Josse de Momper (v mnoha záznamech také Joos de Momper) byl belgický malíř a obchodník s uměním z Antverp. Jeho otec Bartoloměj de Momper, který se věnoval stejnému povolání, byl jeho učitelem - jeho dědeček a pradědeček byli také malíři. V pouhých 17 letech se Josse stal členem malířského cechu v Antverpách, cechu svatého Lukáše, a nakonec se v 37 letech stal děkanem a členem představenstva. Se svou ženou Elisabeth Gobyn měl deset dětí, z nichž tři se rovněž věnovaly povolání svého otce. Nejznámějším ze synů byl Philippe de Momper, kterého Josse vychovával.
Josse byl mezi svými uměleckými současníky vysoce ceněn, ve svém ateliéru vychoval také řadu žáků, například malíře Louis de Caullery. Kolem roku 1580 je zaznamenána de Mompersova cesta do Itálie, jeho dílem jsou údajně i fresky v římském kostele San Vitale a italské vlivy jsou patrné i na jeho obrazech. Jeho styl malby krajin je označován jako vlámský kolorit, který zahrnuje červenohnědé popředí, žlutozelený střed a šedomodře malovanou zadní část. V těchto barevných odstínech převažují teplé tóny v popředí a studené v pozadí. Josse několikrát spolupracoval s velikány jako Jan Brueghel dem Älteren, Jan Brueghel dem Jüngeren nebo Peeter Snayers, známými svými scénami z bitevního pole. Říká se, že de Momper maloval krajiny a ostatní stafáž. Krajinné motivy zahrnovaly fantaskní i realistické krajiny. Hlavním motivem de Mompera jsou jistě krajiny. Ve svých dřívějších uměleckých dílech byl silně inspirován holandským renesančním malířem Pieterem Bruegelem starším a Paul Bril, rovněž Holanďanem. Tato díla zobrazují především světové krajiny v manýristickém stylu, později se jeho náměty stávají rozmanitějšími a vytváří kopce, údolí a zimní krajiny. Důraz je však i nadále kladen na horské a mořské krajiny. Finančně to prý de Momper neměl snadné, ale jeho pověst ho prý dokonce přiměla k tomu, že nechal Isabelu Španělskou, arcivévodkyni a guvernérku Španělského Nizozemí, napsat omluvný dopis za své dluhy a poslat ho antverpskému magistrátu.
De Momper však přešel od manýrismu k naturalismu a stal se jedním z nejslavnějších nizozemských krajinářů. Dodnes se dochovalo 500 jeho děl, z nichž jen velmi málo je signováno a datováno (to často vedlo k nedorozuměním a falešným atribucím). Mezi nejznámější obrazy patří "Horská krajina", "Zimní krajina", "Alpská krajina", "Babylonská věž" a "Horská krajina s poutníky na cestě". Ten byl namalován ve spolupráci s Janem Brueghelem starším. Mnohé ze spoluprací s Brueghelem mají dnes hodnotu desítek tisíc eur. Jeho díla se nacházejí mimo jiné v Muzeu Herzoga Antona Ulricha v Braunschweigu, v hamburské Kunsthalle a v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
Josse de Momper (v mnoha záznamech také Joos de Momper) byl belgický malíř a obchodník s uměním z Antverp. Jeho otec Bartoloměj de Momper, který se věnoval stejnému povolání, byl jeho učitelem - jeho dědeček a pradědeček byli také malíři. V pouhých 17 letech se Josse stal členem malířského cechu v Antverpách, cechu svatého Lukáše, a nakonec se v 37 letech stal děkanem a členem představenstva. Se svou ženou Elisabeth Gobyn měl deset dětí, z nichž tři se rovněž věnovaly povolání svého otce. Nejznámějším ze synů byl Philippe de Momper, kterého Josse vychovával.
Josse byl mezi svými uměleckými současníky vysoce ceněn, ve svém ateliéru vychoval také řadu žáků, například malíře Louis de Caullery. Kolem roku 1580 je zaznamenána de Mompersova cesta do Itálie, jeho dílem jsou údajně i fresky v římském kostele San Vitale a italské vlivy jsou patrné i na jeho obrazech. Jeho styl malby krajin je označován jako vlámský kolorit, který zahrnuje červenohnědé popředí, žlutozelený střed a šedomodře malovanou zadní část. V těchto barevných odstínech převažují teplé tóny v popředí a studené v pozadí. Josse několikrát spolupracoval s velikány jako Jan Brueghel dem Älteren, Jan Brueghel dem Jüngeren nebo Peeter Snayers, známými svými scénami z bitevního pole. Říká se, že de Momper maloval krajiny a ostatní stafáž. Krajinné motivy zahrnovaly fantaskní i realistické krajiny. Hlavním motivem de Mompera jsou jistě krajiny. Ve svých dřívějších uměleckých dílech byl silně inspirován holandským renesančním malířem Pieterem Bruegelem starším a Paul Bril, rovněž Holanďanem. Tato díla zobrazují především světové krajiny v manýristickém stylu, později se jeho náměty stávají rozmanitějšími a vytváří kopce, údolí a zimní krajiny. Důraz je však i nadále kladen na horské a mořské krajiny. Finančně to prý de Momper neměl snadné, ale jeho pověst ho prý dokonce přiměla k tomu, že nechal Isabelu Španělskou, arcivévodkyni a guvernérku Španělského Nizozemí, napsat omluvný dopis za své dluhy a poslat ho antverpskému magistrátu.
De Momper však přešel od manýrismu k naturalismu a stal se jedním z nejslavnějších nizozemských krajinářů. Dodnes se dochovalo 500 jeho děl, z nichž jen velmi málo je signováno a datováno (to často vedlo k nedorozuměním a falešným atribucím). Mezi nejznámější obrazy patří "Horská krajina", "Zimní krajina", "Alpská krajina", "Babylonská věž" a "Horská krajina s poutníky na cestě". Ten byl namalován ve spolupráci s Janem Brueghelem starším. Mnohé ze spoluprací s Brueghelem mají dnes hodnotu desítek tisíc eur. Jeho díla se nacházejí mimo jiné v Muzeu Herzoga Antona Ulricha v Braunschweigu, v hamburské Kunsthalle a v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
Stránka 1 / 1