Pietro Longhi byl rokokový malíř, který sice vytvořil také několik fresek a oltářních obrazů, ale proslavil se především svými soudobými žánrovými obrazy a portréty z každodenního benátského života vyšších vrstev. Narodil se jako Pietro Falca, syn stříbrníka. Později si změnil jméno na Longhi, když začal pracovat jako malíř. Jeho prvním učitelem byl veronský malíř Antonio Balestra. Ten ho pak poslal do Boloně k Giuseppe Maria Crespi, který se proslavil jak svými náboženskými díly, tak žánrovými obrazy. V Longhiho dílech je také patrný vliv holandských žánrových malířů, z nichž v Benátkách v té době existovala přinejmenším jedna významná umělecká sbírka. Nejpozději v roce 1732 Longhi ukončil své vzdělání a vrátil se do rodných Benátek. V témže roce se oženil s Catharinou Marií Rizzi. Zplodil s ní 11 dětí, ale jen tři z nich se dožily dospělosti.
Jedním z Longhiho prvních děl byl Pád obrů, historická nástropní malba v Palazzo Sagredo. Dílo se však zřejmě setkalo jen s mírným uměleckým úspěchem. Z tohoto důvodu se Longhi údajně od té doby věnoval téměř výhradně žánrové a portrétní malbě. Výrazným prvkem mnoha Longhiho obrazů jsou benátské masky. Zatímco některé postavy jsou na těchto dílech zobrazeny bez masky, na některých obličej chybí nebo je zakryt maskou. V obrazech, jako je "Ridotto", Longhi jako by chtěl humorným, satirickým způsobem naznačit, že benátská smetánka, chráněná anonymitou masek, se chová jinak a především méně decentně. Longhiho díla tak dnes nabízejí důležitý pohled na společenské zvyklosti a každodenní život té doby. Například slavný obraz "Výstava nosorožců" z roku 1751 zobrazuje událost, která se skutečně stala. Tento nosorožec byl totiž toho roku vystaven v Benátkách.
Longhiho díla si oblíbily zejména benátské patricijské rodiny. Mezi jeho největší klienty proto patřila nejen benátská šlechta, ale také známé rodiny jako Emo, Grimani, Pisani, Sagredo a mnoho dalších. V roce 1756 byl přijat na nově založenou Benátskou akademii a později se stal jejím ředitelem. V této době se začal stále více odklánět od žánrové malby a přiklánět se k portrétům. Mohl vytvářet různé individuální i skupinové portréty benátské šlechty. V pozdější tvorbě Longhimu pomáhal jeho syn Alessandro, který se později rovněž stal slavným portrétistou. Longhi zemřel ve věku 83 let v rodných Benátkách.
Pietro Longhi byl rokokový malíř, který sice vytvořil také několik fresek a oltářních obrazů, ale proslavil se především svými soudobými žánrovými obrazy a portréty z každodenního benátského života vyšších vrstev. Narodil se jako Pietro Falca, syn stříbrníka. Později si změnil jméno na Longhi, když začal pracovat jako malíř. Jeho prvním učitelem byl veronský malíř Antonio Balestra. Ten ho pak poslal do Boloně k Giuseppe Maria Crespi, který se proslavil jak svými náboženskými díly, tak žánrovými obrazy. V Longhiho dílech je také patrný vliv holandských žánrových malířů, z nichž v Benátkách v té době existovala přinejmenším jedna významná umělecká sbírka. Nejpozději v roce 1732 Longhi ukončil své vzdělání a vrátil se do rodných Benátek. V témže roce se oženil s Catharinou Marií Rizzi. Zplodil s ní 11 dětí, ale jen tři z nich se dožily dospělosti.
Jedním z Longhiho prvních děl byl Pád obrů, historická nástropní malba v Palazzo Sagredo. Dílo se však zřejmě setkalo jen s mírným uměleckým úspěchem. Z tohoto důvodu se Longhi údajně od té doby věnoval téměř výhradně žánrové a portrétní malbě. Výrazným prvkem mnoha Longhiho obrazů jsou benátské masky. Zatímco některé postavy jsou na těchto dílech zobrazeny bez masky, na některých obličej chybí nebo je zakryt maskou. V obrazech, jako je "Ridotto", Longhi jako by chtěl humorným, satirickým způsobem naznačit, že benátská smetánka, chráněná anonymitou masek, se chová jinak a především méně decentně. Longhiho díla tak dnes nabízejí důležitý pohled na společenské zvyklosti a každodenní život té doby. Například slavný obraz "Výstava nosorožců" z roku 1751 zobrazuje událost, která se skutečně stala. Tento nosorožec byl totiž toho roku vystaven v Benátkách.
Longhiho díla si oblíbily zejména benátské patricijské rodiny. Mezi jeho největší klienty proto patřila nejen benátská šlechta, ale také známé rodiny jako Emo, Grimani, Pisani, Sagredo a mnoho dalších. V roce 1756 byl přijat na nově založenou Benátskou akademii a později se stal jejím ředitelem. V této době se začal stále více odklánět od žánrové malby a přiklánět se k portrétům. Mohl vytvářet různé individuální i skupinové portréty benátské šlechty. V pozdější tvorbě Longhimu pomáhal jeho syn Alessandro, který se později rovněž stal slavným portrétistou. Longhi zemřel ve věku 83 let v rodných Benátkách.
Stránka 1 / 3