John William Godward to pravděpodobně neměl v dětství příliš jednoduché, panovačné způsoby jeho rodičů z něj udělaly uzavřeného a uzavřeného člověka. Také jeho volba povolání umělce se nelíbila rodině londýnského úředníka. Godward studoval kresbu architektury, jeho mecenášem se stal malíř a kreslíř Sir Lawrence Alma Tadema, a tak mohl od roku 1887 vystavovat některá svá díla na Královské akademii umění. Následovala Královská společnost britských umělců a v roce 1889 Pařížský salon.
Godward patřil k neoklasicistním malířům viktoriánské éry, jeho styl ovlivnila klasická architektura, antický Řím, nehybné krajiny a mramorové stavby. Silný vliv na něj měl i jeho patron, zlé jazyky vidí Godwarda pouze jako Alma-Tademova žáka. Mezi jeho motivy patří klasické architektonické portréty a pózování žen v klasických oděvech; kresby aktů a polonahých žen se objevují méně často, ale vyskytují se, jako například na obraze "V tepidáriu". Pokud jde o oblečení, kostýmy a architekturu, Godward si potrpěl na detaily a autenticitu, a proto strávil spoustu času výzkumem. Jedním z jeho nejslavnějších děl je "Dolce far Niente". Godward často vytvářel několik verzí svých děl, z této existují tři, verzi z roku 1904 zakoupila broadwayská hvězda Andrew Lloyd Webber do své soukromé sbírky. Patří sem i jeho pravděpodobně nejslavnější dílo "Sweet Nothings". Jeho barevná paleta, zejména u ženských témat, je obvykle výrazná a pestrá. Díky krásným ženám v klasickém prostředí a svému technickému mistrovství si Godward udělal jméno. Vedl také malířskou dílnu v Londýně.
Godward si během svého života zamiloval také Itálii, kterou údajně poprvé navštívil v roce 1905. V roce 1912 se tam Godward přestěhoval s jedním ze svých modelů, poté rodina přerušila kontakty. Dlouhá léta žil v Římě na pozemku vily Strohl-Fern, kde si od mecenáše umění pronajímalo ateliéry mnoho slavných umělců. Během svého téměř desetiletého pobytu vytvořil mimo jiné "Belvedér". Několikrát prý pobýval i na Capri. Na začátku 20. let se ze zdravotních důvodů usadil zpět v Anglii. O něco později zemřel na sebevraždu, načež jeho rodina spálila všechny jeho fotografie a dokumenty. V dopise na rozloučenou Godward údajně napsal, že svět není dost velký pro něj a Pabla Picassa. V době přelomu k modernímu umění a kubismu považoval Godward své dílo za zastaralé, bral méně a propadal depresím. Dnes jsou všeobecně známá jeho díla inspirovaná řecko-římskou malbou a historií.
John William Godward to pravděpodobně neměl v dětství příliš jednoduché, panovačné způsoby jeho rodičů z něj udělaly uzavřeného a uzavřeného člověka. Také jeho volba povolání umělce se nelíbila rodině londýnského úředníka. Godward studoval kresbu architektury, jeho mecenášem se stal malíř a kreslíř Sir Lawrence Alma Tadema, a tak mohl od roku 1887 vystavovat některá svá díla na Královské akademii umění. Následovala Královská společnost britských umělců a v roce 1889 Pařížský salon.
Godward patřil k neoklasicistním malířům viktoriánské éry, jeho styl ovlivnila klasická architektura, antický Řím, nehybné krajiny a mramorové stavby. Silný vliv na něj měl i jeho patron, zlé jazyky vidí Godwarda pouze jako Alma-Tademova žáka. Mezi jeho motivy patří klasické architektonické portréty a pózování žen v klasických oděvech; kresby aktů a polonahých žen se objevují méně často, ale vyskytují se, jako například na obraze "V tepidáriu". Pokud jde o oblečení, kostýmy a architekturu, Godward si potrpěl na detaily a autenticitu, a proto strávil spoustu času výzkumem. Jedním z jeho nejslavnějších děl je "Dolce far Niente". Godward často vytvářel několik verzí svých děl, z této existují tři, verzi z roku 1904 zakoupila broadwayská hvězda Andrew Lloyd Webber do své soukromé sbírky. Patří sem i jeho pravděpodobně nejslavnější dílo "Sweet Nothings". Jeho barevná paleta, zejména u ženských témat, je obvykle výrazná a pestrá. Díky krásným ženám v klasickém prostředí a svému technickému mistrovství si Godward udělal jméno. Vedl také malířskou dílnu v Londýně.
Godward si během svého života zamiloval také Itálii, kterou údajně poprvé navštívil v roce 1905. V roce 1912 se tam Godward přestěhoval s jedním ze svých modelů, poté rodina přerušila kontakty. Dlouhá léta žil v Římě na pozemku vily Strohl-Fern, kde si od mecenáše umění pronajímalo ateliéry mnoho slavných umělců. Během svého téměř desetiletého pobytu vytvořil mimo jiné "Belvedér". Několikrát prý pobýval i na Capri. Na začátku 20. let se ze zdravotních důvodů usadil zpět v Anglii. O něco později zemřel na sebevraždu, načež jeho rodina spálila všechny jeho fotografie a dokumenty. V dopise na rozloučenou Godward údajně napsal, že svět není dost velký pro něj a Pabla Picassa. V době přelomu k modernímu umění a kubismu považoval Godward své dílo za zastaralé, bral méně a propadal depresím. Dnes jsou všeobecně známá jeho díla inspirovaná řecko-římskou malbou a historií.
Stránka 1 / 2