Uprostřed jemného šustění tkalcovských stavů, mezi drobnými zemědělci a tkalci plátna rozkvetl 7. dubna 1889 ve Wertheru talent muže, který se měl zapsat do análů expresionistického umění: Petera Augusta Böckstiegela. Muž, jehož expresivita a ctižádostivost tvoří základ našeho uměleckého tisku, který svá díla reprodukuje se stejnou vášní, s jakou je kdysi vytvořil. Böckstiegelův život byl plný objevů a těžkostí, přesto prodchnutý nebývalou vášní pro umění. V mládí se v Bielefeldu vyučil malířskému a sklářskému řemeslu. Jiskru v něm však zažehla až návštěva Folkwangova muzea v Essenu v roce 1909, která ho přivedla do kontaktu se vzrušujícím vývojem francouzského malířství. Tato jiskra v něm zažehla oheň, jehož plameny se odrazily v jeho prvních známých profesionálních pracích z následujícího roku.
Díky stipendiu se v roce 1913 ocitl na Akademii výtvarných umění v Drážďanech. Zde si nejen rozšířil své znalosti pod vedením Oskar Zwintscher a Otto Gussmanna, ale také navázal celoživotní přátelství s Conradem Felixmüllerem, jehož sestra Hanna se později stala jeho manželkou. Navzdory nucené vojenské službě a nebezpečí nasazení na východní frontě zůstala Böckstiegelova vášeň pro umění neochvějná. V klidných chvílích mezi bojem a kamarádstvím si našel čas na další rozvoj svých uměleckých schopností. Po návratu, po odysee, která ho zavedla z Ukrajiny na anglické válečné lodi zpět do Německa, svázal ruce s Hannou a začal vytvářet své první sochy. V těchto letech spoluzaložil Drážďanskou secesi a Vestfálskou secesi. Jeho zkušenosti vedly ke vzniku děl, která nemají ve své expresivní síle obdoby a která jsou v produkci našeho domu uměleckého tisku reprodukována s největší pečlivostí.
Böckstiegelova kariéra však byla poznamenána i temnou érou nacismu, kdy bylo jeho umění označeno za "degenerované" a více než sto jeho děl bylo zabaveno. Zažil zničení svého ateliéru a ztrátu stovek svých děl při bombardování Drážďan. Böckstiegel však jako fénix povstal z popela, sebral všechny síly a zachránil svou rodinu i to, co zbylo z jeho uměleckého odkazu. Otevřel si nový ateliér ve Wertheru a vrátil se tak ke svým kořenům. Böckstiegelova smrt v roce 1951 po sobě zanechala neocenitelnou sbírku uměleckých děl a odkaz, který rezonuje dodnes. Nadace založená jeho rodinou udržuje jeho památku, propaguje jeho dílo a oceňuje nadějné mladé umělce v regionu Ostwestfalen-Lippe. Jeho příběh a jeho umění žijí v ulicích Bielefeldu a Drážďan a samozřejmě v každém uměleckém tisku jeho díla, který vyrábíme s maximální péčí a úctou. Mistr expresionistického umění, jehož díla mají sílu pohnout srdcem i myslí a obstát ve zkoušce času.
Uprostřed jemného šustění tkalcovských stavů, mezi drobnými zemědělci a tkalci plátna rozkvetl 7. dubna 1889 ve Wertheru talent muže, který se měl zapsat do análů expresionistického umění: Petera Augusta Böckstiegela. Muž, jehož expresivita a ctižádostivost tvoří základ našeho uměleckého tisku, který svá díla reprodukuje se stejnou vášní, s jakou je kdysi vytvořil. Böckstiegelův život byl plný objevů a těžkostí, přesto prodchnutý nebývalou vášní pro umění. V mládí se v Bielefeldu vyučil malířskému a sklářskému řemeslu. Jiskru v něm však zažehla až návštěva Folkwangova muzea v Essenu v roce 1909, která ho přivedla do kontaktu se vzrušujícím vývojem francouzského malířství. Tato jiskra v něm zažehla oheň, jehož plameny se odrazily v jeho prvních známých profesionálních pracích z následujícího roku.
Díky stipendiu se v roce 1913 ocitl na Akademii výtvarných umění v Drážďanech. Zde si nejen rozšířil své znalosti pod vedením Oskar Zwintscher a Otto Gussmanna, ale také navázal celoživotní přátelství s Conradem Felixmüllerem, jehož sestra Hanna se později stala jeho manželkou. Navzdory nucené vojenské službě a nebezpečí nasazení na východní frontě zůstala Böckstiegelova vášeň pro umění neochvějná. V klidných chvílích mezi bojem a kamarádstvím si našel čas na další rozvoj svých uměleckých schopností. Po návratu, po odysee, která ho zavedla z Ukrajiny na anglické válečné lodi zpět do Německa, svázal ruce s Hannou a začal vytvářet své první sochy. V těchto letech spoluzaložil Drážďanskou secesi a Vestfálskou secesi. Jeho zkušenosti vedly ke vzniku děl, která nemají ve své expresivní síle obdoby a která jsou v produkci našeho domu uměleckého tisku reprodukována s největší pečlivostí.
Böckstiegelova kariéra však byla poznamenána i temnou érou nacismu, kdy bylo jeho umění označeno za "degenerované" a více než sto jeho děl bylo zabaveno. Zažil zničení svého ateliéru a ztrátu stovek svých děl při bombardování Drážďan. Böckstiegel však jako fénix povstal z popela, sebral všechny síly a zachránil svou rodinu i to, co zbylo z jeho uměleckého odkazu. Otevřel si nový ateliér ve Wertheru a vrátil se tak ke svým kořenům. Böckstiegelova smrt v roce 1951 po sobě zanechala neocenitelnou sbírku uměleckých děl a odkaz, který rezonuje dodnes. Nadace založená jeho rodinou udržuje jeho památku, propaguje jeho dílo a oceňuje nadějné mladé umělce v regionu Ostwestfalen-Lippe. Jeho příběh a jeho umění žijí v ulicích Bielefeldu a Drážďan a samozřejmě v každém uměleckém tisku jeho díla, který vyrábíme s maximální péčí a úctou. Mistr expresionistického umění, jehož díla mají sílu pohnout srdcem i myslí a obstát ve zkoušce času.
Stránka 1 / 1