Skoro to vypadá, jako by sebevědomí legendárního jmenovce tohoto umělce nějak proniklo hluboko do jeho genů. Hercules Brabazon Brabazonův životopis rozhodně patří k těm, které lze označit za oslnivé. Byl velmi zcestovalý a zanechal po sobě působivý soubor akvarelů, které ve svém celku představují jedinečný dokument 19. století.
Narodil se v rodině nižší britské šlechty a první dvě desetiletí svého života prožil ve výchově, která byla pro tehdejší dobu obvyklá u mladých aristokratů. Po studiu na dodnes legendární Harrow School následovaly vzdělávací pobyty v Ženevě a následné získání bakalářského titulu z matematiky. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že se mladý Herkules brzy osvobodí od úzkých vzorců a směrnic svého života. Na otcovu žádost, aby studoval práva, se doslova rozletí. Ze dne na den se odvrací od Anglie a vydává se studovat hudbu a umění do Říma. Během tří let se rozhořel spor o korespondenci s jeho otcem, který ho nakonec odstřihl. Ale právě v této chvíli se osud postaví na stranu mladého rebela z dobré rodiny. Předčasná bratrova smrt mu zajistí dědictví, které ho učiní finančně nezávislým a připraví mu půdu pro životní styl, který bude určovat i jeho práci.
Od této chvíle se Hercules Brabazon Brabazon věnuje studiu světa a umění a bezstarostně cestuje. Jen zřídkakdy se rozptyluje administrativními úkoly ve své vlasti a cestuje po Evropě a Africe. V jeho zavazadle je vždy krabička s inkoustem a papír. V průběhu desetiletí vytvořil tisíce listů, většinou malovaných s mohutným gestem Turnera, kterého celý život obdivoval. Teprve v pokročilém věku a na radu svého přítele Johna Singera Sargenta se začal dělit s veřejností o své mistrovství, které si během let osvojil. V době, kdy jsou jeho kresby poprvé vystaveny v New English Art Clubu, je mu již přes sedmdesát let. Lepší pozdě než nikdy, protože po této první výstavě následovala řada úspěšných samostatných výstav. Tento pozdní úspěch vedl krátce po jeho smrti k tomu, že se jeho díla dostala do světových muzeí a nyní jsou někdy dokonce k vidění vedle Turnerových obrazů, které ho tolik inspirovaly.
Skoro to vypadá, jako by sebevědomí legendárního jmenovce tohoto umělce nějak proniklo hluboko do jeho genů. Hercules Brabazon Brabazonův životopis rozhodně patří k těm, které lze označit za oslnivé. Byl velmi zcestovalý a zanechal po sobě působivý soubor akvarelů, které ve svém celku představují jedinečný dokument 19. století.
Narodil se v rodině nižší britské šlechty a první dvě desetiletí svého života prožil ve výchově, která byla pro tehdejší dobu obvyklá u mladých aristokratů. Po studiu na dodnes legendární Harrow School následovaly vzdělávací pobyty v Ženevě a následné získání bakalářského titulu z matematiky. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že se mladý Herkules brzy osvobodí od úzkých vzorců a směrnic svého života. Na otcovu žádost, aby studoval práva, se doslova rozletí. Ze dne na den se odvrací od Anglie a vydává se studovat hudbu a umění do Říma. Během tří let se rozhořel spor o korespondenci s jeho otcem, který ho nakonec odstřihl. Ale právě v této chvíli se osud postaví na stranu mladého rebela z dobré rodiny. Předčasná bratrova smrt mu zajistí dědictví, které ho učiní finančně nezávislým a připraví mu půdu pro životní styl, který bude určovat i jeho práci.
Od této chvíle se Hercules Brabazon Brabazon věnuje studiu světa a umění a bezstarostně cestuje. Jen zřídkakdy se rozptyluje administrativními úkoly ve své vlasti a cestuje po Evropě a Africe. V jeho zavazadle je vždy krabička s inkoustem a papír. V průběhu desetiletí vytvořil tisíce listů, většinou malovaných s mohutným gestem Turnera, kterého celý život obdivoval. Teprve v pokročilém věku a na radu svého přítele Johna Singera Sargenta se začal dělit s veřejností o své mistrovství, které si během let osvojil. V době, kdy jsou jeho kresby poprvé vystaveny v New English Art Clubu, je mu již přes sedmdesát let. Lepší pozdě než nikdy, protože po této první výstavě následovala řada úspěšných samostatných výstav. Tento pozdní úspěch vedl krátce po jeho smrti k tomu, že se jeho díla dostala do světových muzeí a nyní jsou někdy dokonce k vidění vedle Turnerových obrazů, které ho tolik inspirovaly.
Stránka 1 / 2