Z uměleckého hlediska bylo 19. století stoletím plným stylistických změn. Od klasicismu přes romantismus až po realismus se evropští umělci znovu a znovu věnovali novým výrobním technikám a především motivům. Zpočátku malíři vytvářeli především obrazy sentimentální, melancholické a poetické. Preferovanými motivy byly minulost a zejména středověk. Se změnou stylu směrem k realismu pomalu nabývala na významu krajinomalba. Přesto mnoho umělců pokračovalo ve spojování touhy s přirozeností. Pod vlivem "touhy po Itálii" se mnoho tvůrčích umělců vydalo na pobřeží a do časem prověřených měst. Mnoho známých a tehdy začínajících umělců přitahovala Itálie, kde na plátnech zachycovali vzrušující mořská pobřeží a slunné krajiny. Ti, kteří se v Itálii narodili, chápali touhu cizinců po místní fauně a flóře, ale sami často hledali inspiraci jinde.
Tvůrčí období Raimunda Petraroje spadá do poslední třetiny vzrušujícího století. Jako italský umělec žijící v Neapoli se věnoval především realistickým a přírodním námětům. Přestože mnozí umělci v této době uplatňovali nové trendy a věnovali se impresionismu nebo plenérové malbě, Petraroja se nadále zaměřovala na realistické motivy. Při studiu přírody vytvořil četná umělecká díla, především zvířata, rostliny a exotická vyobrazení. Pro některá svá díla použil tehdy nově vznikající techniku litografie. Litografie na vliesovém papíře byly následně ručně kolorovány a signovány. Kromě mnoha tvorů ze všech kontinentů Země stvořil přinejmenším stejně tolik mořských tvorů. Nikdy se nesoustředil pouze na zvíře. Naturalistické pozadí a bujná doprovodná flóra byly pevnou součástí jeho stylu. Realistický charakter je patrný nejen v samotných dílech, ale často i v jejich názvech, které často nesou latinské názvy živočichů.
Jeho díla navíc málokdy zabírala celé plátno. Ať už se jednalo o jezevce, opici nebo podvodní houbu, všechny byly umístěny uprostřed hladiny, aby se ještě více soustředily na hlavní motiv. Tato technika byla a je typická pro vědecké ilustrace. Způsob vyobrazení vypovídá mnohé o Petraroji, který celou svou uměleckou tvorbu zasvětil detailnímu ztvárnění přírodních scén. Zájem o přírodu byl změnou oproti politickému napětí a nepokojům v zemi na konci 19. století. Italské království bylo založeno až v roce 1861. V následujících letech se země vyznačovala rozdělením na sever a jih, které se projevilo občanskou válkou. V průběhu posledních desetiletí se Itálie připojila ke koloniálním mocnostem Rakousko-Uhersku a Německé říši. Nově vzniklá Trojspolečnost dobyla v 80. letech 19. století území v Etiopii, Eritreji a Somálsku. Není tedy divu, že africké motivy jsou také součástí Petrolejova repertoáru.
Z uměleckého hlediska bylo 19. století stoletím plným stylistických změn. Od klasicismu přes romantismus až po realismus se evropští umělci znovu a znovu věnovali novým výrobním technikám a především motivům. Zpočátku malíři vytvářeli především obrazy sentimentální, melancholické a poetické. Preferovanými motivy byly minulost a zejména středověk. Se změnou stylu směrem k realismu pomalu nabývala na významu krajinomalba. Přesto mnoho umělců pokračovalo ve spojování touhy s přirozeností. Pod vlivem "touhy po Itálii" se mnoho tvůrčích umělců vydalo na pobřeží a do časem prověřených měst. Mnoho známých a tehdy začínajících umělců přitahovala Itálie, kde na plátnech zachycovali vzrušující mořská pobřeží a slunné krajiny. Ti, kteří se v Itálii narodili, chápali touhu cizinců po místní fauně a flóře, ale sami často hledali inspiraci jinde.
Tvůrčí období Raimunda Petraroje spadá do poslední třetiny vzrušujícího století. Jako italský umělec žijící v Neapoli se věnoval především realistickým a přírodním námětům. Přestože mnozí umělci v této době uplatňovali nové trendy a věnovali se impresionismu nebo plenérové malbě, Petraroja se nadále zaměřovala na realistické motivy. Při studiu přírody vytvořil četná umělecká díla, především zvířata, rostliny a exotická vyobrazení. Pro některá svá díla použil tehdy nově vznikající techniku litografie. Litografie na vliesovém papíře byly následně ručně kolorovány a signovány. Kromě mnoha tvorů ze všech kontinentů Země stvořil přinejmenším stejně tolik mořských tvorů. Nikdy se nesoustředil pouze na zvíře. Naturalistické pozadí a bujná doprovodná flóra byly pevnou součástí jeho stylu. Realistický charakter je patrný nejen v samotných dílech, ale často i v jejich názvech, které často nesou latinské názvy živočichů.
Jeho díla navíc málokdy zabírala celé plátno. Ať už se jednalo o jezevce, opici nebo podvodní houbu, všechny byly umístěny uprostřed hladiny, aby se ještě více soustředily na hlavní motiv. Tato technika byla a je typická pro vědecké ilustrace. Způsob vyobrazení vypovídá mnohé o Petraroji, který celou svou uměleckou tvorbu zasvětil detailnímu ztvárnění přírodních scén. Zájem o přírodu byl změnou oproti politickému napětí a nepokojům v zemi na konci 19. století. Italské království bylo založeno až v roce 1861. V následujících letech se země vyznačovala rozdělením na sever a jih, které se projevilo občanskou válkou. V průběhu posledních desetiletí se Itálie připojila ke koloniálním mocnostem Rakousko-Uhersku a Německé říši. Nově vzniklá Trojspolečnost dobyla v 80. letech 19. století území v Etiopii, Eritreji a Somálsku. Není tedy divu, že africké motivy jsou také součástí Petrolejova repertoáru.
Stránka 1 / 5