Francouzský sochař Antoine-Louis Barye strávil většinu svého života a umělecké tvorby v Paříži. Jeho otec byl zlatník, a proto se již v raném věku seznámil s technikou práce s drahými kovy. Ve 14 letech se začal učit rytcem kovů, což musel kvůli tehdejší politické situaci ukončit. Během Napoleonova ruského tažení v roce 1812 se Barye stal členem armády a pracoval ve štábu ženijního sboru. Pomáhal kreslit plány opevnění. O dva roky později mohl Antoine-Louis Barye opustit armádu. Začal trénovat jako pronásledovatel. Tato profese se týkala také zpracování kovů. O dva roky později ho profesní dráha zavedla jako žáka ke slavnému sochaři Francois Joseph Bosio. V roce 1817 byl Antoine-Louis Barye přijat do ateliéru malíře Antoine Jean Gros. V následujícím roce získal první cenu za jedno ze svých děl a byl přijat na École des Beaux-Arts. Kvůli rozdílům mezi institucemi, jako je École des Beaux-Arts nebo Pařížský salon, odmítl vystavovat další díla. V té době pracoval u zlatníka a klenotníka Jacquese Henriho Fauconniera. Ten vydával některá Baryeho díla za svá.
Teprve v roce 1831 se Antoine-Louis Barye opět začal více věnovat umělecké činnosti, vystavoval sochy a akvarely. Francouzský malíř čerpal velkou část své inspirace ze světa zvířat. Mezi jeho oblíbená zobrazení patřily obrazy a sochy lvů a tygrů. Pro jeho díla jsou charakteristické dramatické obrazy, například lev požírající aligátora. Touto sochou vzbudil Barye velké nadšení veřejnosti. Koneckonců taková zobrazení byla na svou dobu poněkud netypická. Později byl Barye velmi úspěšný také v litografii. Jeho sochařská díla lze zařadit do období realismu. Jeho sochy a plastiky jsou bohaté na detaily a působí přirozeně. Důležitým základem jeho umělecké tvorby byl přesný pozorovací talent. Hodně času strávil v Jardin des Plantes a v Přírodovědném muzeu v Paříži, kde sbíral dojmy pro svá precizní zobrazení přírody.
Antoine-Louis Barye byl nejen umělec, ale také úspěšný podnikatel. V roce 1837 založil se společníkem firmu, která vyvíjela modely pro sochy a bronzy. V této době obdržel řadu dobře placených státních zakázek. Celé jeho umělecké dílo se dočkalo všeobecného uznání až v roce 1848. V polovině 50. let 19. století začal jako profesor v Přírodovědeckém muzeu vést kurzy zoologického kreslení. Jeho grafiky, sochy a akvarely mají dodnes uměleckohistorický význam. Barye svými díly prorazil nový směr a rozhodujícím způsobem ovlivnil novou uměleckou éru. Mnoho jeho modelů a menších bronzů je v majetku muzea v Lucemburku a lze je tam obdivovat v originále.
Francouzský sochař Antoine-Louis Barye strávil většinu svého života a umělecké tvorby v Paříži. Jeho otec byl zlatník, a proto se již v raném věku seznámil s technikou práce s drahými kovy. Ve 14 letech se začal učit rytcem kovů, což musel kvůli tehdejší politické situaci ukončit. Během Napoleonova ruského tažení v roce 1812 se Barye stal členem armády a pracoval ve štábu ženijního sboru. Pomáhal kreslit plány opevnění. O dva roky později mohl Antoine-Louis Barye opustit armádu. Začal trénovat jako pronásledovatel. Tato profese se týkala také zpracování kovů. O dva roky později ho profesní dráha zavedla jako žáka ke slavnému sochaři Francois Joseph Bosio. V roce 1817 byl Antoine-Louis Barye přijat do ateliéru malíře Antoine Jean Gros. V následujícím roce získal první cenu za jedno ze svých děl a byl přijat na École des Beaux-Arts. Kvůli rozdílům mezi institucemi, jako je École des Beaux-Arts nebo Pařížský salon, odmítl vystavovat další díla. V té době pracoval u zlatníka a klenotníka Jacquese Henriho Fauconniera. Ten vydával některá Baryeho díla za svá.
Teprve v roce 1831 se Antoine-Louis Barye opět začal více věnovat umělecké činnosti, vystavoval sochy a akvarely. Francouzský malíř čerpal velkou část své inspirace ze světa zvířat. Mezi jeho oblíbená zobrazení patřily obrazy a sochy lvů a tygrů. Pro jeho díla jsou charakteristické dramatické obrazy, například lev požírající aligátora. Touto sochou vzbudil Barye velké nadšení veřejnosti. Koneckonců taková zobrazení byla na svou dobu poněkud netypická. Později byl Barye velmi úspěšný také v litografii. Jeho sochařská díla lze zařadit do období realismu. Jeho sochy a plastiky jsou bohaté na detaily a působí přirozeně. Důležitým základem jeho umělecké tvorby byl přesný pozorovací talent. Hodně času strávil v Jardin des Plantes a v Přírodovědném muzeu v Paříži, kde sbíral dojmy pro svá precizní zobrazení přírody.
Antoine-Louis Barye byl nejen umělec, ale také úspěšný podnikatel. V roce 1837 založil se společníkem firmu, která vyvíjela modely pro sochy a bronzy. V této době obdržel řadu dobře placených státních zakázek. Celé jeho umělecké dílo se dočkalo všeobecného uznání až v roce 1848. V polovině 50. let 19. století začal jako profesor v Přírodovědeckém muzeu vést kurzy zoologického kreslení. Jeho grafiky, sochy a akvarely mají dodnes uměleckohistorický význam. Barye svými díly prorazil nový směr a rozhodujícím způsobem ovlivnil novou uměleckou éru. Mnoho jeho modelů a menších bronzů je v majetku muzea v Lucemburku a lze je tam obdivovat v originále.
Stránka 1 / 1