Britský malíř Thomas Sidney Cooper dostal pro umělce neobvyklou přezdívku: Cow-Cooper (Cow-Cooper). Na jedné straně šlo o reflexi malířova oblíbeného objektu, na druhé straně přezdívka poukazuje na malířovu proslulost a popularitu jeho žánrové malby. Cooper byl zdaleka nejúspěšnějším britským malířem zvířat se zálibou v zobrazování skotu a ovcí.
Cooper patří k těm britským umělcům 19. století, jejichž kariéra nebyla kolébána v kolébce. Svůj úspěch si musel tvrdě odpracovat a navzdory nepřízni osudu se držel svého povolání. Ve 12 letech začal Cooper pracovat jako malíř kočárů. To neznamenalo, že by pro mladé lidi vytvářel umělecká zobrazení vozidel. Zabýval se natíráním kočárů barvou odolnou proti povětrnostním vlivům. Malířský štětec držel Cooper v ruce i v dalším životě, po učňovských letech se však živil mimo jiné také jako divadelní malíř. Cooper se vzdělával tak, že kopíroval tužkou a štětcem exponáty z Britského muzea jako předlohy. Tyto skici posílily jeho touhu stát se malířem. Začal studovat umění na Královské akademii umění. Po ukončení studia se Cooper živil prodejem svých děl a výukou kreslení. Obojí úspěšně provozoval až do své smrti. Po prvních výstavách na Královské akademii umění se Cooper prosadil jako uznávaný a oblíbený umělec. Ve svém rodném městě založil vlastní akademii kreslení, Canterbury Sidney Cooper School of Arts.
Cooperův malířský styl se vyvinul částečně na základě jeho studií a kopií děl v Britském muzeu a částečně byl výsledkem intenzivního studia holandské školy 17. století. V letech 1827-1830 strávil Cooper tři roky v Bruselu, kde studoval techniky holandských mistrů v Eugène Joseph Verboeckhoven. Rembrandt van Rijn a Peter Paul Rubens fascinovaly anglického autodidakta. V obnovení klasických technik proto spočívala také důležitá část Cooperova úspěchu ve viktoriánské Anglii.
Britský malíř Thomas Sidney Cooper dostal pro umělce neobvyklou přezdívku: Cow-Cooper (Cow-Cooper). Na jedné straně šlo o reflexi malířova oblíbeného objektu, na druhé straně přezdívka poukazuje na malířovu proslulost a popularitu jeho žánrové malby. Cooper byl zdaleka nejúspěšnějším britským malířem zvířat se zálibou v zobrazování skotu a ovcí.
Cooper patří k těm britským umělcům 19. století, jejichž kariéra nebyla kolébána v kolébce. Svůj úspěch si musel tvrdě odpracovat a navzdory nepřízni osudu se držel svého povolání. Ve 12 letech začal Cooper pracovat jako malíř kočárů. To neznamenalo, že by pro mladé lidi vytvářel umělecká zobrazení vozidel. Zabýval se natíráním kočárů barvou odolnou proti povětrnostním vlivům. Malířský štětec držel Cooper v ruce i v dalším životě, po učňovských letech se však živil mimo jiné také jako divadelní malíř. Cooper se vzdělával tak, že kopíroval tužkou a štětcem exponáty z Britského muzea jako předlohy. Tyto skici posílily jeho touhu stát se malířem. Začal studovat umění na Královské akademii umění. Po ukončení studia se Cooper živil prodejem svých děl a výukou kreslení. Obojí úspěšně provozoval až do své smrti. Po prvních výstavách na Královské akademii umění se Cooper prosadil jako uznávaný a oblíbený umělec. Ve svém rodném městě založil vlastní akademii kreslení, Canterbury Sidney Cooper School of Arts.
Cooperův malířský styl se vyvinul částečně na základě jeho studií a kopií děl v Britském muzeu a částečně byl výsledkem intenzivního studia holandské školy 17. století. V letech 1827-1830 strávil Cooper tři roky v Bruselu, kde studoval techniky holandských mistrů v Eugène Joseph Verboeckhoven. Rembrandt van Rijn a Peter Paul Rubens fascinovaly anglického autodidakta. V obnovení klasických technik proto spočívala také důležitá část Cooperova úspěchu ve viktoriánské Anglii.
Stránka 1 / 1