Otcem Johanna Friedricha Overbecka byl Christoph Adolph Overbeck, senátor a dlouholetý starosta města Lübeck, velmi zbožný člověk. Mladý Friedrich se od útlého věku zajímal o kreslení a malování ho učil starý seržant Mau. Přestože se to jeho otci příliš nelíbilo, podařilo se Friedrichovi v patnácti letech vyučit u známého malíře Josepha Nikolause Perouxe, který v té době žil v Lübecku. V 17 letech opustil rodný dům a přestěhoval se do Vídně, kde pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění. Overbeck poté odjel do Říma se dvěma přáteli malíři, Ludwigem Vogelem a Franz Pforr. K nim se připojily Philipp Veit a Peter von Cornelius. Přátelé spolu žili v jakési mnišské komunitě a založili "Lukasbund", který se věnoval obnově umění ve smyslu křesťanského náboženství. Proto si také říkali "Nazaréni" a svůj křesťanský postoj dávali najevo i účesem - dlouhými vlasy rozdělenými uprostřed. Overbeck je s tímto účesem vyobrazen na kresbě tužkou od Carl Philipp Fohr. Takzvané nazarénské umění bylo inspirováno renesančními malíři, jako byli Albrecht Dürer, Giotto a Fra Angelico, a zabývalo se především náboženskými motivy.
Velký umělecký průlom zažil Friedrich Overbeck v roce 1817, kdy spolu s malíři Veitem, Corneliusem a von Schadowem vytvořil fresky v rezidenci pruského velvyslance v Římě a později také v Casinu Massimo, kde mimo jiné vyprávěl legendu o svatém Josefovi. Velmi známý je také obraz "Triumf náboženství v umění", litografie "Vjezd Krista do Jeruzaléma", "Vzkříšení Lazara" a portrét papeže Pia IX. Umělec se dožil 80 let a přežil svou ženu Annu a dvě dcery, které zemřely v dětském věku, a jediného syna. Byl pohřben v kostele San Bernardo delle Terme v Římě. Jeho díla jsou k vidění v různých muzeích. Velkou sbírku obrazů Johanna Friedricha Overbecka spolu s obrazy dalších "nazarénů" najdete v Behnhaus Museum v Lübecku.
Otcem Johanna Friedricha Overbecka byl Christoph Adolph Overbeck, senátor a dlouholetý starosta města Lübeck, velmi zbožný člověk. Mladý Friedrich se od útlého věku zajímal o kreslení a malování ho učil starý seržant Mau. Přestože se to jeho otci příliš nelíbilo, podařilo se Friedrichovi v patnácti letech vyučit u známého malíře Josepha Nikolause Perouxe, který v té době žil v Lübecku. V 17 letech opustil rodný dům a přestěhoval se do Vídně, kde pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění. Overbeck poté odjel do Říma se dvěma přáteli malíři, Ludwigem Vogelem a Franz Pforr. K nim se připojily Philipp Veit a Peter von Cornelius. Přátelé spolu žili v jakési mnišské komunitě a založili "Lukasbund", který se věnoval obnově umění ve smyslu křesťanského náboženství. Proto si také říkali "Nazaréni" a svůj křesťanský postoj dávali najevo i účesem - dlouhými vlasy rozdělenými uprostřed. Overbeck je s tímto účesem vyobrazen na kresbě tužkou od Carl Philipp Fohr. Takzvané nazarénské umění bylo inspirováno renesančními malíři, jako byli Albrecht Dürer, Giotto a Fra Angelico, a zabývalo se především náboženskými motivy.
Velký umělecký průlom zažil Friedrich Overbeck v roce 1817, kdy spolu s malíři Veitem, Corneliusem a von Schadowem vytvořil fresky v rezidenci pruského velvyslance v Římě a později také v Casinu Massimo, kde mimo jiné vyprávěl legendu o svatém Josefovi. Velmi známý je také obraz "Triumf náboženství v umění", litografie "Vjezd Krista do Jeruzaléma", "Vzkříšení Lazara" a portrét papeže Pia IX. Umělec se dožil 80 let a přežil svou ženu Annu a dvě dcery, které zemřely v dětském věku, a jediného syna. Byl pohřben v kostele San Bernardo delle Terme v Římě. Jeho díla jsou k vidění v různých muzeích. Velkou sbírku obrazů Johanna Friedricha Overbecka spolu s obrazy dalších "nazarénů" najdete v Behnhaus Museum v Lübecku.
Stránka 1 / 1