Život Norberta Goeneutteho (1854-1894), zasazený do uměleckého života pulzující Paříže 19. století, se odehrává na jevišti éry, která způsobila převrat v umění a kultuře. Narodil se a vyrůstal v srdci Města světel, byl obdivovatelem a kronikářem jeho městského divadla, jehož ulice a náměstí zachytil ve svých dílech s pečlivými detaily a impresionistickou náladou. Goeneutte zahájil svou uměleckou cestu v úctyhodných sálech École des Beaux-Arts, kde pod vedením Isidore Pils učinil první kroky v malířství. Ale teprve v pulzující čtvrti Montmartre, kam se po Pilsově smrti přestěhoval do vlastního ateliéru, se jeho tvůrčí duše skutečně naplnila. Kavárna Café de la Nouvelle Athènes mu sloužila jako druhý domov, místo setkávání umělců a myslitelů, kde se spřátelil s majáky impresionismu, jako byli Pierre Auguste Renoir, Edgar Degas, Claude Monet a Camille Jacob Pissarro. Zvláště silný vliv měl Renoir, Goeneutte mu dokonce stál modelem pro některé obrazy, včetně slavného "Bal du moulin de la Galette".
V průběhu své kariéry se Goeneutte neustále odkláněl od tradičních a akademických malířských technik směrem k volnější impresionistické estetice, přičemž si vždy zachoval svůj osobitý cit pro zobrazování každodenních výjevů. Pohyboval se v ulicích Paříže a zachycoval městský život v celé jeho rozmanitosti, se zvláštní oblibou v zobrazování žen. Goeneutte však nebyl jen malířem, byl také zdatným grafikem a své mistrovské lepty vystavoval v dobových časopisech a jako knižní ilustrace. V polovině 80. let 19. století mu finanční příspěvky jeho bratra umožnily cestovat doma i v zahraničí a inspirovaly ho k malování za hranicemi Paříže. Krajinám a městským scenériím z oblastí, jako je Normandie, Flandry a Bordeaux, dodal svůj osobitý rukopis a vytvořil díla, která byla vizuálně přitažlivá a zároveň hluboká svým vyprávěním.
Rok 1891 však přinesl Goeneutteovi ránu, když mu byla diagnostikována srdeční choroba. Přestěhoval se do města Auvers-sur-Oise, kde portrétoval známého lékaře a amatérského umělce Paul Gachet. Zde pokračoval ve zdokonalování své umělecké praxe a používal různé grafické techniky pro ilustraci. Goeneutteův zdravotní stav se bohužel stále zhoršoval a v roce 1894 zemřel. Navzdory předčasné smrti po sobě Goeneutte zanechal mnohovrstevnaté a působivé dílo, od živých pařížských pouličních výjevů po idylické krajinomalby a detailní lepty. Jeho dílo je důkazem jeho uměleckých schopností a bystrého smyslu pro pozorování každodenního života, který se projevuje i v těch nejdetailnějších uměleckých grafikách. Při oceňování Goeneutteho uměleckých děl a uměleckých tisků člověk nevyhnutelně cítí jeho hluboký vztah k francouzské kultuře a krajině i jeho mistrovskou schopnost zachytit ducha doby. Norbert Goeneutte zůstává fascinujícím kronikářem své doby, umělcem, který nedostižným způsobem zachytil živou tabuli pařížského života a nepřestává nás fascinovat ani dnes.
Život Norberta Goeneutteho (1854-1894), zasazený do uměleckého života pulzující Paříže 19. století, se odehrává na jevišti éry, která způsobila převrat v umění a kultuře. Narodil se a vyrůstal v srdci Města světel, byl obdivovatelem a kronikářem jeho městského divadla, jehož ulice a náměstí zachytil ve svých dílech s pečlivými detaily a impresionistickou náladou. Goeneutte zahájil svou uměleckou cestu v úctyhodných sálech École des Beaux-Arts, kde pod vedením Isidore Pils učinil první kroky v malířství. Ale teprve v pulzující čtvrti Montmartre, kam se po Pilsově smrti přestěhoval do vlastního ateliéru, se jeho tvůrčí duše skutečně naplnila. Kavárna Café de la Nouvelle Athènes mu sloužila jako druhý domov, místo setkávání umělců a myslitelů, kde se spřátelil s majáky impresionismu, jako byli Pierre Auguste Renoir, Edgar Degas, Claude Monet a Camille Jacob Pissarro. Zvláště silný vliv měl Renoir, Goeneutte mu dokonce stál modelem pro některé obrazy, včetně slavného "Bal du moulin de la Galette".
V průběhu své kariéry se Goeneutte neustále odkláněl od tradičních a akademických malířských technik směrem k volnější impresionistické estetice, přičemž si vždy zachoval svůj osobitý cit pro zobrazování každodenních výjevů. Pohyboval se v ulicích Paříže a zachycoval městský život v celé jeho rozmanitosti, se zvláštní oblibou v zobrazování žen. Goeneutte však nebyl jen malířem, byl také zdatným grafikem a své mistrovské lepty vystavoval v dobových časopisech a jako knižní ilustrace. V polovině 80. let 19. století mu finanční příspěvky jeho bratra umožnily cestovat doma i v zahraničí a inspirovaly ho k malování za hranicemi Paříže. Krajinám a městským scenériím z oblastí, jako je Normandie, Flandry a Bordeaux, dodal svůj osobitý rukopis a vytvořil díla, která byla vizuálně přitažlivá a zároveň hluboká svým vyprávěním.
Rok 1891 však přinesl Goeneutteovi ránu, když mu byla diagnostikována srdeční choroba. Přestěhoval se do města Auvers-sur-Oise, kde portrétoval známého lékaře a amatérského umělce Paul Gachet. Zde pokračoval ve zdokonalování své umělecké praxe a používal různé grafické techniky pro ilustraci. Goeneutteův zdravotní stav se bohužel stále zhoršoval a v roce 1894 zemřel. Navzdory předčasné smrti po sobě Goeneutte zanechal mnohovrstevnaté a působivé dílo, od živých pařížských pouličních výjevů po idylické krajinomalby a detailní lepty. Jeho dílo je důkazem jeho uměleckých schopností a bystrého smyslu pro pozorování každodenního života, který se projevuje i v těch nejdetailnějších uměleckých grafikách. Při oceňování Goeneutteho uměleckých děl a uměleckých tisků člověk nevyhnutelně cítí jeho hluboký vztah k francouzské kultuře a krajině i jeho mistrovskou schopnost zachytit ducha doby. Norbert Goeneutte zůstává fascinujícím kronikářem své doby, umělcem, který nedostižným způsobem zachytil živou tabuli pařížského života a nepřestává nás fascinovat ani dnes.
Stránka 1 / 1