Evropa prožila na přelomu 19. a 20. století období, které bylo politicky i společensky velmi významné. Nizozemský umělec Frédéric de Haenen byl jedním z nejplodnějších ilustrátorů té doby a měl tu čest být součástí mnoha těchto výjimečných okamžiků. Frédéric de Haenen se narodil v Utrechtu. O době jeho vzdělávání je známo jen málo. De Haenen se poprvé objevil jako umělec v roce 1886. Nizozemec se zúčastnil výstavy bílé a černé a za svou kresbu získal bronzovou medaili. O dva roky později začal Frédéric pracovat pro francouzský časopis L'Illustration. Toto spojení bude Frédérica provázet po třicet let jeho života.
Život Frédérica de Haenena se vyznačuje mimořádným množstvím cest. Ve svých 47 letech se stěhuje do Londýna a pracuje jako ilustrátor pro různé časopisy. Frédéric se stává africkým zpravodajem a cestuje do střední Afriky. Jako ilustrátor podává zprávy o době kolonizace. Zachycuje momentky a dokončuje detailní litografie, které jsou expresivní a vyjadřují nálady. Frédéric de Haenen nepracuje s několika tahy, nenaznačuje. Jeho díla jsou výtažky, které by fotograf nemohl zachytit jiným způsobem. Autor navštěvuje Rusko a cestuje po zemi až do vzdálené krajiny Sibiře. I zde je patrná jeho pečlivost při zobrazování.
Současníci a kolegové ho popisovali jako člověka, který se rád uzavírá do sebe. Jeho francouzský kolega Ernest Clair-Guyot se ve svých pamětech zmiňuje o spolupráci s de Haenen. Údajně žil mimo centrum Paříže. Ve čtvrti, kterou tehdy tvořilo jen několik domů, zahrad a polí. Během dlouhých večerů v redakci musel Frédéric používat dva taxíky, aby se dostal domů, protože jeden řidič tak dlouhé vzdálenosti nejezdil. Umělcův život je popisován jako dobrodružný. Jeho obrazy ukazují, že jeho cesty nebyly výhradně příjemné. Jako zvláštní vyslanec byl na Madagaskaru a zúčastnil se pohřbu císaře Viléma I. v Berlíně. Po první světové válce se Frédéric de Haenen vrátil do Francie a hledal klidné místo. Ve svých více než šedesáti letech toho hodně viděl a zažil. Koupil pozemek na bretaňském ostrově Bréhat. Zde si postavil malý hrad a nazval ho Krec'h Gwen, Bílá země. Frédéric de Haenen na ostrově maloval obrazy s rodinnými motivy a rybáři, kteří na ostrově žili. V mládí se umělec věnoval každodenním věcem. O jeho nizozemských kořenech svědčí sýrový trh v Alkmaaru a obrazy o výrobě sýrů. Mezi těmito fázemi leží období, o němž mají jeho litografie co říci.
Evropa prožila na přelomu 19. a 20. století období, které bylo politicky i společensky velmi významné. Nizozemský umělec Frédéric de Haenen byl jedním z nejplodnějších ilustrátorů té doby a měl tu čest být součástí mnoha těchto výjimečných okamžiků. Frédéric de Haenen se narodil v Utrechtu. O době jeho vzdělávání je známo jen málo. De Haenen se poprvé objevil jako umělec v roce 1886. Nizozemec se zúčastnil výstavy bílé a černé a za svou kresbu získal bronzovou medaili. O dva roky později začal Frédéric pracovat pro francouzský časopis L'Illustration. Toto spojení bude Frédérica provázet po třicet let jeho života.
Život Frédérica de Haenena se vyznačuje mimořádným množstvím cest. Ve svých 47 letech se stěhuje do Londýna a pracuje jako ilustrátor pro různé časopisy. Frédéric se stává africkým zpravodajem a cestuje do střední Afriky. Jako ilustrátor podává zprávy o době kolonizace. Zachycuje momentky a dokončuje detailní litografie, které jsou expresivní a vyjadřují nálady. Frédéric de Haenen nepracuje s několika tahy, nenaznačuje. Jeho díla jsou výtažky, které by fotograf nemohl zachytit jiným způsobem. Autor navštěvuje Rusko a cestuje po zemi až do vzdálené krajiny Sibiře. I zde je patrná jeho pečlivost při zobrazování.
Současníci a kolegové ho popisovali jako člověka, který se rád uzavírá do sebe. Jeho francouzský kolega Ernest Clair-Guyot se ve svých pamětech zmiňuje o spolupráci s de Haenen. Údajně žil mimo centrum Paříže. Ve čtvrti, kterou tehdy tvořilo jen několik domů, zahrad a polí. Během dlouhých večerů v redakci musel Frédéric používat dva taxíky, aby se dostal domů, protože jeden řidič tak dlouhé vzdálenosti nejezdil. Umělcův život je popisován jako dobrodružný. Jeho obrazy ukazují, že jeho cesty nebyly výhradně příjemné. Jako zvláštní vyslanec byl na Madagaskaru a zúčastnil se pohřbu císaře Viléma I. v Berlíně. Po první světové válce se Frédéric de Haenen vrátil do Francie a hledal klidné místo. Ve svých více než šedesáti letech toho hodně viděl a zažil. Koupil pozemek na bretaňském ostrově Bréhat. Zde si postavil malý hrad a nazval ho Krec'h Gwen, Bílá země. Frédéric de Haenen na ostrově maloval obrazy s rodinnými motivy a rybáři, kteří na ostrově žili. V mládí se umělec věnoval každodenním věcem. O jeho nizozemských kořenech svědčí sýrový trh v Alkmaaru a obrazy o výrobě sýrů. Mezi těmito fázemi leží období, o němž mají jeho litografie co říci.
Stránka 1 / 4