Na konci devadesátých let a na začátku roku 2000 se objevilo mnoho umělců, kteří záměrně zkoušeli různé směry. Tato cílová skupina nikdy nesledovala záměr být jakkoli zaškatulkována. Do této cílové skupiny patří i Stevie Taylor. Vytváří snímky, které mají potenciál být skutečnými taháky pro davy. Při tvorbě svých děl volný duch využívá několik malířských technik i pracovních materiálů. Kromě pastelů, uhlů, tuše a akvarelů hrají důležitou roli také tuš a tužky. Na trhu s uměním představují díla Stevieho Taylora skutečné obohacení. Jeho obrazové motivy odrážejí napětí mezi známým a nevysvětlitelným. Ačkoli malované obrazové objekty sugerují divákovi důvěrně známé prostředí, některé dojmy jsou záměrně posunuty nečekanými souvislostmi.
Stevie Taylor si s pokyny a rozměry příliš hlavu neláme, protože malíř se cítí být zbytečně omezován ve svém tvůrčím úsilí. Místo toho se vrací k experimentálnímu poli nových barevných a tvarových řešení. Jeho jemně načrtnuté obrazové detaily zobrazující ruku a srdce zajišťují vysokou rozpoznávací hodnotu. Stevie Tayler se v těchto návrzích rozhodl pro nenápadnou volbu barev. Minimalistické zobrazení dodává diagramům velmi zvláštní nádech. Stejné schéma malíř použil i v dalším vysoce symbolickém díle. Konkrétně na obrázcích s červenými stužkami, které nějakým způsobem připomínají "Červenou stužku", celosvětově známý symbol solidarity s lidmi nakaženými virem HIV a nemocnými AIDS. Stevie Tayler si tuto imitaci vybral záměrně, aby vyjádřil lásku a naději.
I v kategorii portrétů prokazuje malíř velký talent. Uhlem a pastelem působivě přenesl na papír například Sigmunda Freuda. Návrh "Tanečnice" z roku 1997 zřetelně směřuje k moderní umělecké malbě. Z diagramu lze vyčíst téměř abstraktní funkce. Portrét "Odmítnutí" zobrazuje pohledného muže, který si opírá hlavu o ruku a vypadá zamyšleně. Jako protějšek se objeví tvář, která se zdá být zasažena zlomeninou. Možná je prezentace rozpolcenou osobností? Opravdu Stevie Taylor ukryl do obrazu poselství? Každopádně toto umělecké dílo při pohledu na něj ponechává velký prostor pro interpretaci. To byl přesně jeho záměr. Tento záměr je explicitně vyjádřen i v několika dalších obrazech, jako jsou "Andělé", "Rozdělení", "Člověk se mění v přítomnosti duchů" nebo "Komu můžeš věřit". Každé jednotlivé dílo dokáže vyvolat emoce a vzbudit zájem. Taylorovy obrazy diváka zaujmou a nevyhnutelně v něm vyvolají myšlenkové kino. Malíři se podařilo dát divákům možnost ztotožnit se s barevnými výtvory. Díla rozhodně zůstávají v paměti.
Na konci devadesátých let a na začátku roku 2000 se objevilo mnoho umělců, kteří záměrně zkoušeli různé směry. Tato cílová skupina nikdy nesledovala záměr být jakkoli zaškatulkována. Do této cílové skupiny patří i Stevie Taylor. Vytváří snímky, které mají potenciál být skutečnými taháky pro davy. Při tvorbě svých děl volný duch využívá několik malířských technik i pracovních materiálů. Kromě pastelů, uhlů, tuše a akvarelů hrají důležitou roli také tuš a tužky. Na trhu s uměním představují díla Stevieho Taylora skutečné obohacení. Jeho obrazové motivy odrážejí napětí mezi známým a nevysvětlitelným. Ačkoli malované obrazové objekty sugerují divákovi důvěrně známé prostředí, některé dojmy jsou záměrně posunuty nečekanými souvislostmi.
Stevie Taylor si s pokyny a rozměry příliš hlavu neláme, protože malíř se cítí být zbytečně omezován ve svém tvůrčím úsilí. Místo toho se vrací k experimentálnímu poli nových barevných a tvarových řešení. Jeho jemně načrtnuté obrazové detaily zobrazující ruku a srdce zajišťují vysokou rozpoznávací hodnotu. Stevie Tayler se v těchto návrzích rozhodl pro nenápadnou volbu barev. Minimalistické zobrazení dodává diagramům velmi zvláštní nádech. Stejné schéma malíř použil i v dalším vysoce symbolickém díle. Konkrétně na obrázcích s červenými stužkami, které nějakým způsobem připomínají "Červenou stužku", celosvětově známý symbol solidarity s lidmi nakaženými virem HIV a nemocnými AIDS. Stevie Tayler si tuto imitaci vybral záměrně, aby vyjádřil lásku a naději.
I v kategorii portrétů prokazuje malíř velký talent. Uhlem a pastelem působivě přenesl na papír například Sigmunda Freuda. Návrh "Tanečnice" z roku 1997 zřetelně směřuje k moderní umělecké malbě. Z diagramu lze vyčíst téměř abstraktní funkce. Portrét "Odmítnutí" zobrazuje pohledného muže, který si opírá hlavu o ruku a vypadá zamyšleně. Jako protějšek se objeví tvář, která se zdá být zasažena zlomeninou. Možná je prezentace rozpolcenou osobností? Opravdu Stevie Taylor ukryl do obrazu poselství? Každopádně toto umělecké dílo při pohledu na něj ponechává velký prostor pro interpretaci. To byl přesně jeho záměr. Tento záměr je explicitně vyjádřen i v několika dalších obrazech, jako jsou "Andělé", "Rozdělení", "Člověk se mění v přítomnosti duchů" nebo "Komu můžeš věřit". Každé jednotlivé dílo dokáže vyvolat emoce a vzbudit zájem. Taylorovy obrazy diváka zaujmou a nevyhnutelně v něm vyvolají myšlenkové kino. Malíři se podařilo dát divákům možnost ztotožnit se s barevnými výtvory. Díla rozhodně zůstávají v paměti.
Stránka 1 / 1