Hans Baldung byl německý malíř a grafik, považovaný za jednoho z nejtalentovanějších a nejúspěšnějších žáků Albrechta Dürera. Jeho celoživotní dílo zahrnuje 90 obrazů a oltářních obrazů, přibližně 350 kreseb a 180 knižních ilustrací. Baldung pocházel z rodiny intelektuálů a akademiků. Většina jeho příbuzných byli lékaři nebo právníci. Na svou dobu bylo poměrně neobvyklé, že se syn z čistě akademické rodiny věnoval umělecké kariéře. Hans Baldung byl vlastně jediným mužem v rodině, který neměl univerzitní vzdělání, a byl jedním z prvních německých umělců z čistě akademické rodiny. O jeho raném vzdělání je známo jen málo. Protože vyrůstal ve Štrasburku, předpokládá se, že jeho prvním učitelem musel být malíř z tohoto regionu.
Jak bylo v té době u tovaryšů zvykem, i Baldung začal své putování a opustil Štrasburk asi v 19 letech. Přestěhoval se do Norimberku a byl přijat do dílny Albrechta Dürera. Baldung začal rychle vstřebávat Dürerův vliv a po celý život je pojilo hluboké přátelství. Baldung pravděpodobně převzal vedení Dürerovy dílny v Norimberku, když se Dürer vydal na svou druhou cestu do Benátek. Z dokumentů vyplývá, že Dürer si na svou cestu vzal některé Baldungovy práce s sebou a prodával je pro něj. Právě během svého působení u Dürera dostal Baldung přezdívku Grien. Pravděpodobně proto, aby bylo snazší rozlišovat mezi různými umělci s křestním jménem Hans v dílně, jako byl Hans Schäufelein nebo Dürerův mladší bratr Hans. Později Baldung své obrazy podepisoval také iniciálami HGB. Historici se neshodují na důvodu této přezdívky. Někteří se domnívají, že to bylo kvůli jeho zvláštní oblibě zelené barvy, jiní v tom vidí souvislost se slovem Grienhals, což znamená čarodějnice. Jedním z ústředních témat jeho děl totiž bylo vedle náboženských motivů také čarodějnictví, mystická a erotická zobrazení a později také smrt. I když se v Dürerových dílech také často objevovaly čarodějnice, zdaleka ne tak často jako v Baldungových dílech.
Po šesti letech Baldung nakonec Dürerovu dílnu opustil. Vrátil se do Štrasburku a získal občanství. Poté si otevřel vlastní dílnu a vstoupil do místního cechu Zur Steltz. Brzy se stal jednou z nejuznávanějších osobností ve městě a byl vyhledávaným umělcem. Baldung se oženil s Margarethe Herlinovou, dcerou místního obchodníka. Většinu společného života strávili manželé ve Štrasburku. Kvůli Baldungově největší zakázce během jeho kariéry se však dočasně přestěhovali do Freiburgu im Breisgau, kde měl navrhnout mimo jiné hlavní oltář freiburské katedrály. Dokončení projektu mu trvalo téměř čtyři roky. Baldung se stal jedním z nejbohatších mužů ve městě a členem štrasburské městské rady.
Hans Baldung byl německý malíř a grafik, považovaný za jednoho z nejtalentovanějších a nejúspěšnějších žáků Albrechta Dürera. Jeho celoživotní dílo zahrnuje 90 obrazů a oltářních obrazů, přibližně 350 kreseb a 180 knižních ilustrací. Baldung pocházel z rodiny intelektuálů a akademiků. Většina jeho příbuzných byli lékaři nebo právníci. Na svou dobu bylo poměrně neobvyklé, že se syn z čistě akademické rodiny věnoval umělecké kariéře. Hans Baldung byl vlastně jediným mužem v rodině, který neměl univerzitní vzdělání, a byl jedním z prvních německých umělců z čistě akademické rodiny. O jeho raném vzdělání je známo jen málo. Protože vyrůstal ve Štrasburku, předpokládá se, že jeho prvním učitelem musel být malíř z tohoto regionu.
Jak bylo v té době u tovaryšů zvykem, i Baldung začal své putování a opustil Štrasburk asi v 19 letech. Přestěhoval se do Norimberku a byl přijat do dílny Albrechta Dürera. Baldung začal rychle vstřebávat Dürerův vliv a po celý život je pojilo hluboké přátelství. Baldung pravděpodobně převzal vedení Dürerovy dílny v Norimberku, když se Dürer vydal na svou druhou cestu do Benátek. Z dokumentů vyplývá, že Dürer si na svou cestu vzal některé Baldungovy práce s sebou a prodával je pro něj. Právě během svého působení u Dürera dostal Baldung přezdívku Grien. Pravděpodobně proto, aby bylo snazší rozlišovat mezi různými umělci s křestním jménem Hans v dílně, jako byl Hans Schäufelein nebo Dürerův mladší bratr Hans. Později Baldung své obrazy podepisoval také iniciálami HGB. Historici se neshodují na důvodu této přezdívky. Někteří se domnívají, že to bylo kvůli jeho zvláštní oblibě zelené barvy, jiní v tom vidí souvislost se slovem Grienhals, což znamená čarodějnice. Jedním z ústředních témat jeho děl totiž bylo vedle náboženských motivů také čarodějnictví, mystická a erotická zobrazení a později také smrt. I když se v Dürerových dílech také často objevovaly čarodějnice, zdaleka ne tak často jako v Baldungových dílech.
Po šesti letech Baldung nakonec Dürerovu dílnu opustil. Vrátil se do Štrasburku a získal občanství. Poté si otevřel vlastní dílnu a vstoupil do místního cechu Zur Steltz. Brzy se stal jednou z nejuznávanějších osobností ve městě a byl vyhledávaným umělcem. Baldung se oženil s Margarethe Herlinovou, dcerou místního obchodníka. Většinu společného života strávili manželé ve Štrasburku. Kvůli Baldungově největší zakázce během jeho kariéry se však dočasně přestěhovali do Freiburgu im Breisgau, kde měl navrhnout mimo jiné hlavní oltář freiburské katedrály. Dokončení projektu mu trvalo téměř čtyři roky. Baldung se stal jedním z nejbohatších mužů ve městě a členem štrasburské městské rady.
Stránka 1 / 2