Umění je vždy zrcadlem své doby. A obrazy Emila Raua uspokojovaly (a stále uspokojují) hlubokou potřebu mnoha lidí: V pozadí modravé horské masivy Alp, v popředí temperamentní dívka s růžovými tvářemi v dirndlu, tři farmáři v tradičním kroji, kteří se zdraví a uvolněně si povídají uprostřed alpských luk, salaší nebo v rustikálních (ale bez poskvrnky) statcích. Bavorská kulturní krajina, radost ze života, původní venkovská komunita, čistá, růžová a idylická, často s patinou předimenzovaného básnického alba nebo obtiskových obrázků.

Emil Rau byl velmi úspěšný se svou žánrovou malbou ovlivněnou bavorským stylem. Žánrové malířství zobrazuje oblíbené každodenní výjevy, zdůrazňuje zvyky, kroje a tradice, většinou určitých skupin lidí a profesí. Žánrové malby existovaly již ve starověku, například na řeckých vázách a nástěnných malbách v Egyptě. Známé jsou také mistrovské holandské žánrové obrazy, například s hrubými hospodskými výjevy. Do jaké míry byly tyto scény skutečně realistické, nebo zda spíše nezdůrazňovaly určité rysy, je otevřenou otázkou. Od konce 18. století se rozvíjela žánrová malba všech možných každodenních námětů: k námětům patřily scény z honů, pracovní dny v ševcovské dílně nebo u lékárníka, venkovské svatby, pradleny u řeky atd. Olejomalby Franze Carla Spitzwega, na nichž se sympatiemi, humorem a láskou k detailu zobrazoval scény a portréty z maloměšťáckého prostředí, jsou již příslovečně proslulé. V 19. století se objevilo velké publikum pro žánrové obrazy: rostoucí střední třída si mohla a chtěla zkrášlit své domovy obrazy a populární časopisy, které vydávaly seriály, průvodce a zábavné texty všeho druhu, také rády ilustrovaly své články žánrovými obrazy, často jednoduchými dřevoryty, ale při stále jednodušších tiskových postupech také barevnými litografiemi. Emil Rau maloval pro toto publikum. Jeho ilustrace se objevovaly v časopise pro mládež "Jugendlust", v rodinném časopise "Gartenlaube" nebo v týdeníku "Fliegende Blätter", který přinášel satiry, karikatury, básně a příběhy o německé buržoazii (jedním z jeho vynálezů je například "Biedermann") a do kterého přispíval ilustracemi mimo jiné Wilhelm Busch. A četné olejomalby Emila Raua, téměř výhradně portréty a výjevy z alpské krajiny, si dodnes nacházejí své publikum - a také svou cenu, neboť "originál Raua" lze dnes jen stěží pořídit za méně než 2 000 eur.

Rau se narodil v roce 1858 v Drážďanech. Nepřevzal dlouholetou litografickou dílnu svého dědečka a otce (oba byli dvorními litografy, tj. pracovali pro saský dvůr), ale v roce 1875 se zapsal na drážďanskou Akademii umění, mimo jiné u Leona Pohleho a Ferdinanda Wilhelma Pauwelse. V roce 1879 přešel na Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde byl mimo jiné žákem Alexandra Wagnera a Wilhelma Lindenschmita mladšího. Od roku 1883 pracoval Rau jako ilustrátor a malíř na volné noze v Mnichově, kromě dvouletého pobytu v Drážďanech v letech 1882-1884. V Mnichově se v roce 1886 oženil s Annamarií Dietzerovou z bavorské vesnice Oberstreu; manželé měli čtyři syny. Emil Rau zemřel v roce 1937.