Nicolaas Wilhelm Jungmann byl anglo-nizozemský umělec. Mezi jeho hlavní motivy patří krajiny a figury. Působil také jako dekoratér, restaurátor a knižní ilustrátor. Původně byl nizozemským občanem, v roce 1895 se stal občanem Velké Británie.
Jungmann, v angličtině často psaný Jungman, se narodil v Amsterdamu a první lekce kreslení dostal od malíře kostelů a fresek. Později zde studoval na Rijksakademie van beeldende kunsten (Císařské akademii výtvarných umění). Do Londýna ho přivedlo stipendium. Tento naturalizovaný Brit se oženil s Beatrix Mackayovou a měl s ní tři děti. Během první světové války byl Jungmann, který bojoval na straně Britů, zajat německými jednotkami a poslán do Ruhlebenu, tábora pro britské válečné zajatce. Obrazy zachycující jeho válečné zážitky jsou nyní uloženy v Imperial War Museum v Londýně. Velmi známý je snímek s názvem "Vězeňský tábor Ruhleben", který zobrazuje tábořiště s velkou třípatrovou budovou vpravo. Před ním stojí německý dozorce v uniformě s koňským povozem a vlevo je vidět několik vězňů. Válka také přispěla k rozpadu jeho manželství. Mackay se později oženil s dědičkou rodiny Guinnessových. Dvě z Jungmannových dětí, Zita a Tereza, se proslavily jako jedny z prvních "bystrých mladých lidí". Do této skupiny, kterou tak nazval bulvární tisk, patřily mladé aristokratické celebrity.
I během svého pobytu v Británii se malíř často vracel do své vlasti, aby zde maloval, obzvláště si oblíbil severoholandskou vesnici Volendam. Jeho figurální díla jsou označována jako velmi dekorativní a lze je přiřadit k secesi. Se svým přítelem Charlesem W. Bartlettem, který byl rovněž malířem a grafikem, se vydal na studijní cesty do Holandska a Bretaně. Mezi jeho ilustrátorská díla patří ilustrace topografických děl "Holandsko" (1904) a "Norsko" (1905), k nimž jeho manželka napsala doprovodné texty, a také "Normandie" (1905) s textem spisovatelky Geraldine Mittonové. Obzvlášť velký ohlas mělo Jungmannovo okouzlující ztvárnění různých národů. Aby co nejpřesněji zobrazil etnické charakteristiky a kroje, podnikl mnoho studijních cest do příslušných zemí.
Na počátku 20. století se Jungmann stal pravidelným vystavovatelem v londýnské galerii Dowdeswell a Dowdeswell. V Londýně byla jeho díla oblíbená také v Royal Academy of Arts, Grosvenor Gallery a Royal Society of British Artists. Vystavoval také v Paříži, Mnichově a Bruselu. Jungmann zemřel v Londýně v roce 1935 ve věku 63 let.
Nicolaas Wilhelm Jungmann byl anglo-nizozemský umělec. Mezi jeho hlavní motivy patří krajiny a figury. Působil také jako dekoratér, restaurátor a knižní ilustrátor. Původně byl nizozemským občanem, v roce 1895 se stal občanem Velké Británie.
Jungmann, v angličtině často psaný Jungman, se narodil v Amsterdamu a první lekce kreslení dostal od malíře kostelů a fresek. Později zde studoval na Rijksakademie van beeldende kunsten (Císařské akademii výtvarných umění). Do Londýna ho přivedlo stipendium. Tento naturalizovaný Brit se oženil s Beatrix Mackayovou a měl s ní tři děti. Během první světové války byl Jungmann, který bojoval na straně Britů, zajat německými jednotkami a poslán do Ruhlebenu, tábora pro britské válečné zajatce. Obrazy zachycující jeho válečné zážitky jsou nyní uloženy v Imperial War Museum v Londýně. Velmi známý je snímek s názvem "Vězeňský tábor Ruhleben", který zobrazuje tábořiště s velkou třípatrovou budovou vpravo. Před ním stojí německý dozorce v uniformě s koňským povozem a vlevo je vidět několik vězňů. Válka také přispěla k rozpadu jeho manželství. Mackay se později oženil s dědičkou rodiny Guinnessových. Dvě z Jungmannových dětí, Zita a Tereza, se proslavily jako jedny z prvních "bystrých mladých lidí". Do této skupiny, kterou tak nazval bulvární tisk, patřily mladé aristokratické celebrity.
I během svého pobytu v Británii se malíř často vracel do své vlasti, aby zde maloval, obzvláště si oblíbil severoholandskou vesnici Volendam. Jeho figurální díla jsou označována jako velmi dekorativní a lze je přiřadit k secesi. Se svým přítelem Charlesem W. Bartlettem, který byl rovněž malířem a grafikem, se vydal na studijní cesty do Holandska a Bretaně. Mezi jeho ilustrátorská díla patří ilustrace topografických děl "Holandsko" (1904) a "Norsko" (1905), k nimž jeho manželka napsala doprovodné texty, a také "Normandie" (1905) s textem spisovatelky Geraldine Mittonové. Obzvlášť velký ohlas mělo Jungmannovo okouzlující ztvárnění různých národů. Aby co nejpřesněji zobrazil etnické charakteristiky a kroje, podnikl mnoho studijních cest do příslušných zemí.
Na počátku 20. století se Jungmann stal pravidelným vystavovatelem v londýnské galerii Dowdeswell a Dowdeswell. V Londýně byla jeho díla oblíbená také v Royal Academy of Arts, Grosvenor Gallery a Royal Society of British Artists. Vystavoval také v Paříži, Mnichově a Bruselu. Jungmann zemřel v Londýně v roce 1935 ve věku 63 let.
Stránka 1 / 3