Luke Clennell byl považován za jednoho z nejlepších anglických dřevorytců a malířů. Proslavil se mimo jiné svými ilustracemi básní Williama Falconera. Vyrůstal jako syn farmáře a v mládí se vyučil koželuhem u svého strýce. V této fázi se projevil jeho talent pro kreslení a upevnila se jeho láska k umění. K jeho kresbám se dostal šlechtic díky náhodě. Tak se dostal ke svému novému učiteli, Thomas Bewick, vynálezci dřevorytů. Sedm let zůstal u Bewicka a učil se dřevoryt od základů.
Po vyučení se mladý Clennell vrátil do anglického hlavního města. Oženil se s dcerou známého rytce a nějakou dobu se věnoval zručným knižním ilustracím. Začaly ho zajímat i jiné druhy umění. Po roce 1810 se tedy Luke Clennell věnoval akvarelové malbě. Malba brzy téměř zcela nahradila dřevoryt. Jeho kresby a malby umožnily nahlédnout do Anglie počátku 19. století. Ve svých dílech dokázal realisticky a zároveň romanticky ztvárnit výjevy, z nichž některé byly všední. Velkou pozornost mu přineslo zejména jeho vlastní vyobrazení bitvy u Waterloo. Na mnoho jeho současníků zapůsobila zuřivá bitevní vřava, kterou Clennell obrazově zachytil.
Hrabě z Bridgewateru Clennella následně pověřil namalováním obrazu, který znamenal začátek konce. Samotný obraz měl na plátně zachytit hosty slavnostního banketu. Clennell tak vytvořil portréty jednotlivých účastníků, například pruského krále. Podle legendy ho přípravné práce velmi oslabily. Kvůli fyzickému a emocionálnímu vypětí pomalu přicházel o rozum. Další roky svého života proto strávil v blázinci. Zde se nadále věnoval umění a během této doby vzniklo velké množství dřevorytů a kreseb. Ze své duševní nemoci se až do své smrti nevyléčil. Dodnes je považován za jednoho z nejlepších Bewickových žáků. Jeho velký potenciál byl patrný i jako malíře akvarelů, ale jeho nemoc jej zastavila. Jeho obrazy se vyznačují velkým smyslem pro detail. Luke Clennell dokázal oživit krajiny a scény každodenního života.
Luke Clennell byl považován za jednoho z nejlepších anglických dřevorytců a malířů. Proslavil se mimo jiné svými ilustracemi básní Williama Falconera. Vyrůstal jako syn farmáře a v mládí se vyučil koželuhem u svého strýce. V této fázi se projevil jeho talent pro kreslení a upevnila se jeho láska k umění. K jeho kresbám se dostal šlechtic díky náhodě. Tak se dostal ke svému novému učiteli, Thomas Bewick, vynálezci dřevorytů. Sedm let zůstal u Bewicka a učil se dřevoryt od základů.
Po vyučení se mladý Clennell vrátil do anglického hlavního města. Oženil se s dcerou známého rytce a nějakou dobu se věnoval zručným knižním ilustracím. Začaly ho zajímat i jiné druhy umění. Po roce 1810 se tedy Luke Clennell věnoval akvarelové malbě. Malba brzy téměř zcela nahradila dřevoryt. Jeho kresby a malby umožnily nahlédnout do Anglie počátku 19. století. Ve svých dílech dokázal realisticky a zároveň romanticky ztvárnit výjevy, z nichž některé byly všední. Velkou pozornost mu přineslo zejména jeho vlastní vyobrazení bitvy u Waterloo. Na mnoho jeho současníků zapůsobila zuřivá bitevní vřava, kterou Clennell obrazově zachytil.
Hrabě z Bridgewateru Clennella následně pověřil namalováním obrazu, který znamenal začátek konce. Samotný obraz měl na plátně zachytit hosty slavnostního banketu. Clennell tak vytvořil portréty jednotlivých účastníků, například pruského krále. Podle legendy ho přípravné práce velmi oslabily. Kvůli fyzickému a emocionálnímu vypětí pomalu přicházel o rozum. Další roky svého života proto strávil v blázinci. Zde se nadále věnoval umění a během této doby vzniklo velké množství dřevorytů a kreseb. Ze své duševní nemoci se až do své smrti nevyléčil. Dodnes je považován za jednoho z nejlepších Bewickových žáků. Jeho velký potenciál byl patrný i jako malíře akvarelů, ale jeho nemoc jej zastavila. Jeho obrazy se vyznačují velkým smyslem pro detail. Luke Clennell dokázal oživit krajiny a scény každodenního života.
Stránka 1 / 1