V třpytivých stínech starověkého Japonska, kde se tradice prolínaly s inovacemi, se Hirošige II. stal mistrem umění ukiyo-e. Když se v roce 1826 narodil, nikdo nemohl tušit, po jakých stopách se vydá a jaké legendy zvěční. Hluboce zakořeněný ve zlatém věku umění ukiyo-e převzal nejen umělecký styl, ale také slavné jméno svého mistra, Hiroshige. Stalo se tak po mistrově smrti v roce 1858 a Hirošige II. tento svazek zpečetil sňatkem s Hirošigeho dcerou.
V raných tvůrčích letech se v jeho dílech tak věrně odrážel jemný podpis mistra, že si je často pletli i badatelé. U grafik z této doby je proto někdy obtížné rozhodnout, zda pocházejí z ruky Hirošigeho, nebo Hirošigeho II. To svědčí o nesmírném talentu Hirošigeho II, který dokázal vytvořit tak působivá díla, jež se tolik podobala jeho učiteli. Přes tuto podobnost však svým dílům vtiskl i osobitý rukopis. Po rozpadu manželství se v roce 1865 přestěhoval z Eda do Jokohamy a přizpůsobil si zvučné jméno Kisai Risshō. V těchto letech spolupracoval s dalšími velmistry, jako byl Kunisada, a věnoval se také dekorování vývozních předmětů, což svědčí o jeho přizpůsobivosti a širokém uměleckém záběru.
Přestože Hirošige II. zemřel v pouhých 44 letech v roce 1869, zanechal po sobě odkaz, který je dodnes živý v uměleckých tiscích reprodukovaných naší společností. Tyto reprodukované umělecké tisky se snaží učinit zadost jeho genialitě a zachovat zlatý věk umění ukiyo-e pro další generace. Je fascinující, že zatímco Hirošige III, další žák velkého Hirošigeho, se také vydal vlastní cestou, byl to právě Hirošige II, kdo nejsilněji připomněl genialitu a složitost původního Hirošigeho.
V třpytivých stínech starověkého Japonska, kde se tradice prolínaly s inovacemi, se Hirošige II. stal mistrem umění ukiyo-e. Když se v roce 1826 narodil, nikdo nemohl tušit, po jakých stopách se vydá a jaké legendy zvěční. Hluboce zakořeněný ve zlatém věku umění ukiyo-e převzal nejen umělecký styl, ale také slavné jméno svého mistra, Hiroshige. Stalo se tak po mistrově smrti v roce 1858 a Hirošige II. tento svazek zpečetil sňatkem s Hirošigeho dcerou.
V raných tvůrčích letech se v jeho dílech tak věrně odrážel jemný podpis mistra, že si je často pletli i badatelé. U grafik z této doby je proto někdy obtížné rozhodnout, zda pocházejí z ruky Hirošigeho, nebo Hirošigeho II. To svědčí o nesmírném talentu Hirošigeho II, který dokázal vytvořit tak působivá díla, jež se tolik podobala jeho učiteli. Přes tuto podobnost však svým dílům vtiskl i osobitý rukopis. Po rozpadu manželství se v roce 1865 přestěhoval z Eda do Jokohamy a přizpůsobil si zvučné jméno Kisai Risshō. V těchto letech spolupracoval s dalšími velmistry, jako byl Kunisada, a věnoval se také dekorování vývozních předmětů, což svědčí o jeho přizpůsobivosti a širokém uměleckém záběru.
Přestože Hirošige II. zemřel v pouhých 44 letech v roce 1869, zanechal po sobě odkaz, který je dodnes živý v uměleckých tiscích reprodukovaných naší společností. Tyto reprodukované umělecké tisky se snaží učinit zadost jeho genialitě a zachovat zlatý věk umění ukiyo-e pro další generace. Je fascinující, že zatímco Hirošige III, další žák velkého Hirošigeho, se také vydal vlastní cestou, byl to právě Hirošige II, kdo nejsilněji připomněl genialitu a složitost původního Hirošigeho.
Stránka 1 / 1