Francouzský básník Guillaume Apollinaire nazval v roce 1912 svého krajana Roberta Delaunaye "orfickým kubistou", když viděl jasné barvy jeho většinou kruhových obrazů. Teplé a studené barvy jsou v kontrastu, což v divákovi vyvolává dojem pohybu.
"Umění je rytmické," vysvětlil Delaunay. "Bez vizuální citlivosti není světlo, není pohyb."
Delaunay, vystudovaný scénograf, se jako samouk začal věnovat malbě a rozvíjel Seuratův pointilismus. V jeho raných dílech nahradily čtvercové formy tečky, z nichž se skládaly jeho obrazy. Je proto považován za spoluzakladatele kubismu. Delaunay touto technikou nejprve maloval krajiny a městské scenérie. Známá jsou zejména "okna" s výhledem na Eiffelovu věž.
Robert Delaunay byl v té době členem spolku Blaue Reiter v Mnichově, na jehož první výstavě byl vystaven jeden z jeho obrazů Eiffelovy věže. Delaunayovi se podařilo prodat tři ze čtyř vystavených obrazů. Namísto pokračování úspěšného konceptu se obrátil k abstraktnějším obrazům, které již zcela záměrně neměly žádné reprezentativní předlohy. Nyní vznikla série "Rythmes". Delaunayův pařížský byt se stal centrem francouzské umělecké scény. Delaunay svými vlivnými teoretickými spisy, jako je "O světle", silně ovlivnil umělce Franze Marca, Augusta Mackeho a Paula Kleea na francouzsko-německé hranici. Během první světové války byl Robert Delaunay se svou ženou Sonou nucen uprchnout do Španělska, kde se dočasně vrátil k práci scénografa. Po válce se vrátil do Paříže. Zemřel v roce 1941 v Montpellier na rakovinu.
Francouzský básník Guillaume Apollinaire nazval v roce 1912 svého krajana Roberta Delaunaye "orfickým kubistou", když viděl jasné barvy jeho většinou kruhových obrazů. Teplé a studené barvy jsou v kontrastu, což v divákovi vyvolává dojem pohybu.
"Umění je rytmické," vysvětlil Delaunay. "Bez vizuální citlivosti není světlo, není pohyb."
Delaunay, vystudovaný scénograf, se jako samouk začal věnovat malbě a rozvíjel Seuratův pointilismus. V jeho raných dílech nahradily čtvercové formy tečky, z nichž se skládaly jeho obrazy. Je proto považován za spoluzakladatele kubismu. Delaunay touto technikou nejprve maloval krajiny a městské scenérie. Známá jsou zejména "okna" s výhledem na Eiffelovu věž.
Robert Delaunay byl v té době členem spolku Blaue Reiter v Mnichově, na jehož první výstavě byl vystaven jeden z jeho obrazů Eiffelovy věže. Delaunayovi se podařilo prodat tři ze čtyř vystavených obrazů. Namísto pokračování úspěšného konceptu se obrátil k abstraktnějším obrazům, které již zcela záměrně neměly žádné reprezentativní předlohy. Nyní vznikla série "Rythmes". Delaunayův pařížský byt se stal centrem francouzské umělecké scény. Delaunay svými vlivnými teoretickými spisy, jako je "O světle", silně ovlivnil umělce Franze Marca, Augusta Mackeho a Paula Kleea na francouzsko-německé hranici. Během první světové války byl Robert Delaunay se svou ženou Sonou nucen uprchnout do Španělska, kde se dočasně vrátil k práci scénografa. Po válce se vrátil do Paříže. Zemřel v roce 1941 v Montpellier na rakovinu.
Stránka 1 / 2