Richard Willis byl umělecký multitalent a nadšený učitel. Už jako chlapec projevoval mimořádný talent pro kreslení a velkou lásku k umění. Během své umělecké kariéry se irský chlapec z Kerry stával stále všestrannějším. Do paměti se zapsal především jako malíř a sochař, ale neexistovala snad žádná malířská technika nebo řemeslo, v nichž by nevynikal. Willis maloval olejem, akvarelem nebo pastelem. Uměl modelovat, sochat, smaltovat a ovládal umění rámování vitrážových mozaik a vytváření složitých dřevořezů.
Richard Henry Albert Willis v raném věku navštěvoval uměleckou školu a v 16 letech absolvoval stáž u architekta. Se stipendiem z National Art Training School v South Kensingtonu odjel do Londýna, aby se neochvějně věnoval své kariéře na University of Art: Kromě různých medailí a cen zde Willis získal cestovní stipendium a byl vyhlášen nejlepším studentem školy. "Je to rozený učitel. Díky nadšení, které dokáže v ostatních vzbudit, dokáže ze studentů dostat víc než kdokoli jiný, koho jsem kdy poznal." Řekl o něm jeho bývalý učitel sir Thomas Armstrong. Toto hodnocení bylo trefné, protože Richard Willis začal vyučovat umění: v roce 1882 byl jmenován ředitelem Manchesterské školy umění. Školu vedl deset let a učil v ní s nadšením a obětavostí. Manchesterská umělecká škola zažila skutečný rozkvět a dosáhla velkého významu jako nejvýznamnější umělecká výuková instituce v Anglii.
Jeho úřad však Willisovi ponechával jen málo času na vlastní umělecké zájmy, a tak ho veřejnost téměř neznala. V roce 1892 se vzdal ředitelské funkce a věnoval se vlastní tvorbě v ateliéru v Londýně, kde vystavoval krajinomalby a sochy v Královské akademii. Jeho pověst velkolepého učitele a ředitele ho však dostihla: v roce 1904 mu bylo nabídnuto místo ředitele Metropolitní školy umění v Dublinu. Willis zpočátku odmítl, aby se mohl věnovat svým vlastním projektům, ale jeho vášeň pro výuku byla zřejmě větší. O něco později souhlasil a ujal se funkce se svým typickým nadšením. Nechtěl nic menšího než zásadně zlepšit úroveň umění a jeho výuky. Jako horlivý představitel Gaelské ligy navíc usiloval o podporu nacionalistického hnutí v irském uměleckém školství. Už když Willisova náhlá smrt ukončila všechny plány, bylo na Metropolitní škole umění cítit závan čerstvého vzduchu. Během prázdnin, které vždy trávil v rodném Kerry, v srpnu 1905 nečekaně zemřel. Smutek za ředitele byl velký; jeho "přátelé a žáci z Irska" mu věnovali bronzovou desku, kterou předali Irské národní galerii.
Richard Willis byl umělecký multitalent a nadšený učitel. Už jako chlapec projevoval mimořádný talent pro kreslení a velkou lásku k umění. Během své umělecké kariéry se irský chlapec z Kerry stával stále všestrannějším. Do paměti se zapsal především jako malíř a sochař, ale neexistovala snad žádná malířská technika nebo řemeslo, v nichž by nevynikal. Willis maloval olejem, akvarelem nebo pastelem. Uměl modelovat, sochat, smaltovat a ovládal umění rámování vitrážových mozaik a vytváření složitých dřevořezů.
Richard Henry Albert Willis v raném věku navštěvoval uměleckou školu a v 16 letech absolvoval stáž u architekta. Se stipendiem z National Art Training School v South Kensingtonu odjel do Londýna, aby se neochvějně věnoval své kariéře na University of Art: Kromě různých medailí a cen zde Willis získal cestovní stipendium a byl vyhlášen nejlepším studentem školy. "Je to rozený učitel. Díky nadšení, které dokáže v ostatních vzbudit, dokáže ze studentů dostat víc než kdokoli jiný, koho jsem kdy poznal." Řekl o něm jeho bývalý učitel sir Thomas Armstrong. Toto hodnocení bylo trefné, protože Richard Willis začal vyučovat umění: v roce 1882 byl jmenován ředitelem Manchesterské školy umění. Školu vedl deset let a učil v ní s nadšením a obětavostí. Manchesterská umělecká škola zažila skutečný rozkvět a dosáhla velkého významu jako nejvýznamnější umělecká výuková instituce v Anglii.
Jeho úřad však Willisovi ponechával jen málo času na vlastní umělecké zájmy, a tak ho veřejnost téměř neznala. V roce 1892 se vzdal ředitelské funkce a věnoval se vlastní tvorbě v ateliéru v Londýně, kde vystavoval krajinomalby a sochy v Královské akademii. Jeho pověst velkolepého učitele a ředitele ho však dostihla: v roce 1904 mu bylo nabídnuto místo ředitele Metropolitní školy umění v Dublinu. Willis zpočátku odmítl, aby se mohl věnovat svým vlastním projektům, ale jeho vášeň pro výuku byla zřejmě větší. O něco později souhlasil a ujal se funkce se svým typickým nadšením. Nechtěl nic menšího než zásadně zlepšit úroveň umění a jeho výuky. Jako horlivý představitel Gaelské ligy navíc usiloval o podporu nacionalistického hnutí v irském uměleckém školství. Už když Willisova náhlá smrt ukončila všechny plány, bylo na Metropolitní škole umění cítit závan čerstvého vzduchu. Během prázdnin, které vždy trávil v rodném Kerry, v srpnu 1905 nečekaně zemřel. Smutek za ředitele byl velký; jeho "přátelé a žáci z Irska" mu věnovali bronzovou desku, kterou předali Irské národní galerii.
Stránka 1 / 1