Philipp Bauknecht se narodil v roce 1884 ve Württembersku do rodiny hodináře, ale prvních deset let svého života strávil ve španělské Barceloně. Nakonec se však expresionistický malíř a grafik přestěhoval do švýcarského Davosu, kde vznikla většina jeho děl. Zde se Bauknecht také setkal s četnými uměleckými vlivy, které měly trvalý vliv na jeho tvorbu. Důvod jeho přesunu do Davosu však zpočátku nebyl příliš příjemný. V roce 1910 malíř onemocněl tuberkulózou a léčil se ve vyhlášených klimatických lázních. Zde se setkal jak s luxusní společností bohatých a intelektuálních hostů v lázních, tak s drsnými a nepříznivými životními podmínkami venkovského obyvatelstva v horách. Oba vlivy se promítly do jeho obrazů a dřevorytů.
Kromě toho se Bauknecht v Davosu dostal do kontaktu s osobnostmi, které ovlivnily jeho uměleckou tvorbu a styl. Patřili k nim historik umění Erwin Poeschel a jeden z nejvýznamnějších německých expresionistů Ernst Ludwig Kirchner. S jeho prací jsou některé podobnosti a zpočátku mezi nimi také probíhala intenzivnější spolupráce. Později se však jejich vztah rozpadl, protože jejich životní styly byly příliš odlišné a neslučitelné. Díky svým dobrým kontaktům, ale samozřejmě také díky svému nadprůměrnému talentu, mohl Bauknecht po celý život pořádat výstavy svých obrazů a dřevorytů ve Švýcarsku a Německu. Poté, co Bauknecht zemřel v mladém věku při operaci v Davosu v roce 1933, musela být jeho díla ukryta před nacistickými pohlaváry a upadla v zapomnění. Nové nadšení pro jeho dílo se vrátilo až v 60. letech díky obnoveným výstavám.
Philipp Bauknecht se vyznačuje barevným, kompozičně neomezeným expresionistickým stylem. Na počátku své umělecké dráhy byl ještě ovlivněn pozdním impresionismem a secesí, ale ve švýcarském ústraní dokázal důsledně najít svůj vlastní expresionistický styl. Alpská krajina a venkovská prostota v okolí Davosu jsou vždy v centru jeho děl, zprostředkovávají pocit originality a přesouvají pozornost na elementární lidské pocity a činy. Často vytváří fantastické krajiny, které jsou projevem harmonie mezi člověkem a přírodou. Krajina je často silně stlačená až existenciální a vyznačuje se silnými barevnými kontrasty. Bauknecht však zdaleka neidealizuje ani neromantizuje život v horách. Mnohem více ho baví groteskní a kostrbatá nadsázka horských sedláků. Této prosté a chudé existenci však vždy vdechne život prostřednictvím pestrých a vzrušujících barev.
Philipp Bauknecht se narodil v roce 1884 ve Württembersku do rodiny hodináře, ale prvních deset let svého života strávil ve španělské Barceloně. Nakonec se však expresionistický malíř a grafik přestěhoval do švýcarského Davosu, kde vznikla většina jeho děl. Zde se Bauknecht také setkal s četnými uměleckými vlivy, které měly trvalý vliv na jeho tvorbu. Důvod jeho přesunu do Davosu však zpočátku nebyl příliš příjemný. V roce 1910 malíř onemocněl tuberkulózou a léčil se ve vyhlášených klimatických lázních. Zde se setkal jak s luxusní společností bohatých a intelektuálních hostů v lázních, tak s drsnými a nepříznivými životními podmínkami venkovského obyvatelstva v horách. Oba vlivy se promítly do jeho obrazů a dřevorytů.
Kromě toho se Bauknecht v Davosu dostal do kontaktu s osobnostmi, které ovlivnily jeho uměleckou tvorbu a styl. Patřili k nim historik umění Erwin Poeschel a jeden z nejvýznamnějších německých expresionistů Ernst Ludwig Kirchner. S jeho prací jsou některé podobnosti a zpočátku mezi nimi také probíhala intenzivnější spolupráce. Později se však jejich vztah rozpadl, protože jejich životní styly byly příliš odlišné a neslučitelné. Díky svým dobrým kontaktům, ale samozřejmě také díky svému nadprůměrnému talentu, mohl Bauknecht po celý život pořádat výstavy svých obrazů a dřevorytů ve Švýcarsku a Německu. Poté, co Bauknecht zemřel v mladém věku při operaci v Davosu v roce 1933, musela být jeho díla ukryta před nacistickými pohlaváry a upadla v zapomnění. Nové nadšení pro jeho dílo se vrátilo až v 60. letech díky obnoveným výstavám.
Philipp Bauknecht se vyznačuje barevným, kompozičně neomezeným expresionistickým stylem. Na počátku své umělecké dráhy byl ještě ovlivněn pozdním impresionismem a secesí, ale ve švýcarském ústraní dokázal důsledně najít svůj vlastní expresionistický styl. Alpská krajina a venkovská prostota v okolí Davosu jsou vždy v centru jeho děl, zprostředkovávají pocit originality a přesouvají pozornost na elementární lidské pocity a činy. Často vytváří fantastické krajiny, které jsou projevem harmonie mezi člověkem a přírodou. Krajina je často silně stlačená až existenciální a vyznačuje se silnými barevnými kontrasty. Bauknecht však zdaleka neidealizuje ani neromantizuje život v horách. Mnohem více ho baví groteskní a kostrbatá nadsázka horských sedláků. Této prosté a chudé existenci však vždy vdechne život prostřednictvím pestrých a vzrušujících barev.
Stránka 1 / 1