O anglickém umělci Johnu Harrisovi Valdovi toho příliš mnoho nevíme. Slavnějším členem rodiny byl určitě jeho otec John Harris Valda starší, viktoriánský malíř. Studoval u Johna Millaise a dosáhl takového mistrovství, že mu bylo později dovoleno vytvořit i portrét Eduarda VII. Každopádně otcovo řemeslo vydělalo londýnské rodině dostatek peněz, aby mohla strávit delší čas v Itálii a Rakousku, kde si užívala a studovala umění a kulturu. Tyto zahraniční pobyty měly na chlapce Jana silný vliv: návštěvy muzeí a výstav mezi Římem a Vídní posílily jeho touhu jít v uměleckých šlépějích svého seniora.
Mladý Harris Valda se však nechtěl stát pouze umělcem, ale chtěl zanechat stopu ve světě umění i jako učitel. A tak si v roce 1895, ve svých pouhých 21 letech, otevřel svou první uměleckou školu. Ne sám, ale ve spolupráci s Ernestem Georgem Entwistlem. A nebyla to jen umělecká škola, ale podle jeho vlastního přiznání první v Británii, kde se vyučovala časopisecká ilustrace. V době, kdy byla fotografie ještě velmi drahá a složitá, potřebovaly noviny, časopisy a magazíny vždy dobré ilustrace ke svým článkům. Škola byla velmi oblíbená. Bohužel partnerství mezi Harrisem Valdou a Entwistlem nebylo tak úspěšné a po několika letech se rozpadlo.
Harris Valda, který si díky škole našel i vlastní uměleckou identitu, sám pracoval jako ilustrátor pro tištěné publikace. Během své práce se seznámil s Edwinem Drewem, novinářem a básníkem. Nějakou dobu s ním a jeho ženou Annie žil v St.Pancras - umělecky plodná trojice. Vzájemně se inspirovali. Když se však John po několika letech oženil s Olive Perryovou, nastal čas založit si vlastní domácnost. Konečně na to měl peníze. Mezitím se mu pravidelně věnovaly časopisy jako "Pearson's", "English Illustrated" nebo "Lady's Realm". Vedle toho si našel čas i na návrhy knižních obálek, především pro nakladatelství Chatto & Windus.
Jeho nejproduktivnějším obdobím však byla určitě 20. léta 20. století. Harold Twyman, redaktor časopisu Union Jack, ho požádal, aby obálku a také vnitřní stranu obohatil ilustracemi k příběhům Sextona Blakea. A to Harris Valda dělal dalších deset let. Jeden z největších úspěchů však zaznamenal jako ilustrátor komiksové série "Film Fun", která se točila mimo jiné kolem westernového hrdiny Bucka Jonese.
O anglickém umělci Johnu Harrisovi Valdovi toho příliš mnoho nevíme. Slavnějším členem rodiny byl určitě jeho otec John Harris Valda starší, viktoriánský malíř. Studoval u Johna Millaise a dosáhl takového mistrovství, že mu bylo později dovoleno vytvořit i portrét Eduarda VII. Každopádně otcovo řemeslo vydělalo londýnské rodině dostatek peněz, aby mohla strávit delší čas v Itálii a Rakousku, kde si užívala a studovala umění a kulturu. Tyto zahraniční pobyty měly na chlapce Jana silný vliv: návštěvy muzeí a výstav mezi Římem a Vídní posílily jeho touhu jít v uměleckých šlépějích svého seniora.
Mladý Harris Valda se však nechtěl stát pouze umělcem, ale chtěl zanechat stopu ve světě umění i jako učitel. A tak si v roce 1895, ve svých pouhých 21 letech, otevřel svou první uměleckou školu. Ne sám, ale ve spolupráci s Ernestem Georgem Entwistlem. A nebyla to jen umělecká škola, ale podle jeho vlastního přiznání první v Británii, kde se vyučovala časopisecká ilustrace. V době, kdy byla fotografie ještě velmi drahá a složitá, potřebovaly noviny, časopisy a magazíny vždy dobré ilustrace ke svým článkům. Škola byla velmi oblíbená. Bohužel partnerství mezi Harrisem Valdou a Entwistlem nebylo tak úspěšné a po několika letech se rozpadlo.
Harris Valda, který si díky škole našel i vlastní uměleckou identitu, sám pracoval jako ilustrátor pro tištěné publikace. Během své práce se seznámil s Edwinem Drewem, novinářem a básníkem. Nějakou dobu s ním a jeho ženou Annie žil v St.Pancras - umělecky plodná trojice. Vzájemně se inspirovali. Když se však John po několika letech oženil s Olive Perryovou, nastal čas založit si vlastní domácnost. Konečně na to měl peníze. Mezitím se mu pravidelně věnovaly časopisy jako "Pearson's", "English Illustrated" nebo "Lady's Realm". Vedle toho si našel čas i na návrhy knižních obálek, především pro nakladatelství Chatto & Windus.
Jeho nejproduktivnějším obdobím však byla určitě 20. léta 20. století. Harold Twyman, redaktor časopisu Union Jack, ho požádal, aby obálku a také vnitřní stranu obohatil ilustracemi k příběhům Sextona Blakea. A to Harris Valda dělal dalších deset let. Jeden z největších úspěchů však zaznamenal jako ilustrátor komiksové série "Film Fun", která se točila mimo jiné kolem westernového hrdiny Bucka Jonese.
Stránka 1 / 3