti v Kongsvingeru Werenskiold vyrůstal v přísném a disciplinovaném prostředí. Jeho vzdělání začalo na národní škole v Kongsvingeru a pokračovalo na proslulé latinské škole Haralda Aarse a Petera Vosse v Christianii. Pod kritickým dohledem malíře Adolph Tidemand se Werenskiold konečně chopil štětce. První výtvarné dovednosti získal v kreslířské škole v Christianii pod vedením norského sochaře Julia Middelthuna a ve studiu pokračoval v ateliéru malíře Axel Hjalmar Ender. Stejně jako naše precizní a kvalitní umělecké tisky odráží jeho životní cesta vášeň pro umění, kterou charakterizuje disciplína, odhodlání a neustálá snaha o zdokonalování.
Werenskiold našel svou inspiraci v Mnichově, tehdejší metropoli umění, kde se dále vzdělával. Tam objevil převahu francouzské plenérové malby, zejména děl Charles Francois Daubigny, nad německou ateliérovou malbou. Vážná nemoc mu ochromila pravou ruku a vytrhla ho z živé mnichovské umělecké scény. Po intenzivním boji a pobytech ve Švýcarsku, Horním Bavorsku a Tyrolsku znovu získal zdraví a umělecké síly. Přestěhoval se do Paříže a znovu se ponořil do pestrého světa umění. Werenskiold se nakonec vrátil do Norska a inspiraci našel v létě v Telemarku, obklopen přírodními krásami. Werenskiold po sobě zanechal bohatou sbírku obrazů zobrazujících prostý život zemědělců uprostřed idylické norské krajiny. Jeho láska k ilustraci, probuzená v Mnichově, rozkvetla v jeho vlasti. Ve spolupráci s Theodor Kittelsen ilustroval norské lidové pohádky a dobrodružné příběhy pro děti, které posilovaly norské národní povědomí a vzbuzovaly hlubokou náklonnost v lidských srdcích. Za své vynikající úspěchy byl Werenskiold oceněn norským národním uměleckým platem a velkokřížem norského královského řádu svatého Olava. Erik Theodor Werenskiold zemřel 23. listopadu 1938 a zanechal po sobě nedostižný umělecký odkaz, který je dodnes obdivován. Naše vysoce kvalitní umělecké tisky Werenskioldových mistrovských děl odrážejí hlubokou úctu a oddanost, s níž chceme tento odkaz uchovat a sdílet. Bohatství a hloubka jeho uměleckých děl nám poskytuje nevyčerpatelný zdroj inspirace a umožňuje nám vytvářet každý umělecký tisk se stejnou vášní a oddaností, jakou Werenskiold projevoval v každém ze svých obrazů.
Stránka 1 / 1