Stránka 1 / 12
Na konci 19. století představovaly USA úsvit modernity. Industrializace a kapitalismus formovaly novou dynamickou světovou velmoc a učinily z ní zemi neomezených možností pro Evropany. Současně však Spojené státy přinesly i tradici kritiky civilizace, jejímž představitelem je Henry David Thoreau a jeho román "Walden". Thoreau opěvoval prostý život proti městskému světu modernity. George Catlin se hlásí k této tradici. Dobývání Západu probíhalo v boji proti původním obyvatelům kontinentu. Kultury indiánských národů zanikly pod náporem osadníků a zbraní americké kavalerie. Catlin je předním kronikářem potápějícího se světa původních obyvatel Ameriky. Jeho účty, knihy a zejména náčrty a obrazy jsou dnes důležitou součástí kulturního dědictví Spojených států.
Catlin se s indiánskou kulturou setkal již v raném věku. Jeho matku a babičku unesli indiáni ještě před jeho narozením a použili je jako rukojmí. Catlin vyrůstal na venkově na Středozápadě, měl blízký vztah k přírodě a začal sbírat kultovní předměty původních obyvatel Ameriky. Jeho otec měl však s chlapcem jiné plány a poslal ho do města studovat práva. Catlin vystudoval práva a vykonával právnickou praxi. Během této doby v něm vzrostla touha spojit lásku k přírodě s uměleckými sklony a věnovat se malířství. Po prvních letech, kdy pracoval jako portrétista v New Yorku, se nakonec vrátil ke svým zájmům z mládí a objevil indiánskou kulturu jako námět pro svou tvorbu. Po prvním studiu portrétů indických delegátů se vydal studovat indickou kulturu v jejím přirozeném prostředí. Dnes je Catlin považován za znalce "pravého" indiánského života. Jeho cestopisy a portréty jsou dnes součástí kulturního dědictví Spojených států a neocenitelným zdrojem pro výzkum původních obyvatel Ameriky.
Následovaly cesty k různým indiánským kmenům. Jako znalec indiánské kultury Catlin doprovázel také oficiální mise, které navazovaly první kontakty, například s Komanči v roce 1834. Catlin byl stále více fascinován indiánskou kulturou a protestoval proti její bezohledné kolonizaci. Od roku 1837 představil Catlin indiánskou kulturu širšímu publiku ve své Galerii indiánů, která na neznámý svět reagovala fascinovaně. Po úspěchu v Americe se Catlin se svou výstavou vydal také do Evropy. V roce 1845 začal Catlin veřejně předvádět indiánské rituály, nejprve bělochů, později i indiánů. Zájem o tuto upadající kulturu byl tak velký, že tyto kulturní akce předváděl i v Londýně a Paříži. Kvůli osobním neštěstím opustil Severní Ameriku a vyzkoušel si práci hledače zlata v Jižní Americe, než se usadil v Bruselu. Do USA se vrátil až ve vysokém věku.
Na konci 19. století představovaly USA úsvit modernity. Industrializace a kapitalismus formovaly novou dynamickou světovou velmoc a učinily z ní zemi neomezených možností pro Evropany. Současně však Spojené státy přinesly i tradici kritiky civilizace, jejímž představitelem je Henry David Thoreau a jeho román "Walden". Thoreau opěvoval prostý život proti městskému světu modernity. George Catlin se hlásí k této tradici. Dobývání Západu probíhalo v boji proti původním obyvatelům kontinentu. Kultury indiánských národů zanikly pod náporem osadníků a zbraní americké kavalerie. Catlin je předním kronikářem potápějícího se světa původních obyvatel Ameriky. Jeho účty, knihy a zejména náčrty a obrazy jsou dnes důležitou součástí kulturního dědictví Spojených států.
Catlin se s indiánskou kulturou setkal již v raném věku. Jeho matku a babičku unesli indiáni ještě před jeho narozením a použili je jako rukojmí. Catlin vyrůstal na venkově na Středozápadě, měl blízký vztah k přírodě a začal sbírat kultovní předměty původních obyvatel Ameriky. Jeho otec měl však s chlapcem jiné plány a poslal ho do města studovat práva. Catlin vystudoval práva a vykonával právnickou praxi. Během této doby v něm vzrostla touha spojit lásku k přírodě s uměleckými sklony a věnovat se malířství. Po prvních letech, kdy pracoval jako portrétista v New Yorku, se nakonec vrátil ke svým zájmům z mládí a objevil indiánskou kulturu jako námět pro svou tvorbu. Po prvním studiu portrétů indických delegátů se vydal studovat indickou kulturu v jejím přirozeném prostředí. Dnes je Catlin považován za znalce "pravého" indiánského života. Jeho cestopisy a portréty jsou dnes součástí kulturního dědictví Spojených států a neocenitelným zdrojem pro výzkum původních obyvatel Ameriky.
Následovaly cesty k různým indiánským kmenům. Jako znalec indiánské kultury Catlin doprovázel také oficiální mise, které navazovaly první kontakty, například s Komanči v roce 1834. Catlin byl stále více fascinován indiánskou kulturou a protestoval proti její bezohledné kolonizaci. Od roku 1837 představil Catlin indiánskou kulturu širšímu publiku ve své Galerii indiánů, která na neznámý svět reagovala fascinovaně. Po úspěchu v Americe se Catlin se svou výstavou vydal také do Evropy. V roce 1845 začal Catlin veřejně předvádět indiánské rituály, nejprve bělochů, později i indiánů. Zájem o tuto upadající kulturu byl tak velký, že tyto kulturní akce předváděl i v Londýně a Paříži. Kvůli osobním neštěstím opustil Severní Ameriku a vyzkoušel si práci hledače zlata v Jižní Americe, než se usadil v Bruselu. Do USA se vrátil až ve vysokém věku.