James John Wilson Carmichael se narodil v roce 1799 v Newcastle upon Tyne na severovýchodě Anglie. Jeho zájem o mořeplavbu byl možná způsoben tím, že jeho otec byl tesař, který se specializoval na stavbu lodí. Carmichael šel ve stopách svého otce a vyučil se stejnému řemeslu. K moři ho to táhlo už v mládí a několik let strávil na dopravní lodi v oblasti Portugalska a Španělska. Poté pracoval v Newcastlu pro tesařskou firmu Farrington & Bros, která se zabývala také stavbou lodí. Už tehdy Carmichael objevil svůj zájem a talent pro malování. A Farringtonovi mu dali jeho první krabici s barvami.
Carmichaelovi bylo pouhých 23 let, když si otevřel studio ve svém rodném městě. Thomas Miles Richardson Senior, krajinář, pracoval také ve stejném ateliéru. Hned vedle se nacházela galerie Northern Academy of Arts, kde Carmichael vystavoval mnoho svých obrazů. Maloval olejovými barvami a akvarely. Jeho oblíbený předmět: lodě. Carmichaelovy obrazy se vyznačují zářivým leskem a úžasnou trojrozměrností. Obloha obvykle dominuje, někdy je jasná, slunečná a přívětivá, jindy ji hrozivě zatahuje procházející pás mraků nebo je plná prachu z vybuchujících děl. Hrdé fregaty s plachtami vlajícími ve větru klidně kotví v zátokách a plují po klidných vodách, pak zase odvážně čelí temným vlnám a zuřícím bouřím. Nebo spolu válčí. V pozadí se nezřídka zvedá kopec, na němž trůní impozantní stavba, pevnost nebo maják, zahalený lehkým oparem.
Carmichael si však oblíbil i krajiny daleko od pobřeží: idylické vesnické uličky, zalesněné parky, viadukty a mosty, katedrály a městská panoramata. Nakonec namaloval loď kostela svatého Petra v rodném Newcastlu, jemně osvětlenou slunečním světlem pronikajícím okny. Člověk by skoro věřil, že se v něm sám ocitl, tak reálná a živá je scenérie. Carmichael čerpal inspiraci ze svých rozsáhlých cest po Itálii a Holandsku, kde maloval také obchodní lodě v přístavech a u pobřeží. V roce 1847 se přestěhoval z Newcastlu do Londýna a od té doby vystavoval své obrazy ve významných galeriích, například v Royal Academy a Society of British Artists. Jeho ateliér se nacházel v londýnské čtvrti Chelsea, kde žilo mnoho viktoriánských malířů, včetně J.M.W. Turner.
Carmichael pracoval pro tehdejší anglický týdeník Illustrated London News. V roce 1954 byl například vyslán do Pobaltí, aby namaloval scény z krymské války. Carmichael však na svých obrazech zachytil i příjemnější okamžiky. Působivě například ztvárnil námořní scénu, v níž britský badatel James Clark Ross podnikl výpravu do Antarktidy. Ve věku téměř 70 let se Carmichael natrvalo přestěhoval do Scarborough nedaleko Newcastlu, kde strávil svůj důchod a nakonec v roce 1868 zemřel. Jeho obrazy můžete obdivovat v různých galeriích v Londýně a Newcastlu.
James John Wilson Carmichael se narodil v roce 1799 v Newcastle upon Tyne na severovýchodě Anglie. Jeho zájem o mořeplavbu byl možná způsoben tím, že jeho otec byl tesař, který se specializoval na stavbu lodí. Carmichael šel ve stopách svého otce a vyučil se stejnému řemeslu. K moři ho to táhlo už v mládí a několik let strávil na dopravní lodi v oblasti Portugalska a Španělska. Poté pracoval v Newcastlu pro tesařskou firmu Farrington & Bros, která se zabývala také stavbou lodí. Už tehdy Carmichael objevil svůj zájem a talent pro malování. A Farringtonovi mu dali jeho první krabici s barvami.
Carmichaelovi bylo pouhých 23 let, když si otevřel studio ve svém rodném městě. Thomas Miles Richardson Senior, krajinář, pracoval také ve stejném ateliéru. Hned vedle se nacházela galerie Northern Academy of Arts, kde Carmichael vystavoval mnoho svých obrazů. Maloval olejovými barvami a akvarely. Jeho oblíbený předmět: lodě. Carmichaelovy obrazy se vyznačují zářivým leskem a úžasnou trojrozměrností. Obloha obvykle dominuje, někdy je jasná, slunečná a přívětivá, jindy ji hrozivě zatahuje procházející pás mraků nebo je plná prachu z vybuchujících děl. Hrdé fregaty s plachtami vlajícími ve větru klidně kotví v zátokách a plují po klidných vodách, pak zase odvážně čelí temným vlnám a zuřícím bouřím. Nebo spolu válčí. V pozadí se nezřídka zvedá kopec, na němž trůní impozantní stavba, pevnost nebo maják, zahalený lehkým oparem.
Carmichael si však oblíbil i krajiny daleko od pobřeží: idylické vesnické uličky, zalesněné parky, viadukty a mosty, katedrály a městská panoramata. Nakonec namaloval loď kostela svatého Petra v rodném Newcastlu, jemně osvětlenou slunečním světlem pronikajícím okny. Člověk by skoro věřil, že se v něm sám ocitl, tak reálná a živá je scenérie. Carmichael čerpal inspiraci ze svých rozsáhlých cest po Itálii a Holandsku, kde maloval také obchodní lodě v přístavech a u pobřeží. V roce 1847 se přestěhoval z Newcastlu do Londýna a od té doby vystavoval své obrazy ve významných galeriích, například v Royal Academy a Society of British Artists. Jeho ateliér se nacházel v londýnské čtvrti Chelsea, kde žilo mnoho viktoriánských malířů, včetně J.M.W. Turner.
Carmichael pracoval pro tehdejší anglický týdeník Illustrated London News. V roce 1954 byl například vyslán do Pobaltí, aby namaloval scény z krymské války. Carmichael však na svých obrazech zachytil i příjemnější okamžiky. Působivě například ztvárnil námořní scénu, v níž britský badatel James Clark Ross podnikl výpravu do Antarktidy. Ve věku téměř 70 let se Carmichael natrvalo přestěhoval do Scarborough nedaleko Newcastlu, kde strávil svůj důchod a nakonec v roce 1868 zemřel. Jeho obrazy můžete obdivovat v různých galeriích v Londýně a Newcastlu.
Stránka 1 / 3