Na konci 18. století už Osmanská říše, domácí moc muslimského "vládce všech věřících" s dnešním Tureckem jako svým srdcem, nebyla protikřesťanským přízrakem minulých staletí - od porážky u Vídně v roce 1683 se tato obrovská říše začala vojensky, morálně i politicky rozpadat. Přesto zůstávala pro většinu Evropanů podivným, exotickým světem, o němž kolovalo více pověstí a legend než faktů. Zprávy z "Turecka" podávalo slovem i obrazem jen několik současníků, mezi nimiž byl i malíř, kreslíř a ilustrátor Luigi Mayer.
Luigi Mayer byl prakticky předurčen k tomu, aby se díval za kulturní obzor: jak prozrazuje jeho jméno, byl synem italské matky a německého otce. Narodil se v Římě roku 1755, vyučil se u proslulého rytce Piranesiho a kreslil antické památky na ostrově Sicílie. Jeho patronem byl Ferdinand, král neapolský (kterému Sicílie patřila až do roku 1869).
V roce 1776 zahájil Mayer svou druhou kariéru: V Istanbulu našel spojení s tehdejším britským velvyslancem u "Vysoké brány" sirem Robertem Ainsliem, který od té doby financoval jeho vzdělávací a pracovní cesty napříč celou Osmanskou říší - spojené s úkolem poskytovat velvyslanci dojmy. Ainslie byl nejen kariérní diplomat, ale také se velmi zajímal o Osmanskou říši. A tak Luigi Mayer cestoval téměř šestnáct let, až do roku 1792, po tak rozmanitých krajinách, jako je Egypt, Bulharsko, Palestina, Rhodos, Rumunsko, Sýrie nebo Kypr - všechny tyto země totiž tehdy ještě podléhaly sultánovi v Konstantinopoli. Bulharsko a Rumunsko byly mimochodem na trase Ainslieho cesty domů do Anglie.
Mayerovy obrazy a kresby z Orientu se od roku 1800 staly v Británii velmi populární - snad proto, že "Turci" byli dočasně součástí anglických spojenců proti Napoleonovi -, byly "litografovány" a vydávány jako ilustrované knihy s poznámkami ve třech různých jazycích: Angličtina, němčina a italština. Právě díky těmto poznámkám se Mayerova sbírka stala bestsellerem, protože bez vysvětlivek by některé ilustrace zůstaly divákovi cizí. Mayer totiž nemaloval jen chrámy, paláce nebo mešity. Zabýval se také každodenním životem obyčejných lidí, jejich kroji a společenskými zvyky, včetně zaměstnání a řemesel.
Mayer zemřel v roce 1803 ve věku 48 let; náročný život na cestách si zřejmě vybral svou daň. O rok dříve ukončil sir Robert Ainslie svou politickou kariéru jako poslanec za hrabství Somerset. Mayerovy obrazy se nacházejí v muzeích různých zemí, jeho sbírka kreseb je nyní uložena v Britském muzeu.
Na konci 18. století už Osmanská říše, domácí moc muslimského "vládce všech věřících" s dnešním Tureckem jako svým srdcem, nebyla protikřesťanským přízrakem minulých staletí - od porážky u Vídně v roce 1683 se tato obrovská říše začala vojensky, morálně i politicky rozpadat. Přesto zůstávala pro většinu Evropanů podivným, exotickým světem, o němž kolovalo více pověstí a legend než faktů. Zprávy z "Turecka" podávalo slovem i obrazem jen několik současníků, mezi nimiž byl i malíř, kreslíř a ilustrátor Luigi Mayer.
Luigi Mayer byl prakticky předurčen k tomu, aby se díval za kulturní obzor: jak prozrazuje jeho jméno, byl synem italské matky a německého otce. Narodil se v Římě roku 1755, vyučil se u proslulého rytce Piranesiho a kreslil antické památky na ostrově Sicílie. Jeho patronem byl Ferdinand, král neapolský (kterému Sicílie patřila až do roku 1869).
V roce 1776 zahájil Mayer svou druhou kariéru: V Istanbulu našel spojení s tehdejším britským velvyslancem u "Vysoké brány" sirem Robertem Ainsliem, který od té doby financoval jeho vzdělávací a pracovní cesty napříč celou Osmanskou říší - spojené s úkolem poskytovat velvyslanci dojmy. Ainslie byl nejen kariérní diplomat, ale také se velmi zajímal o Osmanskou říši. A tak Luigi Mayer cestoval téměř šestnáct let, až do roku 1792, po tak rozmanitých krajinách, jako je Egypt, Bulharsko, Palestina, Rhodos, Rumunsko, Sýrie nebo Kypr - všechny tyto země totiž tehdy ještě podléhaly sultánovi v Konstantinopoli. Bulharsko a Rumunsko byly mimochodem na trase Ainslieho cesty domů do Anglie.
Mayerovy obrazy a kresby z Orientu se od roku 1800 staly v Británii velmi populární - snad proto, že "Turci" byli dočasně součástí anglických spojenců proti Napoleonovi -, byly "litografovány" a vydávány jako ilustrované knihy s poznámkami ve třech různých jazycích: Angličtina, němčina a italština. Právě díky těmto poznámkám se Mayerova sbírka stala bestsellerem, protože bez vysvětlivek by některé ilustrace zůstaly divákovi cizí. Mayer totiž nemaloval jen chrámy, paláce nebo mešity. Zabýval se také každodenním životem obyčejných lidí, jejich kroji a společenskými zvyky, včetně zaměstnání a řemesel.
Mayer zemřel v roce 1803 ve věku 48 let; náročný život na cestách si zřejmě vybral svou daň. O rok dříve ukončil sir Robert Ainslie svou politickou kariéru jako poslanec za hrabství Somerset. Mayerovy obrazy se nacházejí v muzeích různých zemí, jeho sbírka kreseb je nyní uložena v Britském muzeu.
Stránka 1 / 2