Dosáhl slávy a věhlasu, byl synovcem proslulého piráta a zemřel nedůstojnou smrtí. Ahmet Muhjiddin Piri, který v 15. a 16. století působil jako mořeplavec, kartograf, soukromník, politik, básník a vojevůdce, žije v kolektivní paměti Orientu dodnes. Jeho nejvýznamnější dědictví, mapa Piri Reis, je jednou z nejzáhadnějších památek pozdního středověku a dodnes vrtá hlavou historikům i vědcům.

Když se Ahmet Muhjiddin Piri kolem roku 1470 v tureckém přístavním městě Gallipoli narodil, musela být ve vzduchu cítit chuť slané vody. Do dějin se zapíše jako Piri Reis, nositel osmanského titulu Reis, který je srovnatelný s hodností admirála. Piri Reis strávil svůj život na moři ve stopách svého slavného strýce, piráta Kemala Reise. Bojuje v krvavých námořních bitvách proti Benátčanům a Španělům, na svých plavbách se naučí ovládat pět různých jazyků a je považován za jednoho z největších polyhistorů své doby. Ve svých čtyřiceti letech se Piri na několik let usadil ve svém rodném městě Gallipoli. Tam pracoval na svých literárních dílech, psal například básně o plachetnicích. Nakonec v roce 1513 vytvořil Piri Reis svou slavnou mapu. Kromě vlastních pozorování zkušený mořeplavec použil pro svůj opus magnum různé existující mapy z různých století. Jednou z nich je prý mapa nakreslená samotným Kryštofem Kolumbem, kterou ukořistil Piriho strýc Kemal při jednom ze svých nájezdů. To by alespoň vysvětlovalo překvapivě přesné vyobrazení jihoamerického pobřeží. Dodnes však zůstává nepochopitelné, kde Piri Reis získal poznatky o poloze a tvaru severního pobřeží Antarktidy; vždyť podle dnešních poznatků byl jižní kontinent objeven až v roce 1818. A jako by to všechno nebylo dost podivné, je tu ještě skutečnost, že Piri nezobrazuje Antarktidu jako ledový povrch, ale jako zelenou plochu.

Jen několik let poté, co dokončil svou slavnou mapu světa, je Piri Reis opět vytažen na moře. Slouží jako kapitán osmanské flotily, podílí se na podmanění Egypta a je dokonce jmenován jeho guvernérem. Vášnivý mořeplavec opět využil čas strávený na břehu ke své literární a kartografické práci. Ve svých 77 letech byl Piri Reis konečně jmenován vrchním velitelem osmanského loďstva. V této funkci se mu podařilo uskutečnit četná vítězství, která nejen zvětšila rozlohu, ale také bohatství Osmanské říše. Jeho velké úspěchy mu však nepřinášejí jen obdiv. Je to závistivý muž, který v roce 1554 zosnuje plán na odstranění vlivného vojevůdce. Ďábelský plán funguje. Sultán intrikánovi uvěří a nechá 84letého Piriho Reise veřejně sťít.