Na jaře roku 1582 přivítalo město Antverpy budoucího malířského virtuosa Jacoba van Hulsdoncka. Kolébka mladého Jacoba, kolébaná mírnými větry nedaleké řeky Šeldy, stála v srdci města známého svou vzkvétající uměleckou scénou. Osud však zavál rodinu van Hulsdonckových do malebného městečka Middelburg, kde Jacob strávil svá formativní léta. Navzdory nejasnostem ohledně jeho vzdělání zůstává v platnosti domněnka, že se svému řemeslu naučil v proslulém Bosschaertově ateliéru. A přestože mezi ním a jeho rodištěm leželo moře, volání domova nešlo ignorovat. Vrátil se tedy jako vyučený mistr a v roce 1608 byl přijat do prestižního cechu svatého Lukáše v Antverpách.
Díla vzniklá pod Hulsdonckovou citlivou rukou jsou zářivými ódami na prostotu každodenního života. Zajímaly ho zdánlivě obyčejné věci: mísa s ovocem, skromná svačina nebo voňavá květinová kompozice. Smyslnost jeho obrazů diváka uchvacovala a vytvářela prostor pro tiché zamyšlení a úctu k prostým radostem života. Je to jako dívat se Hulsdonckovýma očima a prožívat svět v celé jeho intimitě a jednoduchosti. Jeho schopnost povznést každodennost zanechala nezaměnitelný vliv na umění zátiší a formovala generace umělců, kteří ho následovali.
Svět Jacoba van Hulsdocka je tichý svět, kde krása života září v každém detailu. V jeho œuvre najdeme prostý sýr na stole i exotické ovoce třpytící se jako drahokamy v čínských miskách. V jemnosti okvětního lístku a preciznosti stonku se projevuje jeho hluboká úcta k životu. Jeho umění nás učí dívat se na svět otevřenýma očima a vidět krásu v obyčejných věcech. A přestože nás opustil v roce 1647, jeho díla žijí dál a připomínají nám pomíjivý, ale věčný zázrak života.
Na jaře roku 1582 přivítalo město Antverpy budoucího malířského virtuosa Jacoba van Hulsdoncka. Kolébka mladého Jacoba, kolébaná mírnými větry nedaleké řeky Šeldy, stála v srdci města známého svou vzkvétající uměleckou scénou. Osud však zavál rodinu van Hulsdonckových do malebného městečka Middelburg, kde Jacob strávil svá formativní léta. Navzdory nejasnostem ohledně jeho vzdělání zůstává v platnosti domněnka, že se svému řemeslu naučil v proslulém Bosschaertově ateliéru. A přestože mezi ním a jeho rodištěm leželo moře, volání domova nešlo ignorovat. Vrátil se tedy jako vyučený mistr a v roce 1608 byl přijat do prestižního cechu svatého Lukáše v Antverpách.
Díla vzniklá pod Hulsdonckovou citlivou rukou jsou zářivými ódami na prostotu každodenního života. Zajímaly ho zdánlivě obyčejné věci: mísa s ovocem, skromná svačina nebo voňavá květinová kompozice. Smyslnost jeho obrazů diváka uchvacovala a vytvářela prostor pro tiché zamyšlení a úctu k prostým radostem života. Je to jako dívat se Hulsdonckovýma očima a prožívat svět v celé jeho intimitě a jednoduchosti. Jeho schopnost povznést každodennost zanechala nezaměnitelný vliv na umění zátiší a formovala generace umělců, kteří ho následovali.
Svět Jacoba van Hulsdocka je tichý svět, kde krása života září v každém detailu. V jeho œuvre najdeme prostý sýr na stole i exotické ovoce třpytící se jako drahokamy v čínských miskách. V jemnosti okvětního lístku a preciznosti stonku se projevuje jeho hluboká úcta k životu. Jeho umění nás učí dívat se na svět otevřenýma očima a vidět krásu v obyčejných věcech. A přestože nás opustil v roce 1647, jeho díla žijí dál a připomínají nám pomíjivý, ale věčný zázrak života.
Stránka 1 / 1