Oda se narodil ve stejnojmenném japonském samurajském klanu, což znamenalo, že jeho kariéra byla již předem daná. Jeho osudem tedy bylo stát se buddhistickým učencem v chrámu. Dostal přitom jméno Tójó, zatímco jeho pravé jméno bylo zapomenuto. Pod tímto jménem je znám dodnes: Sesshū Tōyō, nejvlivnější japonský umělec období Muromachi. Dodnes je ctěn pro svůj umělecký vliv. Učený mnich, který se inspiroval přírodou kolem sebe a maloval.

Od mládí projevoval Tójó umělecký talent, který měl být v chrámu rozvíjen. V 15. století sloužily zenové chrámy nejen jako místa víry. Kromě náboženství spojili pod svou střechou i kulturu a umění. Buddhistické zenové chrámy byly v té době považovány za kulturní centra, kde se vyučovaly základy kaligrafie a malířství. Tam se Tódžó setkal se svým učitelem Šúbunem, dalším z nejuznávanějších japonských umělců. Naučil ho nejen malovat a kaligrafii, ale také svému stylu černobílého umění. Stejně jako jeho učitel se i Tóyō později proslavil svými tahy štětcem a detailními krajinomalbami. Ještě předtím však musel odcestovat do Číny, aby se naučil a osvojil si tradici, kterou jeho rodné Japonsko ještě neznalo.

V roce 1466 se mnichův život změnil. Nebyl spokojen s chrámovým životem a nezajímal se o politiku. Do Číny se dostal oklikou, kterou musel absolvovat inkognito jako nakupující mnich. Vzdal se jména Tójó, které mu bylo dáno dříve. Místo něj si dal vlastní jméno, které mělo podtrhnout jeho umělecké ambice: Sesshū. Od té doby sloužilo jako jeho umělecké jméno, které se přeneslo přes hranice států a prosadilo se i v jeho vlasti. Inspirován krásnou čínskou krajinou a krajinomalbami dynastií Song se změnil i jeho styl. Osvojil si tušovou malbu, starobylou čínskou tradici. Vytvářel s ním velmi detailní krajinomalby svého okolí nebo nábožensky inspirovaná umělecká díla. Sesshū dosáhl postavení mistra monochromatické tušové malby a tím i ještě větší popularity, nyní i ve své vlasti, kam se vrátil a založil si vlastní ateliér. Zde vytvořil své slavné dílo Šikansui ("Dlouhý krajinný svitek") o délce 15,85 metru, díky němuž se stal legendou. Legenda, která přinesla tradiční čínskou uměleckou formu do Japonska, kde vznikla jako tradice zenových mnichů: umění tušové malby.