Francouzský malíř Maurice Leloir, který se narodil v polovině 19. století v Paříži, byl jedním z nejvýznamnějších umělců své doby. Byl nejen slavným malířem akvarelů, ale také ilustrátorem, autorem dokumentů, tiskařem, spisovatelem a sběratelem umění. Leloir patřil ke známé francouzské malířské dynastii. Jeho společenské postavení bylo tak vysoké, že mu spisovatel Guy de Maupassant věnoval novelu "Idyla" a režisér Douglas Fairbanks ho pozval do Hollywoodu, aby s ním spolupracoval na svém němém filmu "Železná maska".
Syn malíře Auguste Leloir a akvarelistky Héloïse Suzanne Leloir, rozené Colin, Maurice se s malířstvím setkal již v raném věku. Jeho dědeček Alexandre-Marie Colin, otec Auguste Leloir a matka Suzanne Leloir mu byli vzorem. Nakonec se jeho učitelem stal otec a Auguste Leloir se prosadil fotorealistickými akvarelovými díly. V souladu s módou a vkusem své doby se Maurice Leloir věnoval především historizujícímu žánru. Častým motivem je veselý život za vlády krále Ludvíka XV. Leloirovy obrazy září detailním vykreslením osob, kostýmů a pozadí. Patří mezi ně ulice, pavilony, zahrady, lodě a děla. Na rozdíl od olejomalby nelze v akvarelové malbě zamlčet drobné chyby, o to obdivuhodnější je preciznost a umělecká kvalita Leloirových děl, která se projevuje i v mistrovském ztvárnění pohybů a výrazů tváře v jednotlivých scénách. Kromě toho Leloir vynikal také jako krajinář a autor několika olejomaleb, které byly později ukradeny z muzea Fournaise v Chatou.
Poté, co Maurice Leloir poprvé vystavoval svá díla na každoroční výstavě francouzského profesního sdružení výtvarných umělců Salon des Artistes Français, stal se tajemníkem Salonu. Oženil se s Céline Bourdierovou a narodila se mu dcera. Jeho dcera, která se stejně jako jeho matka jmenovala Suzanne, se v raném věku naučila malovat akvarelem. Toto období připomíná dílo "Malý akvarelista" od Maurise Leloira. Suzanne se provdala za Philippa Savariho, syna spisovatelky Pauline Savariové, která zahynula v první světové válce. V následující době se Suzanne Leloire vydala ve stopách svého slavného otce a stala se známou akvarelistkou. Kromě své dcery měl Maurice Leloire i další žáky. Vyučoval je na škole designu École de Crozant, uměleckém sdružení, jehož součástí byly Claude Monet, Armand Guillaum a Jules Dupré. Spolu se svými žáky ilustroval Maurice Leloire řadu knih, které byly vysoce ceněny bibliofily. Mezi dětskými knihami, které Leloir osobně ilustroval, byl i Richelieu od Théodora Cahu. Na počátku 20. století byl Leloir zakládajícím prezidentem Společnosti pro dějiny kostýmu a věnoval jí módní tisky ze soukromé sbírky své rodiny. Patřil k nim i jeho bratr Alexandre-Louis Leloir, který doplnil dynastii Leloirů a stejně jako Maurice se věnoval malířství a ilustracím.
Francouzský malíř Maurice Leloir, který se narodil v polovině 19. století v Paříži, byl jedním z nejvýznamnějších umělců své doby. Byl nejen slavným malířem akvarelů, ale také ilustrátorem, autorem dokumentů, tiskařem, spisovatelem a sběratelem umění. Leloir patřil ke známé francouzské malířské dynastii. Jeho společenské postavení bylo tak vysoké, že mu spisovatel Guy de Maupassant věnoval novelu "Idyla" a režisér Douglas Fairbanks ho pozval do Hollywoodu, aby s ním spolupracoval na svém němém filmu "Železná maska".
Syn malíře Auguste Leloir a akvarelistky Héloïse Suzanne Leloir, rozené Colin, Maurice se s malířstvím setkal již v raném věku. Jeho dědeček Alexandre-Marie Colin, otec Auguste Leloir a matka Suzanne Leloir mu byli vzorem. Nakonec se jeho učitelem stal otec a Auguste Leloir se prosadil fotorealistickými akvarelovými díly. V souladu s módou a vkusem své doby se Maurice Leloir věnoval především historizujícímu žánru. Častým motivem je veselý život za vlády krále Ludvíka XV. Leloirovy obrazy září detailním vykreslením osob, kostýmů a pozadí. Patří mezi ně ulice, pavilony, zahrady, lodě a děla. Na rozdíl od olejomalby nelze v akvarelové malbě zamlčet drobné chyby, o to obdivuhodnější je preciznost a umělecká kvalita Leloirových děl, která se projevuje i v mistrovském ztvárnění pohybů a výrazů tváře v jednotlivých scénách. Kromě toho Leloir vynikal také jako krajinář a autor několika olejomaleb, které byly později ukradeny z muzea Fournaise v Chatou.
Poté, co Maurice Leloir poprvé vystavoval svá díla na každoroční výstavě francouzského profesního sdružení výtvarných umělců Salon des Artistes Français, stal se tajemníkem Salonu. Oženil se s Céline Bourdierovou a narodila se mu dcera. Jeho dcera, která se stejně jako jeho matka jmenovala Suzanne, se v raném věku naučila malovat akvarelem. Toto období připomíná dílo "Malý akvarelista" od Maurise Leloira. Suzanne se provdala za Philippa Savariho, syna spisovatelky Pauline Savariové, která zahynula v první světové válce. V následující době se Suzanne Leloire vydala ve stopách svého slavného otce a stala se známou akvarelistkou. Kromě své dcery měl Maurice Leloire i další žáky. Vyučoval je na škole designu École de Crozant, uměleckém sdružení, jehož součástí byly Claude Monet, Armand Guillaum a Jules Dupré. Spolu se svými žáky ilustroval Maurice Leloire řadu knih, které byly vysoce ceněny bibliofily. Mezi dětskými knihami, které Leloir osobně ilustroval, byl i Richelieu od Théodora Cahu. Na počátku 20. století byl Leloir zakládajícím prezidentem Společnosti pro dějiny kostýmu a věnoval jí módní tisky ze soukromé sbírky své rodiny. Patřil k nim i jeho bratr Alexandre-Louis Leloir, který doplnil dynastii Leloirů a stejně jako Maurice se věnoval malířství a ilustracím.
Stránka 1 / 5